ECLI:CZ:NS:2022:24.CDO.2117.2021.1
sp. zn. 24 Cdo 2117/2021-743
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila ve věci dodatečného projednání dědictví po O. F. , zemřelé dne 14. října 2009, posledně bytem v XY, za účasti B. F. , narozeného dne XY, bytem v XY, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 34 D 1415/2009, o dovolání B. F. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 18 Co 112/2020-646, takto:
Dovolání B. F. se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 28. 2. 2020, č. j. 34 D 1415/2009-610, nepřiznal pozůstalému synovi B. F. osvobození od soudního poplatku v řízení o odvolání proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 12. 8. 2019, č. j. 34 D 1415/2009-545. Dospěl k závěru, že „majetkové poměry účastníka neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků, a to zejména vzhledem k vlastnictví nemovitostí, které nejsou určeny k bydlení účastníka řízení a jejichž výnos může být použit k úhradě soudního poplatku“.
K odvolání B. F. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 11. 2020, č. j. 18 Co 112/2020-646, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, neboť shledal, že „zjištěné okolnosti poskytují dostatečný základ pro závěr, že účastník neprokázal poměry umožňující učinit závěr, že zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč může být pro něj neřešitelným problémem, a tedy překážkou přístupu k soudu, případně by mohlo znamenat ohrožení uspokojování jeho nezbytných potřeb“.
B. F. podal dne 14. 6. 2021 proti tomuto usnesení odvolacího soudu dovolání.
Nejvyšší soud České republiky dovolání B. F. podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť podle ustanovení §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. (ve znění účinném od 30. 9. 2017) není proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, dovolání přípustné.
Odmítnutí dovolání B. F. podporuje rovněž okolnost, že dovolání bylo podáno po uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o. s. ř. (napadené usnesení bylo dovolateli doručeno dne 15. 2. 2021 a dovolatel proti němu podal dovolání až dne 14. 6. 2021). Zmeškání této lhůty nelze prominout (srov. §240 odst. 2 o. s. ř.).
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že o dovolání B. F. rozhodl, aniž by měl důvod se zabývat jeho žádostí „o ustanovení advokáta“ uvedenou v dovolání, resp. splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), neboť ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. sice stanoví, že není-li splněna podmínka uvedená v ustanovení §241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle ustanovení §104 odst. 2 o. s. ř., zároveň se však v části věty za středníkem dodává, že to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 o. s. ř. přípustné (jako v posuzované věci).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 5. 2022
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu