ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.3220.2021.1
sp. zn. 27 Cdo 3220/2021-87
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele S. C. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Filipem Matoušem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, za účasti S. C. se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Markem Dvořákem, advokátem, se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 1, PSČ 261 01, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 131/2018, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 6. 2021, č. j. 7 Cmo 86/2021-72, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Navrhovatel je povinen zaplatit společnosti S. C. na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 2. 2021, č. j. 80 Cm 131/2018-52, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti S. C. (dále jen „společnost“) konané dne 10. 8. 2018, kterým valná hromada schválila udělení prokury J. K. (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatele rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[4] Dovoláním otevřenou otázku výkladu §777 odst. 4 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že ustanovení §777 odst. 4 z. o. k. nedopadá na vymezení působnosti orgánů jednotlivých obchodních korporací. Její úprava se od 1. 1. 2014 řídí, v souladu s §775 z. o. k., zákonem o obchodních korporacích (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. Cpjn 204/2015, uveřejněné pod číslem 31/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4460/2018).
[5] Závěr odvolacího soudu, podle něhož s účinností od 1. 1. 2014 spadá v souladu s §190 odst. 2 písm. e) z. o. k. do působnosti valné hromady společnosti (jejíž společenská smlouva neurčuje jinak) schválení udělení prokury, odpovídá (výše citované) judikatuře Nejvyššího soudu.
[6] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 17. 8. 2022
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu