ECLI:CZ:NS:2022:27.CDO.601.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 601/2022-125
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatele R. D. , narozeného XY, bytem XY, za účasti 1) P. se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Újezd 450/40, PSČ 118 00, 2) M. D. , narozené XY, bytem XY, 3) V. D. , narozeného XY, bytem XY, 4) M. D., narozeného XY, bytem XY, 5) J. B., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Pavlem Ožďanem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 846/1, PSČ 110 00, 6) M. D. , narozeného XY, bytem XY, 7) D. Ch. , narozené XY, bytem XY, 8) J. D., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Jaroslavem Marténkem, advokátem, se sídlem v Brně, U Červeného mlýna 570/3, PSČ 612 00, 9) O. D., narozeného XY, bytem XY, o zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 84 Cm 422/2019, o dovolání P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2021, č. j. 7 Cmo 118/2020-101, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Navrhovatel se návrhem došlým Městskému soudu v Praze 30. 3. 2019 domáhá, aby soud zrušil společnost P. (dále jen „společnost“), s likvidací a jmenoval jej jejím likvidátorem.
[2] Podáním doručeným Městskému soudu v Praze 3. 12. 2019 navrhla V. P., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY (dále jen „V.“), aby ji soud přibral do řízení jako účastníka řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že společnost vlastní její akcie představující podíl o velikosti 51,34 % základního kapitálu.
[3] Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. 1. 2020, č. j. 84 Cm 422/2019-81, zamítl návrh společnosti na přerušení řízení (výrok I.) i návrh V., aby ji soud přibral do řízení jako účastníka (výrok II.).
[4] K odvoláním společnosti a V. (směřujícím proti výroku II. usnesení soudu prvního stupně) Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil.
[5] Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jako zjevně bezdůvodné.
[6] Učinil tak proto, že odpověď na dovolatelem předkládanou otázku, zda V. je v projednávané věci účastníkem řízení, plyne zcela jasně z ustanovení §6 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).
[7] Nejvyšší soud totiž nepochybuje o tom, že akciová společnost, většinu jejíchž akcií vlastní jiná právnická osoba, není v řízení o zrušení této právnické osoby s likvidací tím, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno ve smyslu §6 odst. 1 z. ř. s., a tudíž (nepodala-li návrh ve věci samé) není účastníkem řízení.
[8] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Co 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sb. rozh. obč.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2022
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu