ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.245.2022.1
sp. zn. 11 Tcu 245/2022-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 7. 12. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky J. K. , nar. XY v XY, okres XY, rozsudkem Obvodového soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. 303 Ls 961 Js 14233/19, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodového soudu Würzburg, Spolková republika Německo, ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. 303 Ls 961 Js 14233/19, který nabyl právní moci 22. 1. 2020, byla J. K. uznána vinnou pokusem zločinu podvodu podle §263 odst. 1, §22, §23 odst. 1, §25 odst. 2 německého trestního zákona, za což byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
2. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzená J. K. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že: v blíže nezjištěné době před 1. 8. 2019 se spojila s dosud nezjištěnými členy organizované skupiny vytvořené za účelem páchání podvodů s call centry, takzvaného triku s vnukem, s úmyslem spáchání dosud blíže nekonkretizovaného majetkového trestného činu v Německu, kdy se dohodla s minimálně čtyřmi spolupachateli na společné realizaci činů.
Dne 1. 8. 2019 v 11:40 hod. zavolala na pevnou linku poškozeného W. v jeho bytě na adrese XY v XY, dosud nezjištěná žena, která se vydávala za domnělou neteř. Poškozený W. jako policista v penzi však poznal typický postup a optal se, zda se jedná o jeho neexistující neteř M. Neznámá pachatelka na to odpověděla kladně, a poté poškozenému vysvětlila, že potřebuje 100.000 euro na koupi bytu v osobním vlastnictví. Poškozený uvedl, že má pouze 20.000 euro, a že je musí nejprve vyzvednout v bance, s nímž tato souhlasila. Poškozený jel poté ve 13:50 hod. do banky, aby zdánlivě vyzvedl 20.000 euro. Když se krátce poté vrátil z banky, telefonoval znovu s neznámou ženou vydávající se za jeho neteř M., která mu sdělila, že brzy zavolá advokátka jménem W. Domnělé, dosud nezjištěné advokátce, měl poté poškozený poskytnout několik čísel bankovek a číslo účtu IBAN a následně předat před svými domovními dveřmi peníze osobě, kterou M. pošle, kdy se jednalo o J. K., která se před nemovitost poškozeného dostavila. Na otázku poškozeného, zda přichází od M., odpověděla „ano“ a převzala si peníze. Krátce poté došlo k zatčení. Odsouzená měla podle jejího sdělení obdržet za vyzvednutí peněz odměnu ve výši 500 euro. Cílem odsouzené a nezjištěných spolupachatelů bylo iniciovat poškozeného k vydání peněz, na základě nepravdivého tvrzení, že J. K. je osobou, kterou posílá jeho neteř M., a předstírat, že peníze v hotovosti této předá.
3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
5. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená J. K. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem (soudem jiného členského státu Evropské unie) a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokusu trestného činů podvodu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §209 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
7. V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená J. K. se ze zištných důvodů dopustila jednání, kterým se chtěla na cizím majetku obohatit. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustila s více pachateli, výši zamýšlené škody na cizím majetku, jakož i způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 12. 2022
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu