ECLI:CZ:NS:2022:26.CDO.1663.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 1663/2022-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně městské části Praha 1 , se sídlem v Praze 1, Vodičkova 681/18, IČO 00063410, proti žalované CULINARIUM s.r.o. , se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1535/2a, IČO 26756706, o 43.590 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 43/2021, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. února 2022, č. j. 62 Co 422/2021-57, takto:
Dovolání žalované se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem pro uznání ze dne 25. 5. 2021, č. j. 5 C 43/2021-29, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 43.590 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku podala dne 1. 7. 2021 žalovaná odvolání a zároveň požádala o prominutí zmeškání lhůty k podání vyjádření k žalobě stanovené v usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 3. 2021, č. j. 5 C 43/2021-25.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 20. 9. 2021, č. j. 5 C 43/2021-41, návrh žalované ze dne 1. 7. 2021 na prominutí zmeškání lhůty zamítl.
K odvolání žalované Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 2. 2. 2022, č. j. 62 Co 422/2021-57, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Žalovaná napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, které podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), není přípustné.
Přípustnost dovolání je upravena v ustanovení §237 o. s. ř., avšak podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Pro posouzení přípustnosti dovolání podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není rozhodujícím kritériem (za splnění ostatních zákonných podmínek) jen výše částky uvedená ve výroku dovoláním napadeného rozhodnutí, ale i výše částky, pro kterou bylo vedeno řízení v době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2018, sp. zn. 20 Cdo 1685/2018, ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4715/2018, nebo ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2860/2020).
Dovoláním napadené usnesení bylo vydáno v řízení, jehož předmětem je částka 43.590 Kč (tedy částka nepřevyšující 50.000 Kč) s příslušenstvím, k němuž se nepřihlíží, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud proto z výše uvedených důvodů dovolání žalované podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Zbývá dodat, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení jeho rozhodnutí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07 uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 8. 2022
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu