ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.1306.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 1306/2022-182
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele M. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Čáslavská 1750/8, PSČ 130 00, za účasti Bytového družstva XY , naposledy sídlem XY, identifikační XY, o zrušení zápisu o výmazu z obchodního rejstříku a o obnovení likvidace, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 69/2016, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 11. 2021, č. j. 6 Cmo 11/2021-162, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Návrhem ze dne 22. 7. 2016, doručeným Městskému soudu v Praze dne 26. 7. 2016, se navrhovatel domáhá zrušení zápisu o výmazu Bytového družstva XY, (dále též jen „družstvo“), z obchodního rejstříku, a to z důvodu zjištění existence neznámého majetku družstva (§209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále též jen „o. z.“), kterým je bytová jednotka převedená dne 25. 7. 2002 neplatnou Smlouvou o převodu družstevního bytu do vlastnictví členky družstva – M. Č. (dále též jen „M. Č.“).
[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 12. 2020, č. j. 81 Cm 69/2016-140, návrh zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).
[3] Jde přitom již o čtvrté rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé. První usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2016, č. j. 81 Cm 69/2016-16, Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 19. 4. 2017, č. j. 14 Cmo 488/2016-26, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Taktéž druhé usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2018, č. j. 81 Cm 69/2016-58, Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 30. 4. 2019, č. j. 14 Cmo 235/2018-71, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Třetí usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 10. 2019, č. j. 81 Cm 69/2016-84, Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesením ze dne 18. 5. 2020, č. j. 14 Cmo 400/2019-120, opětovně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[4] Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
[5] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[6] Přípustnost dovolání nezakládá dovolatelem předestřená otázka platnosti dohody o převodu členských práv a povinností uzavřené dne 15. 7. 2002 mezi dovolatelem jako převodcem a M. Č. jako nabyvatelkou (dále též jen „dohoda“).
[7] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí, či naopak k vyhovění návrhu na zahájení řízení (resp. k potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně), není dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení §237 o. s. ř. (viz za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1268/2011, či ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1286/2018).
[8] Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2303/2013, či ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 640/2013, a judikaturu v nich citovanou).
[9] Napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá mimo jiné na závěru, podle něhož, i kdyby dohoda nebyla platná, nabyvatelka členská práva a povinnosti v družstvu vydržela.
[10] Tento závěr odvolacího soudu, jenž obstojí – v případě jeho správnosti – jako samostatný důvod pro zamítnutí návrhu na zahájení řízení, dovolatel náležitým způsobem nenapadá, a tudíž jej k dovolacímu přezkumu neotevírá.
[11] S ohledem na uvedené nemůže věcný přezkum otázky platnosti dohody ovlivnit výsledek řízení (nemůže vést k rozhodnutí, jež by bylo pro dovolatele příznivější).
[12] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 11. 2022
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu