ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.187.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 187/2022-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 24. 8. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky E. B., nar. XY v XY, okres Kladno, rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 6 Ls 230 Js 12730/19 jug, se zahrnutím trestů z rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 10 Ds 253 Js 7638/18 jug, a z rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 12. 2018, sp. zn. 6 Ls 282 Js 8883/18 jug, se zamítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 6 Ls 230 Js 12730/19 jug , který nabyl právní moci 2. 11. 2020, byl E. B. uznán vinným trestným činem krádeže ve zvlášť těžkém případě jako spolupachatel podle §242, §243 odst. 1 bod 2, §25 odst. 2 německého trestního zákona, za což byl odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, se zahrnutím peněžitého trestu ve výši 1.000 euro z rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 10 Ds 253 Js 7638/18 jug, který nabyl právní moci téhož dne a peněžitého trestu ve výši 598 euro z rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 12. 2018, sp. zn. 6 Ls 282 Js 8883/18 jug, který nabyl právní moci téhož dne.
Podle skutkových zjištění Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 6 Ls 230 Js 12730/19 jug se E. B. dopustil trestné činnosti tím, že
v blíže nezjištěné době od 20. 7. 2019, 23.00 hod., do 21. 7. 2019, 4.00 hod., společně se zvlášť stíhaným S. K. odcizili jízdní kolo zn. Cube poškozeného D. B. v hodnotě cca 600 euro, které poškozený nabyl dne 13. 9.2016 za 950 euro, a
které bylo připevněno pomocí zámku s ocelovým řetězem zn. Abus k semaforu u restaurace „XY“, XY.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že E. B. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem.
Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z těchto více skutků (viz č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Pokud je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, ale některý z nich není trestným činem podle trestního zákoníku České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, která se týká skutku (skutků), u něhož je podmínka oboustranné trestnosti splněna, včetně jemu odpovídající části uloženého trestu. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, ohledně kterého se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, u něhož je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud s přihlédnutím k poměru závažnosti skutku, u něhož se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, a závažnosti skutku, ohledně něhož tyto podmínky splněny nejsou. Určení odpovídajícího (přiměřeného) trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 zákona (viz č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u něhož není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona zamítne.
S poukazem na shora uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že pokud jde o odsouzení z rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 6 Ls 230 Js 12730/19 jug , pro jednání, v němž je spatřován trestný činem krádeže ve zvlášť těžkém případě ve spolupachatelství, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku).
Podmínka oboustranné trestnosti činu je podle Nejvyššího soudu splněna i v případě odsouzení z rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 12. 2018, sp. zn. 6 Ls 282 Js 8883/18 jug , pro jednání, v němž je v bodech 2), 3) a 4) rozsudku spatřován trestný čin krádeže ve dvou případech a pokus trestného činu krádeže, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, který rovněž vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku).
Podle skutkových zjištění se předmětného jednání E. B. dopustil tím, že:
2) v blíže nezjištěné době od 3. 3. 2018 do 13. 4. 2018 z podnětu E. B. navštívili E. B. a J. A. O. obchodní prostory obchodu XY na adrese XY, v úmyslu odcizit značkové hračky Lego Technic a tyto následně prodat. Věděli, že hračky Lego Technic v obchodě XY nejsou zajištěny elektronicky, a proto se rozhodli, že kartony jednoduše odnesou ze suterénu obchodu. E. B. tak odcizil jednu stavebnici Lego Technic Porsche 911 GT3 RS v ceně 299 euro a J. A. O. jednu stavebnici Lego Technic Mack Truck v hodnotě 149 euro. Poté E. B. za účasti J. O. prodal v zastavárně „XY“ na adrese XY v obci XY obě odcizené stavebnice Lego Technic, za cca 100 euro, které si rozdělili,
3) v blíže nezjištěné době od 3. 3. 2018 do 13. 4. 2018 se E. B. vydal znovu, tentokrát s P. B., do obchodních prostor obchodu XY na adrese XY, v úmyslu odcizit hračky Lego Technic, a tyto následně prodat. E. B. opět odcizil jednu stavebnici Porsche 911 GT3 RS v hodnotě 299 euro, P. B. odcizil jednu stavebnici Lego Technic Schaufelradbagger (kolesové rypadlo) v hodnotě 229 euro, které poté v zastavárně „XY“ E. B. prodal za 180 euro, které si oba pachatelé rozdělili,
4) dne 14. 4. 2018 v 10.00 hod. se E. B. vydal znovu, tentokrát s J. O. a M. O., do obchodních prostor firmy XY Drogeriemarkt na adrese XY, v úmyslu odcizit značkové stavebnice Lego Technic. Pachatelé poté, co vzali z regálu v suterénu obchodu XY šest až sedm kartonů stavebnic Lego a byli na cestě k tamnímu eskalátoru, aby tyto bez zaplacení odnesli z obchodu a následně prodali v zastavárně, byl mezitím personál obchodu XY upozorněn na velké mezery v regálu u stavebnic Lego Technic. Pachatelé byli ještě v suterénu pokladní - svědkyní S. upozorněni, že je mohou zaplatit i tam, stejně jako vedoucím oddělení, svědkem V., který je upozornil na to, že mají zaplatit již v suterénu. Odsouzení, kteří mezitím zboží v minimální hodnotě cca 1.000 euro již přinesli až k eskalátoru v suterénu v úmyslu je odcizit, je tam zanechali a pod záminkou, že si obstarají EC kartu, z obchodu utekli.
Oproti tomu podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě odsouzení z rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 10 Ds 253 Js 7638/18 jug , pro skutek, ve kterém je v jednání odsouzeného E. B. spatřován trestný čin řízení bez řidičského oprávnění v jednočinném souběhu s úmyslným používáním vozidla bez pojištění zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel, podle příslušných ustanovení zákona o silniční dopravě, zákona o povinném pojištění pro majitele motorových vozidel, německého trestního zákona a německého přestupkového zákona, a který spočívá v tom, že:
odsouzený jel dne 14. 4. 2018 ve 21:15 hod. osobním automobilem Opel Corsa, reg. zn. XY, po ulici XY v obci XY na úrovni domu číslo XY, ačkoli neměl nezbytné řidičské oprávnění. Pro vozidlo nebylo uzavřeno žádné pojištění zákonné odpovědnosti z provozu motorových vozidel.
Toto jednání nenaplňuje znaky žádné skutkové podstaty trestného činu podle trestního zákoníku České republiky.
S ohledem na výše uvedené je tak zřejmé, že podmínka oboustranné trestnosti činu, která je nezbytným předpokladem pro postup podle §4a odst. 3 citovaného zákona, byla splněna pouze ve vztahu k jednání odsouzeného popsanému v rozsudcích Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 6 Ls 230 Js 12730/19 jug , a ze dne 4. 12. 2018, sp. zn. 6 Ls 282 Js 8883/18 jug . Bylo by namístě, aby Nejvyšší soud určil odpovídající část trestu za tyto skutky, a to s přihlédnutím k závažnosti skutku popsaného v rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 5. 11. 2018, sp. zn. 10 Ds 253 Js 7638/18 jug, ohledně něhož tato podmínka oboustranné trestnosti naopak splněna není (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.).
Z rozsudku Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 6 Ls 230 Js 12730/19 jug, je přitom zřejmé, že E. B. byl uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Při určení přiměřeného trestu odnětí svobody ohledně jednání popsaného v rozsudcích Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 6 Ls 230 Js 12730/19 jug , a ze dne 4. 12. 2018, sp. zn. 6 Ls 282 Js 8883/18 jug , u nichž byly splněny všechny formální podmínky pro postup podle §4a odst. 3 citovaného zákona, by tak jeho výměra musela být nižší než jeden rok, kdy by se se však jednalo o takový druh a výši trestu, který by svojí povahou nebylo možné považovat za dostačující, resp. nezanedbatelný z hlediska naplnění podmínek materiální povahy stanovených pro daný postup (když podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu – např. usnesení ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018, aj. - lze z hlediska postupu podle §4a odst. 3 citovaného zákona považovat za odpovídající trest toliko nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře nejméně jednoho roku).
Vzhledem k těmto skutečnostem tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení E. B. rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 6 Ls 230 Js 12730/19 jug, zcela zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 8. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková