ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.223.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 223/2022- 25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 3. 11. 2022 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky M. M. , nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 200 DS 324 Js 61553/17, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2018.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 200 DS 324 Js 61553/17, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2018, byl M. M. (dále též jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže v pěti případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 bod 2, odst. 3, §248 a §53 německého trestního zákoníku (StGB) a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen. Usnesením Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 200 DS 324 Js 61553/17, pak byla stanovena zkušební doba výše uvedeného podmíněného odsouzení v délce dvou let a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Drážďany se M. M. předmětné trestné činnosti majetkového charakteru dopustil v podstatě tím, že
v přesně nezjištěné době, nejpozději dne 17. 10. 2017 se odsouzený rozhodl, že si pokračujícími a opakovanými krádežemi obstará zdroj příjmů po určitou dobu a v určitém rozsahu, který by měl přinejmenším částečně sloužit k financování jeho životních potřeb, načež spáchal následující činy:
1) dne 17. 10. 2017 v 19:45 hodin odsouzený odcizil v obchodních prostorách firmy K. D., XY, sladkosti v hodnotě 368,31 eur, aby si zboží ponechal po sebe bez zaplacení, a to tak, že zboží zabalil do sportovní tašky, kterou si přinesl s sebou, načež obchod opustil,
2) dne 21. 10. 2017 v 18:10 hodin odsouzený odcizil v obchodních prostorách firmy R. M. P. O., XY, čokoládu v hodnotě 297,57 eur, aby si zboží ponechal po sebe bez zaplacení, a to tak, že zboží vložil do nákupního koše, který si přinesl s sebou, načež obchod opustil, aniž by prošel kolem pokladny,
3) dne 23. 10. 2017 v 15:10 hodin odsouzený odcizil v obchodních prostorách firmy R. M. P. O., XY, kosmetické výrobky a potraviny v hodnotě 79,15 eur, aby si zboží ponechal po sebe bez zaplacení, a to tak, že výrobky vložil do tašky, kterou si přinesl s sebou, načež obchod opustil,
4) dne 25. 11. 2017 v 19:20 hodin odsouzený odcizil v obchodních prostorách firmy A., XY, čokoládu v hodnotě 34, 59 eur, aby si zboží ponechal po sebe bez zaplacení, a to tak, že zboží vložil do batohu, který si přinesl s sebou, načež obchod opustil,
5) dne 24. 10. 2017 v 17:20 hodin odsouzený neznámým způsobem odcizil v obchodních prostorách firmy N. M. D., XY, sladkosti, parfém a ponožky v hodnotě 90,74 eur, aby si zboží ponechal po sebe bez zaplacení.
3. Následně bylo usnesením Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. B 6 II StVK 41/19, rozhodnuto tak, že se podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 200 DS 324 Js 61553/17, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2018, ruší, neboť odsouzený v období od 10. 4. 2018 do 15. 5. 2018, tedy během zkušební doby podmíněného odsouzení, spáchal další trestný čin krádeže v šesti případech, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo, zed ne 13. 9. 2018, sp. zn. 147 Js 29603/18, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
4. Dne 21. 10. 2022 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky (dále též jen “ministerstvo”) podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen “zákon”) o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 200 DS 324 Js 61553/17, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2018, ve vztahu k osobě M. M. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
5. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě nejsou ve vztahu k návrhu ministerstva spravedlnosti splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
6. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
7. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. M. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, neboť si odsouzený více dílčími útoky, jež byly ve smyslu §116 tr. zákoníku vedeny jednotným záměrem a byly spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou časovou souvislostí, jakož i předmětem útoku, přisvojil cizí věci tím, že se jich zmocnil a způsobil jím škodu nikoli nepatrnou [tj. ve smyslu §138 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku škodu dosahující částky nejméně 10.000 Kč]. Oboustranná trestnost jednání popsaného ve výrokové části rozsudku Okresního soudu Drážďany je přitom dána rovněž trestní minulostí odsouzeného, který se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl za takový čin (v podobě neoprávněného přisvojení si cizí věci) v posledních třech letech odsouzen i potrestán. Z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů totiž jasně plyne, že se odsouzený uvedeného jednání dopustil před uplynutím zákonné tříleté lhůty (z pohledu českého trestního práva rozhodné pro naplnění znaku speciální recidivy u přečinu krádeže ve smyslu §205 odst. 2 tr. zákoníku) poté, co byl rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 24 T 91/2011, pravomocně uznán vinným mimo jiné přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku a odsouzen k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře třiceti šesti měsíců, který vykonal dne 15. 7. 2016. Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky předpokládané ustanovením §4a odst. 3 citovaného zákona.
8. V nyní posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona nesvědčí podmínky materiální povahy, konkrétně podmínka uložení adekvátního druhu a výše trestu cizozemským rozhodnutím, ve vztahu k němuž se ministerstvo domáhá vydání rozhodnutí, že se na toto odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky. Z výrokové části citovaného rozsudku německého soudu je totiž zřejmé, že M. M. byl za shora popsané jednání uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce dvou let a šesti měsíců. Takovýto druh a výši trestu však jejich povahou nelze považovat za dostačující, resp. nezanedbatelný trest z hlediska naplnění podmínek materiální povahy stanovených pro daný postup, když podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu – např. usnesení ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018, aj. - lze z hlediska postupu podle §4a odst. 3 citovaného zákona považovat za odpovídající trest toliko nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře nejméně jednoho roku. Na daném závěru přitom ničeho nemění skutečnost, že posléze bylo usnesením Zemského soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. B 6 II StVK 41/19, rozhodnuto o zrušení podmíněného odkladu výkonu dříve uloženého trestu odnětí z rozsudku Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 200 DS 324 Js 61553/17, a nařízení jeho výkonu, neboť k této modifikaci pravomocně uloženého trestu došlo až následně ve fázi vykonávacího řízení, zatímco dotčeným rozsudkem cizozemského soudu byl odsouzenému primárně pravomocně uložen trest nespojený s bezprostředním odnětím jeho osobní svobody.
9. Vzhledem k této skutečnosti tak Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení M. M. rozsudkem Okresního soudu Drážďany, Spolková republika Německo, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 200 DS 324 Js 61553/17, který nabyl právní moci dne 20. 2. 2018, zcela zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 11. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu