ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.211.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 211/2022-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. 9. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. v. d. M. , narozeného XY v XY, jednak rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 506 Hv 95/18z, a dále rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 14. 6. 2019, sp. zn. 512 Hv 61/19w, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 506 Hv 95/18z, který nabyl právní moci dne 2. 10. 2018 (dále jen „první cizozemský rozsudek“), byl D. v. d. M. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání dvou přečinů krádeže spáchané vloupáním podle §127 a §129 odst. 1 bodu 1 rakouského trestního zákoníku (dále jen „StGB“), za což mu byl uložen podle §129 odst. 1 StGB nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil (stručně řečeno) tím, že:
dne 21. 8. 2018 vloupáním do vináren s mladým vínem odcizil cizí movité věci s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit, a to
I. v obci XY, cigarety, řezy Manner, jakož i peněžní hotovost ve výši 50 EUR, poškozené paní M. S. tak, že vypáčil okenici a kamenem rozbil okenní sklo,
II. v obci XY, jednu bundu, jednu textilní tašku, tři šroubováky a jednu čepici s kšiltem poškozenému R. L. tak, že pomocí šroubováku uvolnil z okna vnější dřevěné lišty, poté vyjmul okenní tabuli z rámu a vstoupil dovnitř do restaurace.
3. Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu ze dne 14. 6. 2019, sp. zn. 512 Hv 61/19w, který nabyl právní moci dne 14. 6. 2019 (dále jen „druhý cizozemský rozsudek“), byl odsouzený uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže spáchané vloupáním podle §15 ve spojení s §127 a §129 odst. 1 bodu 1, odst. 2 bodu 1 StGB, částečně dokonané a částečně ve stadiu pokusu, za což byl odsouzen podle §129 odst. 2 StGB k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku.
4. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) tím, že:
v obci XY v dále uvedených dobách následujícím osobám s dispozičním oprávněním odcizil, popř. se pokusil odcizit cizí movité věci, částečně vloupáním, s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit,
I. v době mezi 18. 8. 2018 a 21. 8. 2018 poškozenému panu A. S. odcizil jednu deku, cigarety a keksy vloupáním do jeho bydliště tak, že rozbil okno jeho obytného domu, aby se tímto způsobem dostal dovnitř obytného domu, a prohledal tam šuplíky a skříně,
II. v době mezi 18. 8. 2018 a 21. 8. 2018 poškozené paní G. W. se pokusil odcizit vloupáním do její bývalé truhlárny tak, že silným tahem za bránu nemovitosti rozbil jednu skleněnou tabuli u dveří v oblasti dílny, popř. vjezdu do předsíně kanceláře a zde potom prohledal veškeré skříně, šuplíky a psací stoly, přičemž zůstalo u pokusu pouze proto, protože nemohl najít žádné předměty, které by se vyplatilo ukrást, a žádné peníze,
III. dne 19. 8. 2018 blíže nezjištěné osobě s dispozičním oprávněním odcizil jedno jízdní kolo.
5. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
6. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
7. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 zákona se použije obdobně.
8. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudy jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestného činu porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku).
9. Jde-li o jednání odsouzeného, jímž byl uznán vinným prvním cizozemským rozsudkem, platí, že uvedené vykazuje přinejmenším znaky pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku. Odsouzený si totiž jednáním pod body I. a II. daného cizozemského rozsudku přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil, čin spáchal vloupáním ve smyslu §121 tr. zákoníku a současně se tohoto jednání dopustil, ačkoliv byl za takový čin v posledních třech letech potrestán [srov. bod 11) opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného]. Co se týče jednání odsouzeného, kterým byl uznán vinným druhým cizozemským rozsudkem, tak uvedené vykazuje nejméně znaky jednak pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku [srov. bod 11) opisu z evidence Rejstříku trestů odsouzeného]. Jde-li o jednání pod bodem I. uvedeného cizozemského rozsudku, toto vykazuje znaky přečinu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku, neboť neoprávněně vnikl do obydlí jiného. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny.
10. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se dopustil trestných činů, jimiž zasáhl jednak do vlastnického práva jiného a dále do domovní svobody jiného, přičemž v případě trestných činů krádeže se vždy dopustil více dílčích útoků. Uvedené skutečnosti nepochybně výrazně zvyšují společenskou škodlivost protiprávního jednání odsouzeného. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl v obou případech uložen nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení D. v. d. M. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
11. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 9. 2022
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu