ECLI:CZ:NS:2022:11.TCU.69.2022.1
11 Tcu 69/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 3. 8. 2022 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. P., narozeného XY v XY, rozsudkem Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mládež, Spolková republika Německo, ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 64 Ls 605 Js 47141/13 jug, a to při zahrnutí již zaznamenaného odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mládež, Spolková republika Německo, ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 63 Ls 605 Js 51125/11, usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 8 Tcu 16/2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
II. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. P. , narozeného XY v XY, rozsudkem Okresního soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 25. 3. 2019, sp. zn. 433 Ls 808 Js 22800/18, a to při zahrnutí trestu z rozsudku téhož soudu ze dne 7. 1. 2019, sp. zn. 433 Ds 801 Js 15174/18, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mládež, Spolková republika Německo (dále jen „první cizozemský soud“), ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 64 Ls 605 Js 47141/13 jug, který nabyl právní moci dne 13. 2. 2014, byl D. P. (dále jen „odsouzený“) uznán vinným ze spáchání trestného činu porušení zákazu opětovného vstupu podle §9, §7 odst. 2 věta první, §6 odst. 1 německého zákona o volném pohybu osob/EU (dále jen „FreizügG/EU“), krádeže ve třech případech a pokusu krádeže podle §242 odst. 1, 2 německého trestního zákoníku (dále jen „StGB“) a §243 odst. 1 věta druhá, č. 1 a 3 StGB ve spojení s §22 a 23 StGB a počítačového podvodu podle §263a odst. 1, 2 StGB, §263 odst. 2, odst. 3 věta druhá, č. 1, varianta prvá StGB. Za uvedené trestné činy první cizozemský soud – při zahrnutí odsouzení z rozsudku Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mládež, Spolková republika Německo, ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 63 Ls 605 Js 51125/11, zaznamenaného již usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 8 Tcu 16/2015 – uložil odsouzenému souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody pro mladistvé v trvání 4 roků.
2. Podle skutkových zjištění prvního cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil tak, že:
1. Dne 7. 5. 2013 ve 22.10 hodin byl přistižen v bytě své sestry P. P., XY, ačkoli mu bylo cizineckým úřadem města Norimberk odejmuto právo na vstup a pobyt pro Spolkovou republiku Německo, a to rozhodnutím ze dne 24. 9. 2012, které mu bylo doručeno dne 25. 9. 2012, a dne 6. 12. 2012 byl vyhoštěn do své vlasti.
2. V již blíže nezjištěné době před 8. 3. 2013 odsouzený vytvořil plán, že bude páchat ještě jednotlivě neurčené trestné činy proti cizímu majetku a přitom bude odcizovat obzvláště předměty, které se vyplatí odcizit, přičemž si chtěl opakovaným pácháním těchto činů obstarat průběžný zdroj příjmů po nejen nevýznamnou dobu a v určitém rozsahu. Své životní náklady nemohl pokrývat ze žádostí o sociální dávky, protože mu byla rozhodnutím města Norimberk – cizineckého úřadu – ze dne 24. 9. 2012, spis. zn.: EP/2-2, AE č. 2583/3535, odepřena práva na volný pohyb v EU, a protože se tak zdržoval ve Spolkové republice Německo bez dovolení.
Odsouzený v tomto úmyslu spáchal jednotlivě následující činy:
A) Dne 8. 3. 2013 chtěl odsouzený podle svého předem učiněného plánu činů prostřednictvím EC karty poškozené F. v pobočce banky PSD, XY v XY, vybrat u tamního bankomatu částku ve výši 1 000 EUR a ponechat si ji pro sebe. Přitom věděl, že nebyl oprávněn ani k užívání EC karty, ani čísla PIN poškozené. Měl v úmyslu způsobit svědkyni F. škodu v odpovídající výši. K tomu ale nedošlo kvůli tomu, protože oproti očekávání odsouzeného poškozená EC kartu předem zablokovala a tato byla bankomatem banky PSD odebrána.
B) Dne 12. 3. 2013 v již blíže nezjištěné době mezi 17:00 a 17:35 hodin odsouzený odcizil z prostor pro personál lékařské ordinace XY v XY, předměty poškozených L., C. a U. v celkové hodnotě ve výši cca 1 900 EUR, aby si je poté ponechal pro sebe, ačkoli věděl, že na to nemá žádný nárok. Poškozené L. odsouzený tímto způsobem odcizil z její kabelky, kterou ponechal v prostorách, červenou peněženku v hladké kůži s minimálně 40 EUR, s průkazem sociálního pojištění, s jejím italským osobním průkazem, s kartou ADAC, s kartou ADAC-XY, jakož i její černý mobilní telefon Apple Iphone 4S v růžovém obalu v celkové hodnotě cca 750 EUR. Poškozené C. odsouzený přitom odcizil rovněž z kabelky, kterou zanechal v ordinaci, obsah (růžová peněženka ve vzhledu semiše, jednu tureckou identifikační kartu Nüfus č. XY, EC kartu společnosti Sparkasse Mittelfranken Süd, jednu kartu pojištěnce a zdravotní kartu AOK), jakož i její mobilní telefon Samsung Galaxy S3 v bílé barvě v celkové hodnotě cca 550 EUR. Poškozené U. odsouzený odcizil shora popsaným způsobem její béžovou kabelku značky Mango, v níž se vedle její hnědé peněženky od firmy Louis Vuitton nacházela její turecká identifikační karta, jeden žákovský průkaz, jedna EC karta, jakož i dvě spořitelní karty společnosti Commerzbank, její povolení k pobytu, jedna karta ADAC, její zdravotní karta AOK, jakož i jedna turecká lira. Odsouzený dále odcizil mobilní telefon Apple Iphone 4 v černé barvě poškozené U. Předměty měly celkovou hodnotu cca 600 EUR.
C) Dne 13. 3. 2013 v 14:10 hodin se odsouzený dosud neznámým způsobem dostal do dříve řádně uzamčeného vozu BMW svědka K., registrační značka XY, který byl odstavený v XY v XY na tamním parkovišti daňové kanceláře XY. Odsouzený měl v úmyslu se uvnitř vozu poohlédnout po věcech, které se vyplatí odcizit, a v případě úspěchu je odcizit a ponechat pro sebe. Byl ale oproti svému plánu objevem svědkem K. a poté uprchl, aniž by mohl svůj plán proměnit v čin. Věcná škoda, popř. škoda odcizením proto nevznikla.
D) V již blíže nezjištěné době dne 15. 3. 2013 mezi 13. a 17. hodinou odsouzený z uzamčené služební místnosti ve druhém nadzemním podlaží úřední budovy XY, odcizil jednu modrou bundu a peněženku poškozeného L., v níž se nacházela minimálně peněžní hotovost ve výši 120 EUR v neznámém složení, jakož i jeho EC karta společnosti Sparkasse Nürnberg a jedna karta pojištěnce AOK, aby si je poté ponechal pro sebe, ačkoli věděl, že na toto neměl žádný nárok. Aby se dostal ke kořisti, odsouzený musel překonat zeď vysokou cca 2,10 metrů. Odsouzený si byl vědom neobvyklosti této přístupové cesty a musel vynaložit značnou sílu, aby přelezl oplocení, aby mohl obejít uzamčené vstupní dveře do služebního prostoru.
E) Dne 25. 3. 2013 odsouzený mezi 15:45 a 16:10 hodin použil EC kartu poškozeného C. v prostorách banky PSD, XY. Odsouzený vybral z účtu poškozeného v 15:54 hodin 1 000 EUR, v 15:56 hodin dalších 1 000 EUR a v 15:57 hod. ještě 500 EUR, aby si potom peníze ponechal pro sebe, ačkoli mu bylo již přitom známo, že nebyl oprávněn ani k užívání karty, ani k zadání PIN, ani k výběru peněz. Tímto jednáním měl odsouzený v úmyslu opatřit si shora uvedené prostředky pro svoji potřebu a poškozenému vznikla škoda v celkové výši 2 500 EUR.
F) Odsouzený dne 26. 3. 2013 v blíže nezjištěné době mezi 11:30 a 16:00 hodin odcizil
z neuzamčené společné místnosti skupiny řemeslnické komory v XY nacházející se v suterénu nemovitosti na adrese XY, jeden laptop firmy HP, model ProBook 4730s, výrobní číslo XY v hodnotě cca 500 EUR, aby ho prodal se ziskem dál, ačkoli věděl, že na přístroj neměl žádný nárok.
3. Dále byl odsouzený rozsudkem Okresního soudu v Norimberku, Spolková republika Německo (dále jen „druhý cizozemský soud“), ze dne 25. 3. 2019, sp. zn. 433 Ls 808 Js 22800/18, který nabyl právní moci dne 2. 4. 2019, uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže (v šesti případech) podle §242 odst. 1 StGB, §243 odst. 1 věta druhá, č. 2 a 3, z toho ve dvou případech v jednočinném souběhu s trestným činem poškození věci podle §303 StGB a pokusu trestného činu počítačového podvodu v osmi případech podle §263a odst. 1, 2 StGB, §263 odst. 3 č. 1 StGB ve spojení s §22 a 23 StGB. Za uvedené trestné činy druhý cizozemský soud – při zahrnutí trestu uloženého v rozsudku Okresního soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 7. 1. 2019, sp. zn. 433 Ds 801 Js 15174/18 – uložil odsouzenému souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 6 (šesti) měsíců.
4. Podle skutkových zjištění druhého cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil (stručně řečeno) tak, že:
1. Dne 25. 5. 2018 v 13:40 hodin odsouzený v domě s pečovatelskou službou „XY“ nacházejícím se na adrese XY v XY odcizil z neuzamčené skříně ve služební místnosti pro ošetřovatelky odloženou kabelku poškozené N., její peněženku s obsahem, jakož i dva zlaté prsteny v hodnotě 150 EUR, aby si je ponechal pro sebe bez oprávnění. V peněžence se v té době nacházela peněžní hotovost ve výši 30 EUR, jakož i různé průkazní dokumenty a EC karty. Celková škoda způsobená odcizením činila cca 200 EUR.
2. V blíže nezjištěné době mezi 26. 5. 2018 ve 13:15 hodin a 27. 5. 2018 v 05:00 hodin se odsouzený vloupal do podnikové kantýny na klinice Dr. XY nacházející se na adrese XY v XY a pomocí předtím nalezených nůžek vypáčil bílou ocelovou kazetu a odcizil z ní hotovost ve výši 626,34 EUR. Jak odsouzený přinejmenším předvídal a s čímž vědomě počítal, vznikla tím věcná škoda ve výši 52,15 EUR.
3. V blíže nezjištěné době mezi 28. 5. 2018 a 17. 6. 2018 ve 13 hodin odsouzený odcizil z pokoje poškozené D. v domově pro seniory „XY“, XY, zlaté šperky v hodnotě cca 200 EUR, aby si je bez oprávnění ponechal pro sebe.
4. V blíže nezjištěné době mezi 30. 5. 2018 a 31. 5. 2018, 09:45 hodin odsouzený vypáčil v kantýně centra pro seniory „XY“, XY, dosud neznámým způsobem jednu zásuvku a odcizil z peněženky, která se tam nacházela, peníze v hotovosti ve výši 50 EUR. Jak odsouzený přinejmenším předpokládal a s čímž vědomě počítal, vznikla tím věcná škoda ve výši cca 20 EUR.
5. V blíže nezjištěné době dne 18. 9. 2018 mezi 16:00 a 17:35 hodin odsouzený odcizil z pokoje pro zdravotní sestry v centru pro seniory „XY“, XY v XY, z kabelky odložené na židli peněženku poškozené J. společně s obsahem, jakož i v nezamčené skříni se nacházející kabelku poškozené W. včetně obsahu, aby si je ponechal bez oprávnění pro sebe. V peněžence poškozené J. se v době spáchání trestného činu nacházela peněžní hotovost ve výši 40 EUR, jakož i různé průkazní dokumenty a EC karty. V kabelce poškozené W. se nacházely její mobilní telefon Samsung Galaxy S9, klíčky od auta a od domu, jakož i peněženka s mincemi, s různými průkazními dokumenty a EC kartami v celkové hodnotě ve výši cca 635 EUR.
II. 6. V blíže nezjištěné době mezi 20. 8. 2018 a 23. 8. 2018 odsouzený odcizil z kanceláře Spolku pro lidi s tělesným postižením, XY, desky s dokumenty včetně obsahu poškozeného E., aby si je ponechal bez oprávnění pro sebe. V deskách se v době spáchání trestného činu nacházela EC karta poškozeného k účtu č. XY u HypoVereinsbank, jakož i různé průkazové dokumenty a další EC karty s celkovou hodnotou cca 40 EUR.
II. 7. Na základě vždy nově učiněného rozhodnutí o spáchání trestného činu se odsouzený v osmi případech dne 23. 8. 2018 pokusil použít dříve odcizenou EC kartu k účtu č. XY a dříve odcizenou kreditní kartu s číslem XY poškozeného E., aby si takto vybral peníze z bankomatu, přičemž věděl, že nebyl k používání karet oprávněn, a na peníze neměl žádný nárok. Oproti představám odsouzeného nedošlo v žádném z případů k výplatě peněz. Odsouzený se celkově pokusil o neoprávněný výběr peněz v celkové částce 4 800 EUR.
5. Ve vztahu k rozsudku druhého cizozemského soudu Nejvyšší soud uvádí, že odsouzený byl též uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 7. 1. 2019, sp. zn. 433 Ds 801 Js 15174/18, který nabyl právní moci téhož dne, a to ze spáchání trestného činu krádeže ve dvou případech podle §242 odst. 1 StGB a §243 odst. 1 věta druhá, č. 1 až 3 StGB a dále trestného činu porušení zákazu vstupu ve dvou případech podle §7 odst. 2 věta první, §9 FreizügG/EU. Podle skutkových zjištění tohoto cizozemského soudu se odsouzený uvedených trestných činů dopustil následovně:
1. V již přesně nezjištěné době dne 29. 5. 2018 mezi 17:00 a 17:30 hodin odsouzený odcizil z látkové tašky poškozené paní K.-L., která se nacházela v místnosti pro ošetřovatelky shora uvedeného domu s pečovatelskou službou, peněženku včetně obsahu, jakož i mobilní telefon značky Apple, iPhone 6, stříbrný, č. XY, v celkové hodnotě minimálně 420 EUR, aby si předměty ponechal bez právního důvodu pro sebe.
2. Rozhodnutím města Norimberk, cizinecký úřad ze dne 24. 9. 2012 byla vůči odsouzenému vyslovena ztráta jeho práva na vstup a pobyt pro Spolkovou republiku Německo. Z důvodu velkého počtu jeho předchozích trestů mu bylo rozhodnutím města Norimberk, cizinecký úřad ze dne 24. 9. 2012, jak věděl, odejmuto právo volného pohybu. Zákaz vstupu a pobytu byl časově omezen nařízením města Norimberk ze dne 20. 12. 2016 na 7 let.
a) Ačkoli mu tedy byla tato skutečnost známa, odsouzený bezprostředně po svém vyhoštění do České republiky, které bylo realizováno dne 20. 3. 2018, znovu přicestoval na území Spolkové republiky Německo, a to v blíže neznámé době mezi 20. 3. 2018 a 11. 6. 2018, a zdržoval se v XY. Dne 22. 6. 2018 byl odsouzený opětovně vyhoštěn z vazby do České republiky.
b) Odsouzený navíc bezprostředně po svém opětovném vyhoštění do České republiky, které bylo realizováno dne 22. 6. 2018, znovu přicestoval na území Spolkové republiky Německo, a to v blíže neznámé době mezi 22. 6. 2018 a 21. 9. 2018, a zdržoval se v XY.
3. Dne 29. 6. 2018 v 20:55 hodin odsouzený pomocí blíže neznámého nástroje vypáčil vstupní dveře obchodní společnosti XY, XY, a vnikl do kancelářských prostor, aby tam hledal věci, které se vyplatí odcizit. Tam také vypáčil částečně zamčené stahovací a kancelářské skříně, prohledal je a odcizil kazetu na peníze s peněžní hotovostí ve výši 1 500 EUR a s dalšími podklady, jako jsou např. dlužní úpisy a pokladní doklady, poštovní známky v hodnotě 350 EUR, jednu střádanku „prasátko“ s peněžní hotovostí ve výši 100 EUR, jeden mobilní telefon značky Samsung, jakož i jednu SIM kartu, aby si tyto věci ponechal bez právního důvodu pro sebe. Uvedeným jednáním způsobil škodu v celkové minimální výši 2 120 EUR. Odsouzený přitom jednal s úmyslem si opakovaným pácháním krádeží obstarat příjem v určitém rozsahu a po určitou dobu trvání.
6. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
7. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
8. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Ustanovení §4 odst. 4 se použije obdobně.
9. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený D. P. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemskými soudy, a odsouzení se týkají skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
10. Pokud se týká odsouzení rozsudkem prvního cizozemského soudu (Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mládež, Spolková republika Německo, ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 64 Ls 605 Js 47141/13 jug) vykazuje jednání odsouzeného nejméně znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a pokračujícího přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Podmínka oboustranné trestnosti je také splněna v případě odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Norimberku, soudu pro mládež, Spolková republika Německo, ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 63 Ls 605 Js 51125/11, které bylo zahrnuto do odsouzení prvním cizozemským soudem, a které již bylo zaznamenáno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2015, sp. zn. 8 Tcu 16/2015 [viz bod 2) opisu evidence Rejstříku trestů fyzických osob k osobě odsouzeného]. Formální podmínky podle §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
11. Pokud jde o odsouzení rozsudkem druhého cizozemského soudu (Okresního soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 25. 3. 2019, sp. zn. 433 Ls 808 Js 22800/18), také v tomto případě se odsouzení týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky, konkrétně nejméně pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a pokračujícího přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Formální podmínky §4a odst. 3 zákona jsou proto splněny i v tomto případě.
12. Podmínka oboustranné trestnosti je konečně splněna i ohledně odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Norimberku, Spolková republika Německo, ze dne 7. 1. 2019, sp. zn. 433 Ds 801 Js 15174/18, a to pro skutky, které vykazují nejméně znaky přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a pokračujícího přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, ve spojení s §116 tr. zákoníku. Také v tomto případě jsou splněny formální podmínky podle §4a odst. 3 zákona.
13. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy , a to ve vztahu k oběma cizozemským rozsudkům. Odsouzený se totiž v obou případech dopustil pluralitní trestné činnosti, která je obecně více společensky škodlivá. Jde-li o druh uložených trestů, ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že odsouzenému byly oběma cizozemskými rozsudky uloženy citelné nepodmíněné tresty odnětí svobody (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2010, sp. zn. 11 Tcu 57/2010, ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. 11 Tcu 19/2013, či ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 11 Tcu 29/2018).
14. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 8. 2022
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
předseda senátu