ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.228.2022.1
sp. zn. 23 Nd 228/2022-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci oprávněné T-Mobile Czech Republic a.s. , se sídlem v Praze 4, Chodov, Tomíčkova 2144/1, PSČ 148 00, identifikační číslo osoby 64949681, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze, Na Florenci 2116/15, proti povinnému D. Č. , narozenému XY, trvalým pobytem na adrese XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2717/2021, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 2717/2021 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, se sídlem v Plzni, Palackého náměstí 28, PSČ 301 00, podal dne 28. 12. 2021 u Okresního soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce dle vykonatelného exekučního titulu – rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 22. 10. 2021, č. j. ČTÚ-31 577/2021-636/VIII. vyř. - DyS. Soudní exekutor tak učinil na základě exekučního návrhu oprávněné ze dne 21. 12. 2021.
Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 3. 2. 2022, č. j. 53 EXE 2717/2021-16, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, neboť dospěl k závěru, že v posuzované věci podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, protože povinný je státním příslušníkem Slovenské republiky s trvalým pobytem na XY. Exekuční titul byl povinnému doručen prostřednictvím ustanoveného opatrovníka. V České republice povinný neprochází centrální evidencí obyvatel, ani registrem obyvatel a soudu není znám ani případný majetek povinného.
Podle §35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Protože povinný nemá na území České republiky místo trvalého pobytu ani místo pobytu podle druhu pobytu cizince, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). V posuzovaném případě jsou tedy splněny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud vydal rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný ten soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 5. 2022
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu