Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.11.2022, sp. zn. 23 Cdo 2741/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.2741.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.2741.2022.1
sp. zn. 23 Cdo 2741/2022-605 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobce J. H. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalovanému městu Horažďovice , se sídlem v Horažďovicích, Mírové náměstí 1, identifikační číslo osoby 00255513, zastoupenému JUDr. Petrem Kubešem, Ph.D., advokátem se sídlem v Klatovech, náměstí Míru 65, o zaplacení 1 355 000 Kč, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem dne 11. 2. 2019, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 4 C 57/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 4. 2020, č. j. 18 Co 16/2020-422, takto: Dovolací řízení se zastavuje. Odůvodnění: Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 21. 11. 2019, č. j. 4 C 57/2013-401, kterým Okresní soud v Klatovech zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o námitce podjatosti. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (ač byl odvolacím soudem poučen o tom, že dovolání proti tomuto usnesení není přípustné). Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále jeno. s. ř.“, a podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle §9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3). Podle §11a zákona o soudních poplatcích osvobození od poplatku podle §11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle §238 občanského soudního řádu. Usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. 3. 2021, č. j. 4 C 57/2013-478, byl žalobce vyzván, aby do 15 dnů ode dne doručení předmětného usnesení zaplatil soudní poplatek za podané dovolání ve výši 4 000 Kč (podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona o soudních poplatcích). Žalobce byl zároveň poučen, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 31. 5. 2021, č. j. 4 C 57/2013-496, bylo dovolací řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Toto usnesení bylo změněno unesením Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 2021 č. j. 11 Co 251/2021-532, tak, že se dovolací řízení nezastavuje, neboť podle odvolacího soudu měla být přednostně posouzena otázka včasnosti podaného dovolání. Usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 20. 1. 2022, č. j. 4 C 57/2013-538, bylo dovolání žalobce odmítnuto pro opožděnost. Toto usnesení bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 8. 2022, č. j. 61 Co 169/2022-567, z důvodu, že dovolání není přípustné podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř., že přípustnost dovolání může posoudit pouze Nejvyšší soud a že je z chování žalobce zřejmé, že soudní poplatek za dovolání zaplatit nehodlá. Poplatková povinnost žalobce ve vztahu k soudnímu poplatku za dovolání ze zákona vznikla podáním dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] bez ohledu na to, zda bylo dovolání případně podáno opožděně či zda jde o dovolání nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř., tj. bez ohledu na to, jak případně má být podle občanského soudního řádu o takovém dovolání v dovolacím řízení následně rozhodováno. Skutečnost, že jde o dovolání, u něhož jsou dány důvody pro jeho odmítnutí (i pro opožděnost), neznamená, že by přednostně nemělo dojít ke splnění již vzniklé poplatkové povinnosti podle zákona o soudních poplatcích. V případě odmítnutí dovolání (i pro opožděnost) se zaplacený soudní poplatek nevrací (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2015, sp. zn. III. ÚS 2075/15, jež je veřejnosti dostupné na https://nalus.usoud.cz , či přiměřeně Waltr, R. Zákon o soudních poplatcích a předpisy související: komentář. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2012, s. 20) a není tedy dán žádný důvod, pro který by neměl být soudem vybírán. Navíc podle §9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích poplatková povinnost zaniká pouze právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku. Z uvedeného vyplývá, že před rozhodnutím o samotném dovolání je namístě nejprve vyřešit otázku poplatkové povinnosti podle zákona o soudních poplatcích, resp. rozhodnout o následcích jejího nesplnění (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sb. rozh. obč., jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na https://www.nsoud.cz ). Byť žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání vyzval již soud prvního stupně, nebylo možné této výzvě přisuzovat účinky výzvy předpokládané v §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích poté, co následně vydané rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání, bylo odvolacím soudem změněno. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 27. 9. 2022, č. j. 23 Cdo 2741/2022-590, které bylo žalobci doručeno dne 7. 10. 2022, jej opětovně vyzval podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích k zaplacení soudního poplatku za dovolání, neboť poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o dovolání, zjistil, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním dovolání. V této výzvě byl žalobce opětovně poučen o následcích nezaplacení soudního poplatku spočívajících v zastavení dovolacího řízení. Na výzvu však žalobce na soudním poplatku za dovolání ve stanovené lhůtě (ani později) ničeho nezaplatil, ve stanovené lhůtě reagoval pouze podáním, v němž z důvodu své nepříznivé „materiální, sociální a zdravotní situace“ požádal o osvobození („odpuštění“) od soudních poplatků. Žalobce podal dovolání proti rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí jeho návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů. Vzhledem k tomu, že dovolání proti takovému rozhodnutí není podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. objektivně přípustné, nemůže se v tomto dovolacím řízení podle §11a zákona o soudních poplatcích uplatnit (případné) osvobození od soudních poplatků, a proto Nejvyšší soud k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků v tomto dovolacím řízení již nepřihlížel (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. 20 Cdo 3770/2019, a ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 20 Cdo 4215/2019). Jelikož žalobce ve stanovené lhůtě soudní poplatek za dovolání neuhradil, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. O náhradě nákladů tohoto řízení před Nejvyšším soudem nebylo rozhodnuto, neboť napadeným rozhodnutím odvolacího soudu se řízení ve věci nekončí (k tomu srov. obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sb. rozh. obč., či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2009, sp. zn. 26 Cdo 448/2009, a ze dne 22. 8. 2019, sp. zn. 29 Cdo 681/2018). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. 11. 2022 Mgr. Jiří Němec předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/22/2022
Spisová značka:23 Cdo 2741/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.CDO.2741.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Dotčené předpisy:§9 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/08/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-02-11