ECLI:CZ:NS:2021:8.TDO.1011.2021.1
sp. zn. 8 Tdo 1011/2021-405
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 9. 2021 o dovolání obviněného B. Č. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 5. 2021, sp. zn. 6 To 31/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 43 T 12/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného B. Č. odmítá .
Odůvodnění:
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 43 T 12/2020, byl obviněný B. Č. uznán vinným zločinem podpory a propagace terorismu podle §312e odst. 1 alinea druhá, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, za který byl odsouzen podle §312e odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. 5. 2021, sp. zn. 6 To 31/2021, z podnětu odvolání obviněného a státního zástupce podaného proti výroku o trestu ve prospěch obviněného, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného odsoudil za zločin podpory a propagace terorismu podle §312e odst. 1 alinea druhá, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně nezměněn, podle §312e odst. 4 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon mu podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř roků.
II. Dovolání a vyjádření k němu
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání, neboť napadené rozhodnutí podle něj spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, a to s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. 3. 2017, o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, podle něhož platí, že trestný čin veřejného podněcování ke spáchání teroristických trestných činů zahrnuje mimo jiné glorifikaci a ospravedlňování terorismu nebo šíření zpráv či vyobrazení on-line, podle něhož je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti daného případu, jako je autor a adresát zprávy. Zmínil též vymezení úmyslu s odkazem na článek 5 výše citované směrnice i výkladovou zprávu k zákonu č. 455/2016 Sb., při zavádění – mimo jiné – skutkové podstaty trestného činu podle §312e tr. zákoníku do trestního zákona, jenž přímo odkazuje na citované evropské předpisy. Rovněž zdůraznil obsah a smysl nálezu pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 33/97 k otázkám, za nichž má být každá mezinárodní i vnitrostátní právní norma vykládána.
4. Ve smyslu uvedených evropských předpisů obviněný poukázal na to, že čin, jenž mu je kladen za vinu, nevyvolává nebezpečí, že by mohl být spáchán teroristický trestný čin, a není viněn ani z toho, že by úmyslně podněcoval k jeho spáchání. Nebylo proto spolehlivě vyřešeno, zda se jednalo o prosté schvalování teroristického skutku, anebo o jeho schvalování s úmyslem podnítit spáchání teroristického trestného činu s vyvoláním nebezpečí jeho spáchání. Vrchní soud se touto otázkou zabýval pouze povrchně jen s odkazem na závěry ESLP, vyslovené v rozsudku týkajícím se teroristických útoků v Baskicku, podle nichž není nutné vyvolání nebezpečí spáchání teroristického činu, které však podle mínění obviněného podporují spíše jeho názory a výklad přednosti právních norem, nežli názor vyslovený soudem v posuzované věci. Ze všech těchto důvodů obviněný vyjádřil přesvědčení, že v jeho jednání mohl být spatřován nanejvýš trestný čin podle §365 tr. zákoníku, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. za podmínky §265p odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek i všechna navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. aby přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pro případ jiného nežli navrhovaného rozhodnutí udělil souhlas i s postupem podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
5. Nejvyšší státní zastupitelství, jemuž byl opis dovolání zaslán v souladu s §265h odst. 2 tr. ř., se k němu do konání neveřejného zasedání Nejvyšším soudem písemně nevyjádřilo, resp. je Nejvyšší soud do neveřejného zasedání neobdržel.
III. Přípustnost a další formální podmínky dovolání
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve posuzoval, zda byly splněny formální podmínky zákonem stanovené pro podání dovolání, a shledal, že v projednávané věci je dovolání přípustné podle §265a odst. 1 písm. a), h) tr. ř. a bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.
7. Dále posuzoval včasnost dovolání z hledisek stanovených §265e odst. 1, 2, 3 tr. ř., podle něhož se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno, nebo který má ve věci rozhodnout.
8. Podle §60 odst. 2 tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle §60 odst. 4 písm. a) tr. ř. je lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.
9. Doručuje-li se rozhodnutí jak obviněnému, tak i jeho obhájci, podle §265e odst. 2 tr. ř. běží lhůta k podání dovolání od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Pro zachování běhu této lhůty je rozhodné doručení tomu obhájci, který obviněného zastupoval při veřejném zasedání před soudem druhého stupně, pokud obviněný takového obhájce měl, neboť tomuto obhájci je rozhodnutí odvolacího soudu doručováno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 6 Tdo 858/2014, a přiměřeně též rozhodnutí č. 10/2013 Sb. rozh. tr.).
10. Podle §59 odst. 1 věta druhá tr. ř. lze podání učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. I když je zřejmé, že uvedené ustanovení výslovně neuvádí možnost učinit podání prostřednictvím datové schránky, lze takovou možnost dovodit z ustanovení §62 odst. 1 věta první tr. ř., v němž pro doručování v úkonech trestního řízení stanoví, že nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky. Tato forma doručování plyne ze zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.). Podle §18 odst. 1 tohoto zákona fyzická osoba, podnikající fyzická osoba a právnická osoba může provádět úkon vůči orgánu veřejné moci, má-li zpřístupněnu svou datovou schránku a umožňuje-li to povaha tohoto úkonu, prostřednictvím datové schránky. V souladu s §18 odst. 2 zák. č. 300/2008 Sb. má takový úkon stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob (srov. rozhodnutí č. 1/2017 Sb. rozh. tr.).
11. V projednávané věci Nejvyšší soud z obsahu předloženého trestního spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. 43 T 12/2020 zjistil, že obviněný B. Č. byl v řízení před soudem druhého stupně zastoupen obhájcem Mgr. Pavlem Nevrklou (č. l. 368, 374). Při veřejném zasedání dne 20. 5. 2021 byl za přítomnosti obviněného a obhájce vyhlášen dovoláním napadený rozsudek (č. l. 368 až 371, 376 až 387). Opis dovoláním napadeného rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 5. 2021, sp. zn. 6 To 31/2021 (č. l. 376 až 387), byl doručen obviněnému dne 2. 7. 2021 a jeho obhájci Mgr. Pavlu Nevrklovi do jeho datové schránky dne 10. 6. 2021 (podle „Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky“ Mgr. Pavla Nevrkly se oprávněná osoba ve smyslu §8 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb. přihlásila v 14:05:38 hodin dne 10. 6. 2021, viz č. l. 387 verte).
12. Z uvedeného je zřejmé, že pozdějším doručením rozhodnutí soudu druhého stupně podle §265e odst. 2 tr. ř. je doručení obviněnému dne 2. 7. 2021, od něhož se počítá dvouměsíční lhůta pro podání dovolání, která uplynula dne 2. 9. 2021.
13. Dovolání obviněného podané obhájcem Mgr. Pavlem Nevrklou a označené jako „Dovolání“ bylo odesláno tímto advokátem z datové schránky idw328y dne 3. 9. 2021 v 11:31:39 hodin, jak vyplývá ze „Záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu: Krajský soud v Brně“ (č. l. 394). Z obsahu spisového materiálu ani ověřením této skutečnosti telefonickým dotazem u Krajského soudu v Brně nevyplynulo, že by obviněný či jeho obhájce učinili jiné dřívější podání dovolání, než je to, jež bylo podáno prostřednictvím datové schránky a je založeno ve spisu na č. l. 395 až 397. O tom svědčí i soudem prvního stupně zpracovaná předkládací zpráva Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání, kde je vyznačeno jako datum podání dovolání rovněž datum dne 3. 9. 2021. Je tedy zřejmé, že ani soud prvního stupně v souladu s obsahem spisu neshledal, že by ve věci bylo dovolání podáno dříve, než je podání založené č. l. 395 až 397 spisu, a jež Nejvyšší soud přezkoumává.
14. Z hlediska výše uvedených zásad platných pro doručování rozhodnutí soudu druhého stupně a pravidel pro běh lhůty pro podání dovolání ve smyslu §265e odst. 1, 2 tr. ř. ve spojení s §60 odst. 2 tr. ř. je zřejmé, že lhůta pro podání dovolání uplynula ve čtvrtek 2. 9. 2021, a proto dovolání podané Krajskému soudu v Brně dne 3. 9. 2021 (č. l. 394), bylo podáno až po uplynutí uvedené zákonné lhůty, tedy opožděně.
IV. Závěr
15. Nejvyšší soud z těchto důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) dovolání obviněného B. Č. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. jako opožděné odmítl. Nemohl proto přezkoumávat věcnou správnost napadeného usnesení. Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. 9. 2021
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu