Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.08.2022, sp. zn. 27 Cdo 501/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.501.2022.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.501.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 501/2022-394 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatelky M. P. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Davidem Záhumenským, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1922/3, PSČ 602 00, za účasti 1) Z. L. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Liborem Hronkem, advokátem, se sídlem v Praze 17, Slánská 1678/20, PSČ 163 00, 2) E. K. , narozené XY, bytem XY, 3) Jedličkova ústavu a Mateřské školy a Základní školy a Střední školy , se sídlem v Praze 2, V pevnosti 13/4, PSČ 128 41, identifikační číslo osoby 70873160, zastoupeného Mgr. Tomášem Kutnarem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, PSČ 150 00, 4) Střední školy a Mateřské školy Aloyse Klara , se sídlem v Praze 4, Vídeňská 756/28, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby 00638625, zastoupené JUDr. Lubošem Kunou, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, PSČ 140 00, 5) Domova pro seniory Krč , se sídlem v Praze 4, Sulická 1085/53, PSČ 142 00, identifikační číslo osoby 70874212, zastoupeného JUDr. Ing. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 287/18, PSČ 120 00, o určení vlastnictví obchodního podílu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 9 C 102/2010, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2014, č. j. 58 Co 483/2013-183, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Navrhovatelka je povinna zaplatit první účastnici na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce první účastnice. III. Ve vztahu mezi navrhovatelkou a druhou účastnicí nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. IV. Navrhovatelka je povinna zaplatit třetímu účastníkovi na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce. V. Navrhovatelka je povinna zaplatit čtvrté účastnici na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce čtvrté účastnice. VI. Navrhovatelka je povinna zaplatit pátému účastníkovi na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupkyně. Odůvodnění: [1] Navrhovatelka se domáhá, aby soud určil, že K. Š. (dále jen „K. Š.“) je vlastníkem obchodního podílu ve výši 22/435 ve společnosti Z. L. (dále jen „obchodní podíl“) a že K. Š., jako vlastník obchodního podílu, „má veškerá práva a povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy o nájmu bytu č. 4 na adrese: XY“. [2] Rozsudkem ze dne 11. 7. 2013, č. j. 9 C 102/2010-108, Obvodní soud pro Prahu 4 návrh – co do obou žalobních návrhů – zamítl (výroky I. a II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). [3] K odvolání navrhovatelky Městský v Praze v záhlavím uvedeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok). [4] Navrhovatelka podala proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“), neboť nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř. [5] Dovolatelka předestírá Nejvyššímu soudu celkem šest otázek, které – podle jejího názoru – dosud nebyly dovolacím soudem vyřešeny. [6] Společným jmenovatelem všech předložených otázek je tvrzení dovolatelky, že K. Š. „trpěl duševní chorobou zakládající jeho nezpůsobilost k právním úkonům“. Dovolatelka však při jejich formulaci přehlíží, že odvolací soud vycházel z opačného skutkového zjištění, podle něhož K. Š. nejednal při uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu v duševní poruše. Dovolatelka tak vychází z jiného než soudy zjištěného skutkového stavu a Nejvyššímu soudu předkládá k řešení otázky založené na vlastní skutkové verzi projednávané věci. [7] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v §241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014). [8] Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud na její návrh nenechal vypracovat revizní znalecký posudek a neprovedl jí navržené důkazy (výslech dovolatelky a výpověď svědkyně), přehlíží, že ani tyto námitky nejsou způsobilým dovolacím důvodem (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.), neboť v souvislosti s nimi Nejvyššímu soudu nepředkládá žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí závisí a jež by splňovala předpoklady vymezené v §237 o. s. ř. [9] Nadto Nejvyšší soud připomíná, že již dříve uzavřel, že je výhradně na úvaze soudu, které z navržených důkazů provede (srov. §120 odst. 1 větu druhou o. s. ř.), avšak neprovede-li je, musí náležitě vyložit, z jakých důvodů tak neučinil; samotné právo soudu rozhodovat o tom, které z navrhovaných důkazů podle §120 o. s. ř. provede, je projevem ústavního principu nezávislosti soudů dle čl. 82 Ústavy (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 2. 1995, sp. zn. III. ÚS 61/94, nebo také usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 1544/14, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 147/2017, ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2004/2018, ze dne 15. 4. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2947/2018). V projednávané věci přitom soudy řádně vysvětlily, proč dovolatelkou navržené důkazy neprovedly. [10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o §243c odst. 3 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto, a dalším účastníkům vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. [11] Náklady řízení první účastnice, třetího účastníka, čtvrté účastnice a pátého účastníka sestávají vždy z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle §9 odst. 4 písm. c), §7 bodu 5 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve výši 3.100 Kč a náhrady hotových výdajů podle §13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. [12] Třetímu účastníku dovolací soud tak přiznal k tíži navrhovatelky celkem 3.400 Kč. První a čtvrté účastnici a pátému účastníku dovolací soud k tíži navrhovatelky přiznal podle §137 odst. 3 o. s. ř. také náhradu za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714 Kč, tj. celkem 4.114 Kč. [13] Druhé účastnici náklady dovolacího řízení nevznikly. [14] Závěrem Nejvyšší soud (s ohledem na to, že řízení v projednávané věci bylo zahájeno 8. 7. 2010) podotýká, že řízení o určení vlastnictví podílu ve společnosti s ručením omezeným je zde sporem z právních vztahů mezi společníky obchodní společnosti, jde-li o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti) podle §9 odst. 3 písm. g) o. s. ř. a §200e odst. 1 a 2 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 29 Cdo 4006/2015). Jde tudíž o tzv. řízení nesporné (§120 odst. 2 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013), v němž se účastenství řídí ustanovením §94 odst. 1 o. s. ř., v témže znění (§200e odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013). [15] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu. V Brně dne 30. 8. 2022 JUDr. Filip Cileček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/30/2022
Spisová značka:27 Cdo 501/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.501.2022.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
§241a odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:11/06/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-11-06