ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.244.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 244/2022-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 7. 12. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky V. J. , nar. XY, trestním příkazem Okresního soudu v Popradu, Slovenská republika, ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 6 T 24/2021, se zamítá .
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Popradu, Slovenská republika, ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 6 T 24/2021, který nabyl právní moci téhož dne, byl V. J. uznán vinným trestným činem loupeže podle §188 odst. 1 slovenského trestního zákona, za což byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, který byl odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) roků.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se V. J. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:
dne 25. 11. 2020 v době kolem 12,00 hod. v travnatém porostu, nacházejícím se cca 20 m vpravo od místní komunikace na ul. XY, směřující z městské části XY k Aquacity XY, na úrovni mostu pro pěší přes potok do městské části XY, po předcházející ústní výzvě na zemi sedícímu poškozenému J. B., nar. XY, bytem trvale XY, aby mu dal peníze, jej oběma rukama uhodil do ramen, v důsledku čehož poškozený upadl na záda, přitom mu prohledával přední kapsy kalhot, ze kterých mu odcizil finanční hotovost ve výši 0,80 euro, pak si na poškozeného obkročmo sedl a opakovaně jej bil pěstmi do tváře a následně mu z náprsní kapsy košile, kterou měl na sobě, odcizil mobilní telefon zn. Motorola černé bary se SIM kartou operátora O2 č. XY s nabíječkou v hodnotě 70 euro, dioptrické brýle černé barvy v hodnotě 2 euro, z vnější kapsy bundy tabák zn. Winston spolu s cigaretovými papírky v hodnotě 3,20 euro a strojek na výrobu cigaret v hodnotě 2,50 euro, z kapsy kalhot pánské náramkové hodinky v hodnotě 10 euro, multifunkční nožík v hodnotě 4 euro, kleště na nehty v hodnotě 1 euro, z ruksaku, který měl poškozený vedle sebe notebook zn. Acer Nitro 5 s nabíječkou v hodnotě 240 euro, holicí strojek s třemi hlavami černo-bílé barvy s nabíječkou nezjištěné značky v hodnotě 10 euro, holicí stroje nezjištěné značky černé barvy v hodnotě 10 euro, kdy tímto jednáním poškozenému způsobil škodu v hodnotě 352,70 euro, kdy tento utrpěl lehký úraz a zhmoždění v oblasti tváře a nosu, vyžadující jednorázové ošetření.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že V. J. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu loupeže podle §173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci však nejsou dány podmínky materiální povahy. Odsouzený V. J. se ze zištných důvodů dopustil zavrženíhodného jednání, kterým se chtěl na úkor jiné osoby obohatit. Kritérium závažnosti činu tedy naplněno je. Nikoli však kritérium druhu uloženého trestu. Z obsahu rozsudku Okresního soudu v Popradu, Slovenská republika, ze dne 11. 5. 2021, sp. zn. 6 T 24/2021, jakož i z opisu z evidence Rejstříku trestů z bodu ad 4) zvláštní části bylo zjištěno, že jmenovanému byl za výše uvedenou trestnou činnost uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, který byl odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) roků. Je bez významu skutečnost, že s ohledem na to, že se odsouzený ve zkušební době podmíněného odsouzení dopustil další trestné činnosti, došlo usnesením Okresního soudu v Popradu, Slovenská republika, ze dne 28. 10. 2021, č. j. 6 T 24/2021-308, k modifikaci podmíněného trestu odnětí svobody na trest nepodmíněný.
Nejvyšší soud v tomto kontextu připomíná svou ustálenou judikaturu, podle níž „… se za citelný trest odnětí svobody odůvodňující zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů považuje nepodmíněný trest …v trvání alespoň jednoho roku.“ A tedy „… se rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona vydává pouze u uložených nepodmíněných trestů odnětí svobody v rozsahu minimálně jeden rok …“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010 a ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013). Obdobný právní názor byl vysloven v řadě dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu – např. v usnesení ze dne 24. 2. 2006, sp. zn. 11 Tcu 12/2006, kdy ve vztahu k hierarchii druhů trestů Nejvyšší soud v této souvislosti konstatoval, že „… uložený podmíněný trest odnětí svobody vzhledem ke svému charakteru, zařazení v hierarchii sankcí v českém trestním právu a vzhledem k jeho konkrétní výměře postup podle shora uvedeného ustanovení (tj. tehdejšího ustanovení §4 odst. 2 zákona – nyní jde o §4a odst. 3 zákona) neodůvodňuje.“ K tomu srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tcu 83/2002, sp. zn. 11 Tcu 51/2005, sp. zn. 11 Tcu 69/2006, sp. zn. 11 Tcu 14/2007, sp. zn. 11 Tcu 166/2014). Nejvyšší soud v posuzované věci neshledal důvod ke změně této judikatury.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud ohledně odsouzeného V. J. návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky, nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 12. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Monika Staniczková