ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.237.2022.1
sp. zn. 23 Nd 237/2022-95
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Bohemia Faktoring, a.s. , se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 - Malá Strana, IČO 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1, proti žalované L. Z. , nar. XY, t. č. neznámého pobytu, o zaplacení 33 154 Kč, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 135/2020, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 135/2020 projedná a rozhodne Okresní soud Praha-východ.
Odůvodnění:
U Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 135/2020 bylo zahájeno řízení, v němž se žalobkyně domáhá, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit ji z titulu smlouvy o zápůjčce č. 586359174, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne 24. 9. 2015 (dále jen „smlouva“) částku 33 154 Kč. V žalobě byla, jako bydliště žalované, uvedena adresa žalované ve Slovenské republice. Soud po dotázání žalobkyně zjistil, že adresa žalované ve Slovenské republice byla uvedena ve smlouvě o zápůjčce, ale adresa žalované, jako slovenské občanky, nebyla doložena žádnými listinami. Žalobkyně označila žalovanou dalšími dvěma kontaktními adresami v České republice, a to XY a XY. Soud dále ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení Praha-východ zjistil, že žalovaná je evidována s adresou XY, ve Slovenské republice a s adresou XY, okres XY, kdy s touto adresou je evidována i v Informačním systému základních registrů, stejně jako na odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Ze sdělení Obvodního oddělení policie Dubňany vyplynulo, že na adrese XY stojí neudržovaný přízemní dům a v době provedeného šetření nikdo neotevřel. Policie šetřením dále dohledala, že žalovaná byla kontrolována na několika dalších místech ve městě Kolín, Česká republika a ze zprávy České správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalovaná uvedla i adresu v XY. Pokusy o doručení zásilek na uvedených adresách byly vždy neúspěšné, stejně jako pokus o doručení na adresu trvalého pobytu žalované (XY, okres XY), sdělené Ministerstvem vnitra Slovenské republiky, z jehož sdělení zároveň vyplynulo, že podle místního šetření se na uvedené adrese nachází opuštěný dům a že žalovaná se na této adrese nikdy nezdržovala.
Okresní soud Praha-východ usnesením ze dne 29. 6. 2020, č. j. 3 C 135/2020-30, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Kolíně. Okresní soud v Kolíně vyslovil nesouhlas s postoupením věci. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 14. 9. 2021, č. j. 31 Nc 1280/2021-69, rozhodl, že tento nesouhlas je důvodný.
Okresní soud Praha-východ následně vázán názorem Krajského soudu v Praze posuzoval otázku pravomoci a příslušnosti českého soudu. S ohledem na §2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, a úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dospěl k závěru, že pravomoc českých soudů je dána. Vzhledem k tomu, že na základě provedených šetření nelze učinit závěr o tom, na jaké konkrétní adrese v České republice měla žalovaná ke dni zahájení řízení své bydliště, resp. na jaké adrese se zdržovala a nelze zjistit obecný soud žalované, když žalovaná ke dni zahájení řízení nebyla k pobytu v České republice vůbec hlášena, Okresní soud Praha-východ vyslovil svoji místní nepříslušnost a současně v souladu s §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu, aby ve smyslu tohoto ustanovení určil místně příslušný soud, který věc projedná a rozhodne, neboť podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud Praha-východ, u kterého bylo řízení o zaplacení částky 33 154 Kč zahájeno, a který ve věci provedl již řadu úkonů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 5. 2022
JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu