ECLI:CZ:NS:2022:22.CDO.2408.2022.1
sp. zn. 22 Cdo 2408/2022-394
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Martiny Štolbové ve věci žalobců a) Z. K. , narozeného XY, a b) H. K. , narozené XY, obou bytem ve XY, zastoupených JUDr. Jaroslavem Ortmanem, CSc., advokátem se sídlem v Hořovicích, Husovo náměstí 65/2, proti žalovanému městu Strakonice , identifikační číslo osoby 00251810, se sídlem ve Strakonicích, Velké náměstí 2, o úpravy sousedního pozemku, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 6 C 151/2016, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 3. 2022, č. j. 19 Co 1478/2021-366, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud ve Strakonicích („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. 9. 2021, č. j. 6 C 151/2016-324, ve znění opravného usnesení ze dne 5. 1. 2022, č. j. 6 C 151/2016-349, výrokem I zamítl žalobu na uložení povinnosti žalovanému, aby do 6 měsíců od právní moci rozsudku provedl na pozemku par. č. XY v k. ú. XY stavební úpravy zabraňující stékání vody na pozemek st. par. č. XY v k. ú. XY spočívající v umístění větrané mezery o šířce 600 mm na hranici vnějšího obvodového zdiva stavby č. p. XY (která je součástí pozemku st. par. č. XY) na straně jedné a pozemku par. č. XY na druhé straně, a to na hloubku pod úroveň podlahy suterénu stavby č. p. XY, se zábradlím po obvodu větrané mezery, s vhodným drenážním systémem, který zajistí odvod vody případně vniklé do vybudované větrané mezery a s funkčním hydroizolačním předělem mezi zeminou pod úrovní výkopu a nad ní, a dále povinnosti, aby žalovaný rovněž ve lhůtě 6 měsíců od právní moci rozsudku provedl na chodníkové části komunikace umístěné na pozemku par. č. XY na hranici s pozemky st. par. č. XY a XY úpravu povrchu s dostatečným vyspádováním směrem od budovy č. p. XY. Výrokem II rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Českých Budějovicích („odvolací soud“) rozsudkem ze dne 24. 3. 2022, č. j. 19 Co 1478/2021-366, výrokem I změnil rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení tak, že žalobu zamítl „v rozsahu nároku, aby žalovaný byl povinen do 6 měsíců od právní moci rozsudku provést na pozemku par. č. XY stavební úpravy zabraňující stékání vody na pozemek st. par. č. XY spočívající v umístění větrané mezery o šířce 600 mm na hranici vnějšího obvodového zdiva stavby č. p. XY na straně jedné a pozemku par. č. XY na straně druhé, a to na hloubku pod úroveň podlahy suterénu budovy č. p. XY, se zábradlím po obvodu větrané mezery, s vhodným drenážním systémem, který zajistí odvod vody případně vniklé do vybudované větrané mezery a s funkčním hydroizolačním předělem mezi zeminu pod úrovní výkopu a nad ní“. Výroky II a III pak rozhodl o nákladech řízení.
Proti rozsudku odvolacího podávají žalobci („dovolatelé“) dovolání, jehož přípustnost opírají o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), a uplatňují dovolací důvod uvedený v §241a odst. 1 o. s. ř.
Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost (§243f odst. 3 o. s. ř.) odkazuje.
Dovolání není projednatelné.
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Dovolací soud odmítne dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání mimo jiné uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Podle §241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání. Podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu §237 o. s. ř. (či jeho části) – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, nebo rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3931/2013. Skutečnost, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu – §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání, postačí k odmítnutí dovolání. Dovozování otázky přípustnosti z obsahu dovolání má své meze, neboť není možné, aby si dovolací soud sám otázku přípustnosti dovolání vymezil namísto dovolatelů, neboť takovým postupem by porušil zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. K tomu viz zejména stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, a další judikaturu tam citovanou, a usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. III. ÚS 2494/22.
V dané věci dovolatelé jen obecně, a to ještě nepřesně (zaměňují předpoklad přípustnosti dovolání a dovolací důvod), uvádějí předpoklady přípustnosti dovolání uvedené v §237 o. s. ř., aniž by je pojili s konkrétními otázkami, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá. Dovolání tak neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Proto Nejvyšší soud dovolání odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř.
V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 11. 2022
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu