Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2022, sp. zn. 23 Nd 558/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.558.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.558.2022.1
sp. zn. 23 Nd 558/2022-21 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., v exekuční věci oprávněné O2 Czech Republic a.s. , se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, Michle, PSČ 140 22, identifikační číslo osoby 60193336, proti povinné H. D. , narozené XY, t. č. neznámého pobytu, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 24/2022, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jeno. s. ř.“), takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 24/2022 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. Odůvodnění: Na základě exekučního návrhu oprávněné ze dne 26. 11. 2021 podal soudní exekutor Mgr. Petr Polanský, Exekutorský úřad Liberec, dne 5. 1. 2022 u Okresního soudu v Břeclavi žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné. Exekučním titulem je rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 30. 1. 2020, č. j. ČTÚ-27 832/2019-637/V.vyř.-HuJ. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 18. 2. 2022, č. j. 53 EXE 24/2022-15, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněnou bude věc předložena Nejvyššímu soudu. Okresní soud v Břeclavi k tomu uvedl, že povinná se nikdy nezdržovala na adrese XY, kterou oprávněná označila jako bydliště povinné. Trvalé bydliště má povinná na Slovensku (XY), ale ani na tuto adresu se správnímu orgánu (Českému telekomunikačnímu úřadu) nepodařilo doručit. Pro „doručení exekučního titulu“ jí byl ustanoven opatrovník. Povinná „neprochází CEO ani registrem obyvatel“. Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Nejvyšší soud není oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci – ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle §45 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud. Podle §45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení §252 odst. 2 věty první o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek povinného (dlužníka) a uspokojit z něj oprávněného (věřitele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak namístě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu ustanovení §6 o. s. ř., které v tomto případě bude zjevně nejlépe odpovídat, aby věc projednal soud, u něhož byla žádost podána a jenž již v dané věci činil určité úkony (podobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle §11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil Okresní soud v Břeclavi. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 11. 2022 JUDr. Zdeněk Des předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/29/2022
Spisová značka:23 Nd 558/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:23.ND.558.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/12/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-03-04