ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.209.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 209/2022-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. 9. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. J. , nar. XY v XY, rozsudkem Obvodového soudu v Bambergu, Spolková republika Německo, ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 2 Ds 1105 Js 3801/14, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Bambergu, Spolková republika Německo, ze dne 12. 1. 2015, sp. zn. 3 Ns 1105 Js 3801/14, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Bambergu, Spolková republika Německo, ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 2 Ds 1105 Js 3801/14, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Bambergu, Spolková republika Německo, ze dne 12. 1. 2015, sp. zn. 3 Ns 1105 Js 3801/14, který nabyl právní moci téhož dne, byl J. J. uznán vinným trestnými činy krádeže ve 2 případech ve vícečinném souběhu a počítačového podvodu podle §242 odst. 1, §263 a odst. 1 a §53 německého trestního zákona, za což byl odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený J. J. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
dne 18. 3. 2014 odcizil kreditní kartu Visa-Card č. XY B. A. z jejího bytu na adrese XY v XY, aby jejím prostřednictvím mohl provádět neoprávněně výběry z peněžních bankomatů. PIN kód poškozená A. odsouzenému, s nímž měla v té době vztah, předtím sdělila. Dne 18. 3.2 014 v 18:03 hod. J. J. prostřednictvím kreditní karty vybral u pobočky společnosti Sparkasse Bamberg u XY (XY) částku ve výši 150 euro, ačkoliv mu bylo známo, že poškozená A. k tomuto nedala souhlas a nemá tedy k používání karty včetně PIN kódu oprávnění. Stejným způsobem dne 19. 3. 2014 v 07:47 hod. u pobočky společnosti Sparkasse Bamberg v ulici XY vybral částku ve výši 200 euro. Poté, co poškozená zpozorovala zmizení své karty a oslovila jej ohledně její ztráty, nejprve kartu zanechal nepozorovaně uschovanou v bytě paní A., aby se vyhnul podezření, a aby ji poškozená na tomto místě opět nalezla. Později, v přesně nezjištěné době od 21. 3. 2014 do 24. 3. 2014 J. J. opět odcizil kartu z bytu poškozené A., v úmyslu si ji ponechat a používat i nadále k dalším neoprávněným výběrům z bankomatů. Tímto způsobem odsouzený vybral u pobočky společnosti Sparkasse Bamberg v ulici XY dne 24. 3. 2014 v 08:47 hod. částku ve výši 200 euro a opět dne 24. 3. 2014 v 09:06 hod. u pobočky společnosti Sparkasse Bamberg u XY částku ve výši 200 euro. Poté, co poškozená nakonec oznámila na policii opětovné zmizení své kreditní karty, a poté co byl na základě podezření ze spáchání trestného činu odsouzeným prohledán dne 26. 3. 2014 jeho byt, příslušníkům policie, kteří se dostavili s příkazem k prohlídce, úvěrovou kartu poškozené dobrovolně vydal.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. J. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. J. se pro svůj prospěch více útoky dopustil jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku a porušil též veřejný zájem na spolehlivosti a bezpečnosti platebních prostředků. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. J. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 9. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu