Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.08.2022, sp. zn. 23 Nd 390/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.390.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.390.2022.1
sp. zn. 23 Nd 390/2022-17 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Allianz pojišťovna, a.s. , se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, identifikační číslo osoby 47115971, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinné T. M. , narozené XY, bytem ve XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1259/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1259/2022 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5. Odůvodnění: Dne 25. 5. 2022 byla Obvodnímu soudu pro Prahu 5 doručena žádost soudního exekutora JUDr. Jana Parasky, Exekutorský úřad Most, o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 3. 6. 2022, č. j. 36 EXE 1259/2022-14, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc následně předložil ve smyslu §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jeno. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti. Obvodní soud pro Prahu 5 své usnesení odůvodnil tím, že povinná je ukrajinská státní příslušnice a neprochází Centrální evidencí obyvatel České republiky či jiným ze základních registrů. Dotazem na Ministerstvo vnitra soud zjistil, že povinná měla povolen pobyt na území České republiky od 25. 7. 2019 do 24. 7. 2021 za účelem zaměstnání. Povinná není vedena jako osoba samostatně výdělečně činná, nenachází se ve vazbě ani ve výkonu trestu. Soud s ohledem na výše uvedené konstatoval, že v posuzované věci chybí podmínky místní příslušnosti. Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti podle §6 o. s. ř.. Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a ekonomie řízení proto Nejvyšší soud určil podle §11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož soudní exekutor podal žádost o pověření provedením exekuce, a který již ve věci provedl prvotní úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 23 Nd 244/2021, nebo ze dne 9. 7. 2021, sp. zn. 23 Nd 313/2021), tedy Obvodní soud pro Prahu 5. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 8. 2022 JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/30/2022
Spisová značka:23 Nd 390/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.390.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:11/14/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-25