ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.3234.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 3234/2022-631
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobkyně CRS Credit Service, s. r. o. , se sídlem v Praze 6, Na hutích 756/12, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 24288896, zastoupené Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, proti žalovaným 1) J. M. , narozenému XY, bytem XY, a 2) A. M. , narozené XY, bytem XY, o zaplacení 174.610.850 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Cm 170/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 4. 2022, č. j. 6 Cmo 60/2021-598, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 28. 4. 2004 se původní žalobkyně CONSUS INVESTIČNÍ FOND a. s. /zkráceně CIF, a. s./ v likvidaci domáhala, aby soud uložil žalovaným zaplatit jí 174.610.850 Kč s příslušenstvím.
[2] Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 2007, č. j. Ncp 2592/2007-78, byla věc přikázána Městskému soudu v Praze.
[3] Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2016, č. j. 8 Cm 170/2007-391, bylo rozhodnuto o tom, že namísto původní žalobkyně bude v řízení na straně žalobkyně pokračováno s CRS Credit Service, s. r. o., identifikační číslo osoby 24288896.
[4] Rozsudkem ze dne 17. 4. 2018, č. j. 8 Cm 170/2007-487, Městský soud v Praze uložil žalovaným společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 116.079.176 Kč spolu s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu v rozsahu 58.531.674 Kč s příslušenstvím (výrok II.), rozhodl o nákladech řízení (výroky III. a V.) a uložil žalobkyni uhradit soudní poplatek ve výši 1.000.000 Kč (výrok IV.).
[5] K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku IV. potvrdil a ve výroku III. změnil tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1.479.016 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 4. 2018,
č. j. 8 Cm 170/2007-487, k rukám zástupce žalobkyně (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[6] Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl jako objektivně nepřípustné.
[7] Učinil tak proto, že dovolatelka brojí proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým byl potvrzen výrok soudu prvního stupně o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek a změněn výrok o náhradě nákladů řízení, přičemž v těchto věcech podle §238 odst. 1 písm. i) a h) o. s. ř. dovolání není přípustné.
[8] Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté dovolatelce odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
[9] Jen pro úplnost a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud uvádí, že podáním z 28. 7. 2022, označeným jako „návrh na procesní nástupnictví žalobce“, dovolatelka navrhovala, aby na její místo z důvodu singulární sukcese nastoupila společnost BM bd, a. s.
[10] Podle §243b o. s. ř. se v dovolacím řízení §107a o. s. ř. nepoužije. Soud může návrhu žalobce podanému podle §107a o. s. ř. vyhovět jen tehdy, byl-li podán v průběhu odvolacího řízení, tedy před vyhlášením (vydáním) rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí. Byl-li návrh dle §107a o. s. ř. podán po vydání rozhodnutí odvolacího soudu (v projednávané věci jej dovolatelka učinila až po podání dovolání), dovolací soud k němu nepřihlíží podle §41a odst. 3 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 30/2005, ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2222/2013, či ze dne 29. 10. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2241/2015).
[11] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. 11. 2022
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu