ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.2089.2022.1
sp. zn. 22 Cdo 2089/2022-823
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové ve věci žalobkyně Badob Real, s. r. o. , se sídlem v Dobřichovicích, Krátká 364, IČO: 01816144, zastoupené JUDr. Davidem Kuboněm, advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, proti žalovaným 1) I. Č. , narozené XY, bytem XY, a 2) AC A. Č., se sídlem XY, IČO: XY, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované P. Č. , bytem XY, s doručovací adresou XY, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 36 C 109/2020, o dovolání žalované 1) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. července 2021, č. j. 19 Co 161/2021-391, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Návrh žalované 1) na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. července 2021, č. j. 19 Co 161/2021-391, se zamítá.
Odůvodnění:
Podle §243f odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 části první zákona č. 296/2017 Sb.) – (dále jen „o. s. ř.“), v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.
Žalovaná 1) podala dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 23. 7. 2021, č. j. 19 Co 161/2021-391, jímž bylo změněno usnesení Okresního soudu Praha-západ tak, že byla advokátu Mgr. Martinu Schwarzovi – ustanovenému zástupci žalované 1) – přiznána náhrada ve výši 5 430 Kč; jinak bylo usnesení Okresního soudu Praha-západ potvrzeno.
Další účastníci se k dovolání nevyjádřili.
Dovolání není přípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání podle §237 není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
V dané věci žalovaná 1) dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o nákladech jí ustanoveného advokáta Mgr. Martina Schwarze; takové dovolání je však podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. nepřípustné.
Jelikož Nejvyšší soud neshledal dovolání žalované 1) přípustným, podle §243c odst. 1 o. s. ř. je odmítl.
Vzhledem k tomu, že nebylo dovolání shledáno přípustným, zamítl dovolací soud pro nedůvodnost návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, či ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3999/2017 (dostupná na www.nsoud.cz )], a to v rozhodnutí, kterým bylo rovněž dovolací řízení skončeno [srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16 (dostupný na http://nalus.usoud.cz )].
Podle §2 odst. 5 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel.
Podle §4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 občanského soudního řádu.
O vyměření soudního poplatku za podané dovolání rozhodne soud prvního stupně, neboť poplatková povinnost vznikla dovolatelce uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím dovolacího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. [srovnej §4 odst. 1 písm. i) ve spojení s §3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích].
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud nerozhodoval, neboť řízení není doposud skončeno [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001 (uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.)].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. 8. 2022
Mgr. Michal Králík, Ph.D.
předseda senátu