ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.24.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 24/2022-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 11. 5. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. L. , narozeného XY, rozsudkem Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo, ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 24 Ds 148 Js 46693/15, který nabyl právní moci dne 1. 6. 2016 a rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 27 Hv 178/17d, který nabyl právní moci dne 17. 1. 2018, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Pirna, Spolková republika Německo (dále jen „první cizozemský soud“), ze dne 24. 5. 2016, sp. zn. 24 Ds 148 Js 46693/15, který nabyl právní moci dne 1. 6. 2016, byl L. L. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání dvou trestných činů krádeže, spáchaných ve spolupachatelství podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 bodu 3, ve spojení s §25 odst. 1 a 2 německého trestního zákoníku. Za uvedené trestné činy první cizozemský soud uložil odsouzenému úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 9 (devíti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění prvního cizozemského soudu se odsouzený uvedeného trestného činu dopustil (stručně řečeno) následovně:
1.
10. 9. 2015 ve 12:30 spolu s další osobou v XY, vzal na dvoře penzionu „B.“ z tam odstaveného a neuzamčeného vozidla Nissan Navarra, registrační značky XY, klíče od daného vozidla, s nímž následně odjel, přičemž ve vozidle byly i osobní věci poškozeného D., obzvláště 2 peněženky a 2 kreditní karty Volksbank a další věci, a to proto, aby si toto vozidlo (poškozeného B.) v hodnotě nejméně 25 000 EUR a věci poškozeného D. v hodnotě nejméně 100 EUR přivlastnil.
2.
dne 13. 7. 2015 odsouzený spolu s dalším zvlášť stíhaným S. v obci XY vzali z výloh v tamním obchodě Obi-Baumarkt jednu akumulátorovou mini pilu zn. Worx a jeden akumulátorový vrtací šroubovák, téže značky, v hodnotě vždy 179,99 EUR. Následně poté odsouzený a zvlášť stíhaný S. opustili obchod bez zaplacení nouzovým východem. Odsouzený byl však při útěku zadržen svědkem S., pročež kufřík s nástroji a mini pilou upustil, aby se mohl osvobodit, což se mu také povedlo. Následně odsouzený nastoupil do přistaveného vozidla, ve kterém se již nacházel zvlášť stíhaný S., který již předtím do vozidla uložil odcizený akumulátorový vrtací šroubovák, a z místa odjeli společně pryč.
3. Rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 27 Hv 178/17d (dále jen „druhý cizozemský soud“), který nabyl právní moci dne 17. 1. 2018, byl odsouzený uznán vinným ze spáchání zločinu závažné profesionálně provedené krádeže spáchané vloupáním v rámci zločinného spolčení a za účelem výdělku podle §127, §128 odst. 1 bodu 5, §129 odst. 1, bodu 1, 3 a 4 a §130 odst. 2 rakouského trestního zákoníku a dále přečinu zatajování listin podle §229 odst. 1 rakouského trestního zákoníku. Za dané trestné činy a při zohlednění výše uvedeného rozsudku prvního cizozemského soudu druhý cizozemský soud odsouzenému uložil doplňkový nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 2 (dvou) let.
4. Podle skutkových zjištění druhého cizozemského soudu se odsouzený výše uvedených trestných činů dopustil takto: profesionálním způsobem za účelem výdělku a jako člen zločinného spolčení se spoluúčastí jednoho z jeho členů vzal níže uvedeným poškozeným cizí movité věci v hodnotě 42 735 EUR, dílem vloupáním do budovy, popř. do přepravního prostředku, dílem vypáčením blokovacího zařízení, dílem zrušením účinnosti elektronické blokace přístupu, a to s úmyslem se jejich přivlastněním neoprávněně obohatit,
1. 15. 6. 2015
a) v cca 15:45 hodin z parkoviště před nádražím ve XY poškozenému D. E. dodávku zn. VW, rok výroby 2004, registrační značky XY, v hodnotě 4 400 EUR, a to tak, že paklíčem vypáčili zámek zadních dveří, jedním nástrojem OBD přemostili elektronický imobilizér, odstranili zámek zapalování a vozidlo nastartovali za pomoci šroubováku,
b) o něco později z volně přístupné podzemní garáže obytného domu v téže obci na adrese XY poškozenému S. M. jeho motocykl zn. KTM, Duke II, rok výroby 2002, reg. zn. XY, v hodnotě 2 700 EUR,
2. 27. 7. 2015
osobám oprávněným ze společnosti R. nový osobní automobil zn. Seat Ibiza, rok výroky 2015, VIN XY, v hodnotě 35 635 EUR, a to tak, že rozbili prosklení sekčních vrat skladovací haly dané společnosti, vrata otevřeli odblokováním uvnitř se nacházejícího blokovacího zařízení a vůz odcizili,
b) dne 15. 6. 2015 zatajili listiny, se kterými nesměli disponovat, s úmyslem zabránit tomu, aby byly použity v právním styku, a to cestovní pas a osvědčení o registraci vozidla poškozeného E.
5. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
6. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
7. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
8. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy a odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě tří trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku).
9. Konkrétně jednání odsouzeného popsané v prvním cizozemském rozsudku vykazuje znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku (k tomu srov. bod 17. opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osob k osobě odsouzeného), obou spáchaných ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Jde-li o rozhodnutí druhého cizozemského soudu, pak jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky pokračujícího zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Jelikož jde v případě jednání pod body 1. a) a 2. b) o jediný skutek, absence oboustranné trestnosti ve vztahu k přečinu zatajení listin podle §229 odst. 1 rakouského trestného zákoníku není na překážku zaznamenání daného odsouzení ve smyslu §4a odst. 3 zákona. Formální podmínky podle §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
10. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený shora popsaným jednáním opakovaně zasáhl do vlastnického práva jiných osob, dopustil se hned tří trestných činů a společně s dalšími osobami, přičemž pluralitní trestná činnost je obecně více společensky škodlivá, než kdyby se pachatel dopustil jediného trestného činu, popř. tento spáchal sám. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byly oběma cizozemskými rozsudky uloženy citelné nepodmíněné tresty odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018). V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení L. L. výše označenými cizozemskými rozhodnutími hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
11. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 5. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
soudce