ECLI:CZ:NS:2022:24.ND.400.2022.1
sp. zn. 24 Nd 400/2022-389
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně Bohemia Faktoring, a. s. , se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, IČO 27242617, zastoupené JUDr. Ing. Karlem Goláňem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Letenská č. 121/8, proti žalovaným 1) E. B. , narozené dne XY, bytem v XY, a 2) R. B. , narozenému dne XY, bytem v XY, o zaplacení 3 777 886 Kč s příslušenstvím, o návrhu žalované 1) na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze ve věcech vedených tímto soudem pod sp. zn. Nco 38/2021 a sp. zn. 12 Cmo 176/2021, takto:
I. Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Josef Holejšovský, JUDr. Stanislav Bernard a JUDr. František Švantner nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 38/2021.
II. Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Radim Novotný, JUDr. Eva Hodanová a Mgr. Kateřina Černá nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 12 Cmo 176/2021.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 13. 10. 2020 domáhala po žalovaných zaplacení směnečné pohledávky ve výši 3 777 886 Kč s příslušenstvím. Městský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 3. 11. 2020, č. j. 53 Cm 123/2020-29, uložil žalovaným, aby „do 15 dnů od doručení tohoto směnečného platebního rozkazu zaplatili společně a nerozdílně žalobkyni a) směnečný peníz ve výši 3 777 886 Kč; b) 6% p. a. úrok z téže částky od 25. 10. 2017 do zaplacení; c) směnečnou odměnu ve výši 12 592,95 Kč; d) náhradu nákladů řízení ve výši 261 700,50 Kč, anebo aby v téže lhůtě podali proti směnečnému platebnímu rozkazu u tohoto soudu námitky, v nichž musí uvést vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítají“.
Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu podala žalovaná 1) i za žalovaného 2) včasné námitky. Podané námitky byly součástí elektronického podání, které bylo soudu zasláno dne 27. 11. 2020, přičemž v podání je uvedeno, že námitky podává žalovaná 1) jménem svým i jménem žalovaného 2), ačkoli plná moc opravňující žalovanou 1) k zastupování žalovaného 2) v probíhajícím řízení spolu s námitkami doložena nebyla. Proto soud vyzval žalovaného 2) usnesením ze dne 4. 2. 2021, č. j. 53 Cm 123/2020-46, aby předložil originál, úředně ověřenou kopii, případně elektronickou konverzi listiny osvědčující oprávnění E. B. zastupovat osobu žalovaného 2) ve výše uvedeném soudním řízení. Jelikož plná moc doložena nebyla, Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 6. 2021, č. j. 53 Cm 123/2020-93, řízení o námitkách žalovaného 2) proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2020, č. j. 53 Cm 123/2020-29, z důvodu neodstranění nedostatku podmínky řízení podle §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil a rozhodl, že žalobkyně a žalovaný 2) vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů námitkového řízení.
Žalovaná 1) dále podáním ze dne 27. 11. 2020 vznesla námitku podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze P. K., v předmětné věci sp. zn. 53 Cm 123/2020. O této námitce rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. 5. 2021, č. j. Nco 38/2021-79, tak, že „soudce Městského soudu v Praze – P. K., není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 123/2020“.
Písemným podáním ze dne 4. 8. 2021 poté podala žalovaná 1) za žalovaného 2) blanketní odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2021, č. j. 53 Cm 123/2020-93. Z důvodu, že žalovaná 1) ani k výzvě soudu usnesením ze dne 17. 9. 2021, č. j. 53 Cm 123/2020-154, neodstranila vady odvolání, ani nepředložila plnou moc k podání odvolání za žalovaného 2), Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 11. 2021, č. j. 12 Cmo 176/2021-176, odvolací řízení ve vztahu k žalovanému 2) pro nedostatek podmínky řízení, který se nepodařilo odstranit, podle §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil a rozhodl, že žalobkyně a žalovaný 2) nemají právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Následně žalovaná 1) svými podáními ze dne 9. 6. 2021, 29. 7. 2021 a 7. 12. 2021 vznesla námitky podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, a to I. H., I. W. a J. M. ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cmo 117/2021; J. H., S. B. a F. Š. ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 38/2021, a R. N., E. H. a K. Č. ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 12 Cmo 176/2021. Námitky podjatosti odůvodnila tím, že je podává „proti nezákonným osobám, které dosud s jejími podáními účelově a nezákonně manipulovaly, ignorovaly jejich skutečný obsah“ a „zaprodaly se zlu“ a „proti všem, kdo se páchaného bezpráví proti ní dopustili, a to opakovaně, vědomě, dlouhodobě, čímž mimo jiné mařili spravedlnost“, tedy že jmenovaní soudci svým jednáním, které není v souladu s platnými zákony České republiky, prokázali zvláštní zájem na výsledku projednávané věci.
Dotčení soudci Vrchního soudu se k námitce podjatosti vyjádřili shodně tak, že nemají žádný vztah k věci, k účastníkům řízení, k jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro něž by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětných věcí.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (srov. §16 odst. 1 o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.
Podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 85, ročník 2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. 29 Nd 266/2019).
Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce v uvedeném smyslu je přitom dán, je-li zde objektivní skutečnost, nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení, která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 32 Nd 212/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2021, sp. zn. 29 ICdo 98/2021).
Neprobíhá-li rozhodování ve věci podle subjektivního názoru navrhovatele, tedy v souladu s jeho představami, tak to ještě neznamená, že soudce je podjatý (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. 30 Nd 11/2007). Má-li žalovaná 1) za to, že soud nepostupoval v souladu se zákonem, jedná se o důvod pro podání opravného prostředku ve věci, ale není to důvodem pro vyloučení soudce pro podjatost.
Nadto podle textu podání ze dne 9. 6. 2021 nevznáší žalovaná 1) námitku podjatosti soudkyň I. H., I. W. a J. M. v relevantním řízení (tj. řízení vedeném u Městského soudu pod sp. zn. 53 Cm 123/2020), ale namítá jejich podjatost v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cm 123/2020, v němž bylo vedeno odvolací řízení u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cmo 117/2021. Opomíjí, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, kterého mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009). Proto v této části není možné námitku podjatosti žalované 1) považovat za relevantní a není možné o ní v tomto řízení rozhodovat.
Z vyjádření dotčených soudců a ani z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze, a žalovaná 1) ani neuvádí žádné relevantní skutečnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na existenci zákonem předvídaných důvodů vylučujících soudce J. H., S. B. a F. Š. z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 38/2021, a soudce R. N., E. H. a K. Č. z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 12 Cmo 176/2021. Žalovaná 1), ačkoli byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2022, č. j. 53 Cm 123/2020-223, vyzvána, aby opětovně doplnila vznesené námitky podjatosti tak, že uvede, zda soudci mají poměr k věci, k účastníkům řízení či k jejich zástupcům, své podání nedoplnila a na výzvu nereagovala.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože zákonné důvody k vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, a to J. H., S. B., F. Š., R. N., E. H. a K. Č., z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. nebyly zjištěny, Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 8. 2022
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu