ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.396.2022.1
sp. zn. 23 Nd 396/2022-31
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., v exekuční věci oprávněné SVEA Ekonomi Cyprus Ltd. , se sídlem Arch. Makarios III Avenue 195, 3030 Limassol, Kyperská republika, registrační číslo HE272182, zastoupené JUDr. Klárou Kořínkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, proti povinnému P. B. , narozenému XY, naposledy bytem ve XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 445/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 15 EXE 445/2022 projedná a rozhodne Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
Dne 23. 5. 2022 byla Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou doručena žádost soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3, o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 21. 6. 2022, č. j. 15 EXE 445/2022-27, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc předložena ve smyslu §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, Nejvyššímu soudu k určení místní příslušnosti.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou své rozhodnutí odůvodnil tím, že povinný není zapsán v Centrální evidenci obyvatel ČR. Dotazem na Policii ČR soud zjistil, že povinný se na shora uvedené adrese zdržoval jen velmi krátce, jeho současný pobyt není znám. Ze zprávy Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, oddělení pobytu cizinců, soud zjistil, že povinný nemá v evidenci pobytu cizinců veden žádný pobyt. Ze sdělení Okresného súdu v Banské Bystrici bylo soudem zjištěno, že povinný měl do 13. 7. 2012 hlášený pobyt bezdomovce v obci XY. Soud s ohledem na výše uvedené konstatoval, že v posuzované věci chybí podmínky místní příslušnosti.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.
Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje.
Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle §11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti podle §6 o. s. ř..
Po přihlédnutí k zásadě rychlosti a ekonomie řízení proto Nejvyšší soud určil podle §11 odst. 3 o. s. ř. jako místně příslušný soud, u něhož soudní exekutorka podala žádost o pověření a nařízení exekuce, a který již ve věci provedl prvotní úkony (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 23 Nd 244/2021, nebo usnesení ze dne 9. 7. 2021, sp. zn. 23 Nd 313/2021), tedy Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 11. 2022
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu