ECLI:CZ:NS:2022:11.TD.76.2022.1
11 Td 76/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 7. 12. 2022 námitku podjatosti vznesenou obviněným P. B., nar. XY, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 51 T 7/2016, a rozhodl takto:
Podle §31 odst. 1 věta třetí tr. řádu z důvodu uvedeného v §30 odst. 1 tr. řádu není předsedkyně senátu JUDr. Milada Šámalová vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného P. B., nar. XY, které je vedeno u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1061/2022.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 10. 2020, sp. zn. 51 T 7/2016, byl obviněný P. B. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným jednak zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem spáchaným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 1.), dále přečinem úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 4 tr. zákoníku (jednání pod bodem 2.) a přečinem zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku (jednání pod bodem 4.). Za tyto trestné činy a dále za sbíhající se dva přečiny nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. a), c), d) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 6 T 63/2013, byl obviněný podle §209 odst. 5 tr. zákoníku za užití §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a to vše za současného zrušení výroku o trestu z citovaného rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 6 T 63/2013, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně bylo rozhodnuto o povinnosti obviněného podle §228 odst. 1 tr. řádu nahradit společně a nerozdílně se spoluobviněnými P. Č. a A. B. jednotlivým poškozeným subjektům škodu ve výši specifikované ve výrokové části citovaného rozsudku krajského soudu. Týmž rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný P. B. podle §226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. 2 KZV 1/2012, pro skutek právně kvalifikovaný jako dílčí útok pokračujícího zločinu podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem, resp. podle §226 písm. c) tr. řádu zproštěn obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. 2 KZV 1/2012, pro skutek právně kvalifikovaný jako dílčí útok pokračujícího zločinu úvěrového podvodu podle §211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal jmenovaný obviněný. Za tohoto stavu pak byli poškození J. P. a Raiffeisenbank a. s. podle §229 odst. 3 tr. řádu odkázáni s uplatněním svých nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Rozsudek krajského soudu napadl obviněný (stejně jako spoluobvinění P. Č. a A. B.) odvoláním, na jehož podkladě byl napadený rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 5 To 55/2021, podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. řádu částečně zrušen, a to ve výroku o trestu ohledně všech obviněných, a podle §259 odst. 3 tr. řádu byl obviněný P. B. nově odsouzen podle §209 odst. 5 tr. zákoníku za užití §43 odst. 2 tr. zákoníku a §58 odst. 1 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a to za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 6 T 63/2013, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Naproti tomu v ostatních výrocích zůstal napadený rozsudek krajského soudu nezměněn.
3. Proti rozhodnutí odvolacího soudu následně podal obviněný P. B. prostřednictvím své obhájkyně JUDr. Evy Šámalové dovolání, které bylo dne 14. 11. 2022 předloženo k rozhodnutí Nejvyššímu soudu a v souladu s rozvrhem práce tohoto soudu pro rok 2022 zapsáno do senátu č. 8 pod sp. zn. 8 Tdo 1061/2022. Řídící předsedkyní tohoto senátu byla daná věc podle čl. 4 odst. 1, 2 jednacího řádu Nejvyššího soudu dne 15. 11. 2022 přidělena člence tohoto senátu JUDr. Miladě Šámalové.
4. Přípisem Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2022 byl obviněný P. B. prostřednictvím své obhájkyně písemně informován o personálním složení senátu, jemuž bylo jím podané dovolání ve shora uvedené věci přiděleno k vyřízení, na což reagovala jeho obhájkyně podáním ze dne 21. 11. 2022, jehož obsahem je vznesení námitky podjatosti vůči člence senátu č. 8 Nejvyššího soudu JUDr. Miladě Šámalové. Tuto námitku podjatosti obhájkyně obviněného odůvodnila tím, že jmenovaná soudkyně Nejvyššího soudu je manželkou P. Š., který je bývalým manželem JUDr. Evy Šámalové. Byť lze vztah obhájkyně k výše jmenované soudkyni Nejvyššího soudu podle jejího vlastního vyjádření označit za ryze formální, neboť se nejedná o vztah přátelský ani nepřátelský, vyvolává shoda příjmení obou žen a navazující zjišťování vztahu mezi obhájkyní a členkou senátu č. 8 Nejvyššího soudu u obviněného významnou pochybnost o nepodjatosti rozhodování o jím podaném dovolání. Závěrem tak obhájkyně obviněného navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že JUDr. Milada Šámalová je vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného pod sp. zn. 8 Tdo 1061/2022.
5. Dne 22. 11. 2022 předložila předsedkyně senátu Nejvyššího soudu č. 8 JUDr. Milada Šámalová prostřednictvím dozorčí úřednice tohoto soudu návrh na rozhodnutí o vyloučení soudce v trestní věci obviněného P. B., vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1061/2022, s tím, že není dán žádný důvod pro její vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v dané trestní věci. Svůj návrh odůvodnila tím, že obhájkyně obviněného P. B. je bývalou manželkou jejího současného manžela P. Š., přičemž k rozvodu jejich manželství došlo již v roce 2004. Kromě uvedeného bývalého rodinného svazku s manželem jmenované soudkyně tato nemá k JUDr. Evě Šámalové žádné osobní vazby, tato je k ní osobou cizí, s níž neudržuje žádné bližší (přátelské ani nepřátelské) vztahy. Sama JUDr. Milada Šámalová se tak v dané trestní věci necítí jakkoli podjatou, pročež z její strany nevznikají žádné pochybnosti o tom, že by ve věci obviněného P. B. nemohla nestranně rozhodovat.
6. Nejvyšší soud z podnětu podaného návrhu na rozhodnutí o vyloučení soudce v souladu s §31 odst. 1 tr. řádu přezkoumal, zda je dán konkrétní důvod pro vyloučení předsedkyně senátu č. 8 Nejvyššího soudu JUDr. Milady Šámalové, jenž předpokládá §30 odst. 1 tr. řádu, načež dospěl k závěru, že žádný takový důvod není v daném případě dán, neboť JUDr. Milada Šámalová není v žádné formě osobního vztahu k osobě obhájkyně dovolatele P. B., JUDr. Evě Šámalové. Za tohoto stavu tak nebyly Nejvyšším soudem shledány žádné zákonné důvody pro vyloučení jmenované soudkyně z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného P. B.
7. V obecné rovině je třeba připomenout, že podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Podle §31 odst. 1 věta třetí tr. řádu o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu.
8. Jedná-li se o požadavek nestrannosti soudu, pak je jím rozuměna nezávislost či nepodjatost rozhodujícího tělesa ve vztahu ke konkrétním účastníkům či k předmětu řízení. Podstatným je přitom fakt, že nejde toliko o subjektivní přesvědčení soudce či účastníků řízení o podjatosti či nepodjatosti, ale též o objektivní zdání nestrannosti, tj. to, jak by se rozhodování jevilo vnějšímu pozorovateli. Tento subjektivní i objektivní aspekt přitom vyzdvihla judikatura Evropského soudu pro lidská práva, která pravidelně používá obě tato hlediska, přičemž se k tomuto pojetí přiklonil rovněž Ústavní soud. Důvody, které k rozšíření nestrannosti až na úroveň oné objektivní roviny vedou, osvětlil Ústavní soud například v nálezu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. I. ÚS 371/04: ,,Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich právním zástupcům atd.), o níž je schopen relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie nestrannosti soudce by však v praxi nalezla stěží uplatnění vzhledem k obtížné objektivní přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba vnímat šířeji, také v rovině objektivní.“ Vedle toho může nestrannost nabývat dvou poloh, a to funkcionální a personální. Zatímco v případě první roviny jde o to, zda je porušením nestrannosti, pokud stejná osoba rozhoduje na různých stupních soudní soustavy, případně se podílí na rozhodování v různých funkcích, druhá rovina se týká osobních vztahů soudce s účastníky řízení či vztahu k předmětu řízení (Wagnerová, E.; Šimíček, V.; Langášek, T.; Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář . Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 739-740).
9. Nejvyšší soud přezkoumal návrh obhájkyně obviněného P. B. na rozhodnutí o vyloučení soudce předložený předsedkyní senátu č. 8 Nejvyššího soudu JUDr. Miladou Šámalovou a na podkladě příslušného spisového materiálu dospěl - ve světle výše citované judikatury Ústavního soudu - k závěru, že tento návrh není opodstatněný, tzn. že v dané trestní věci nejsou ve smyslu §30 odst. 1 tr. řádu dány žádné konkrétní důvody pro vyloučení této soudkyně z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného P. B., vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1061/2022. Z odůvodnění předloženého návrhu totiž jednoznačně vyplývá, že mezi jmenovanou soudkyní Nejvyššího soudu a osobou obhájkyně obviněného nepanuje žádná forma osobního vztahu, jehož případnou existenci nelze – a to ani hypoteticky - dovozovat toliko ze skutečnosti, že JUDr. Milada Šámalová je současnou manželkou P. Š., který byl do roku 2004 manželem JUDr. Evy Šámalové. Tento manželský svazek současného životního partnera soudkyně Nejvyššího soudu a obhájkyně obviněného byl ukončen již před cca 18 lety, načež podle souhlasného vyjádření obou dotčených žen mezi těmito nepanuje žádný bližší osobní vztah, a to přátelské ani nepřátelské povahy, když jejich případné – navíc zcela ojedinělé či náhodné kontakty – se omezují na ryze formální a zdvořilostní konverzaci, jakou lze zaznamenat v jakýchkoli obecně se vyskytujících mezilidských, resp. profesních vztazích. Za tohoto stavu je tak zcela opodstatněné tvrzení JUDr. Milady Šámalové o neexistenci jakýchkoli důvodných pochybností o její nepodjatosti, v důsledku kterých by jako členka senátu Nejvyššího soudu č. 8 nebyla s to v dané trestní věci obviněného P. B. nestranně rozhodovat. V tomto směru nelze pominout skutečnost, že JUDr. Milada Šámalová nebyla v předmětné trestní věci doposud jakýmkoli způsobem činná, ve věci doposud nečinila jakékoli faktické kroky, prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků, popř. jiným způsobem nesdělovala své názory či postoje vztahující se k této věci nebo ke komukoli z účastníků trestního řízení či jejich zástupcům, včetně obhájkyně obviněného. V návaznosti na shora uvedené je tak třeba argumentaci, o níž se opírá návrh na rozhodnutí o vyloučení soudce vznesený obhájkyní obviněného P. B. JUDr. Evou Šámalovou, považovat za zcela nepřípadnou, postrádající legitimní a objektivně podložené pochyby o nestrannosti soudkyně JUDr. Milady Šámalové ve vztahu k věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1061/2022. Obhájkyní obviněného namítaná argumentace tak není způsobilá zavdat dojem podjatosti jmenované soudkyně, tedy v očích informovaných a rozumných osob zpochybnit vnímání JUDr. Milady Šámalové jako nestranné či nezávislé soudkyně (k tomu blíže usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3169/18; dále Molek, P. Právo na spravedlivý proces . Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 172).
10. Dovození případných pochybností o nestrannosti soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Milady Šámalové toliko z jejího eventuálního vztahu k osobě obhájkyně obviněného JUDr. Evě Šámalové, pramenícího ze skutečnosti, že tato obhájkyně byla do roku 2004 manželkou současného manžela JUDr. Milady Šámalové, není nikterak opodstatněné. Kterak bylo konstatováno výše, mezi oběma ženami nepanují žádné bližší osobní vazby, přičemž jejich případný (výjimečný či náhodný) kontakt se odehrává toliko v rovině formální, ryze zdvořilostní konverzace, tzn. že jej lze svojí povahou označit za kontakt dvou sobě navzájem cizích osob. Tato skutečnost (míněno již před cca 18 lety ukončený rodinný poměr manžela soudkyně s obhájkyní obviněného) tak sama osobě není způsobilá vyvolat dojem podjatosti dané soudkyně (když ani její osobou není subjektivně vnímáno žádné riziko možné podjatosti v důsledku jejího současného rodinného vztahu s bývalým manželem obhájkyně obviněného), a nepředstavuje tak relevantní skutečnost, jež by byla způsobilá vyvolat obecný dojem o narušení morální či profesní integrity jmenované soudkyně, tedy důvodné pochybnosti o její nestrannosti a nezávislost při výkonu rozhodovací činnosti v této trestní věci. V souvislosti s posuzováním otázky profesní podjatosti soudce nelze pominout ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu, podle kterého každý soudce profesionál musí být při rozhodování schopen odstínit standardní profesní a kolegiální vztahy, neboť je nezbytnou součástí profesionality soudce, aby byl schopen nestranně rozhodovat i ve věcech, v nichž vystupují osoby, ke kterým má bližší vztah (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2001, sp. zn. 7 Tz 178/2001 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. Nao 41/2013). V nyní posuzované věci je přitom z argumentace předložené předsedkyní senátu Nejvyššího soudu JUDr. Miladou Šámalovou zřejmé, že návrh na rozhodnutí o jejím vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného P. B. se opírá o pouhá spekulativní tvrzení stran pochybností o její nepodjatosti, jež byla vznesena obhájkyní dovolatele, nikoli o konkrétní postoje a chování této soudkyně vůči osobě obviněného či jeho obhájkyni. Tím, že se předsedkyně senátu Nejvyššího soudu JUDr. Milada Šámalová ze shora uvedených důvodů subjektivně necítí být ve vztahu k osobě obviněného P. B., resp. k osobě jeho obhájkyně JUDr. Evy Šámalové podjatou, nedochází současně k narušení ani druhého aspektu nestrannosti soudce ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 441/04, neboť tímto způsobem nedochází k vyvolání oprávněných pochybností o její nestrannosti mimo jiné i v rámci objektivního náhledu na rozhodování v dané trestní věci.
11. Závěrem tak lze konstatovat, že v daném případě nebyly zjištěny žádné konkrétní skutečnosti, pro které by byla z hledisek zakotvených v ustanovení §30 odst. 1 tr. řádu soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Milada Šámalová vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání obviněného P. B., vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1061/2022, neboť nebylo zjištěno, že by tato soudkyně byla v jakékoli formě osobního vztahu k účastníkům tohoto řízení, konkrétně k osobě dovolatele, jehož se dané řízení přímo dotýká, resp. k osobě jeho současné obhájkyně.
12. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem bylo senátem č. 11 Nejvyššího soudu v souladu s ustanovením §31 odst. 1 věta třetí tr. řádu rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora ve výrokové části tohoto usnesení, tzn. že předsedkyně senátu JUDr. Milada Šámalová není z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. řádu vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v rámci řízení o dovolání podaném osobou obviněného P. B., které je vedeno u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1061/2022.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§31 odst. 2 tr. řádu).
V Brně dne 7. 12. 2022
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu