Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.05.2022, sp. zn. 20 Cdo 741/2022 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.741.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.741.2022.1
sp. zn. 20 Cdo 741/2022-73 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praha 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 00001350, proti povinné V. S. (dříve B.) , narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Josefem Klofáčem, advokátem se sídlem v České Lípě, Sokolská 270/8, pro 53 583,14 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 24 EXE 2354/2017, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 2. 2020, č. j. 29 Co 43/2020-54, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků řízení ani soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením k odvolání povinné potvrdil usnesení ze dne 9. 12. 2019, č. j. 24 EXE 2354/2017-28, kterým okresní soud zamítl návrh povinné na částečné zastavení exekuce vedené prodejem nemovitých věcí, a to pozemku p. p. č. XY, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a pozemku p. č. XY v katastrálním území XY, obec XY, nařízeného exekučním příkazem soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 9 Mgr. Ondřeje Svobody ze dne 23. 2. 2019, č. j. 184 EX 2329/17-76. Podle odvolacího soudu prodej nemovitostí není nepřiměřeným ani nevhodným způsobem exekuce. Exekuce nepřinesla uspokojení pohledávky jinými způsoby, přitom předmětem prodeje je rekreační objekt. Podmínky pro postup podle §336i odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 307/2018 Sb., nebyly ve věci splněny jak výší pohledávky, tak zejména charakterem nemovitosti. Ostatními námitkami povinné se odvolací soud zabýval již v usnesení ze dne 30. 7. 2019, č. j. 29 Co 162/2019-166, kterým potvrdil usnesení o stanovení výsledné ceny nemovitostí. Uzavřel, že prodeji nebrání, že v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsán P. P., na něhož povinná kupní smlouvou převedla nemovitosti poté, co byla dne 17. 8. 2017 vyrozuměna o zahájení exekuce a poučena o zákazu nakládání s veškerým majetkem pod sankcí neplatnosti, a že povinné ani nesvědčí věcné břemeno k dotčeným nemovitostem, neboť obdarovaná dcera povinné od darovací smlouvy (zřizující věcné břemeno) účinně odstoupila. Existence věcného břemene by navíc mohla mít vliv pouze na cenu nemovitostí a nemohla by vést k zastavení exekuce. 2. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním s tím, že v poučení usnesení odvolacího soudu byla taková možnost uvedena. Přípustnost dovolání dovozuje z toho, že napadené usnesení závisí na vyřešení otázky hmotného práva nebo práva procesního, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo byla-li věc vyřešena dovolacím soudem rozdílně či má být tímto soudem vyřešena právní otázka jinak. Následně brojí proti ceně nemovitostí určené znalcem i stanovené dražební vyhláškou, vedení exekuce prodejem nemovitostí považuje nadále za nepřiměřené a své věcné břemeno k nemovitostem za existující, neboť zůstalo zapsáno v katastru nemovitostí. Navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení okresního i krajského soudu a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Dovolání není přípustné. 4. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 5. Podle §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až §238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). 6. Nejvyšší soud opakovaně zdůraznil, že požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). 7. Tomuto požadavku dovolatelka v projednávané věci nedostála, citovala-li (bez vazby ke konkrétní právní otázce) tři ze čtyř možných předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v §237 o. s. ř. Nedostatek vymezení přípustnosti dovolání již nelze odstranit, poněvadž lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (§241 b odst. 3 o. s. ř.), uplynula. Jedná se přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze přípustnost dovolání posoudit. 8. Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř., neboť nesplňuje obligatorní náležitosti uvedené v §241a odst. 2 o. s. ř. Současně rozhodl o nákladech dovolacího řízení, jelikož podle oznámení soudního exekutora ze dne 9. 12. 2021 exekuce skončila vymožením. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. 5. 2022 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/24/2022
Spisová značka:20 Cdo 741/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.741.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Zastavení exekuce
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Zveřejněno na webu:08/06/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-08-08