ECLI:CZ:NS:2022:27.ND.412.2022.1
sp. zn. 27 Nd 412/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci žalobce "HABEAS CORPUS" , se sídlem v Praze 9, Ocelkova 643/20, PSČ 198 00, identifikační číslo osoby 70108102, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, PSČ 128 10, identifikační číslo osoby 00025429, o určení vlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 43/2017, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2020, č. j. 58 Co 287/2020-263, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vznesené žalobcem v řízení o odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2021, č. j. 58 Co 287/2020-579g, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jana Sedlářová a JUDr. Michal Mědílek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Co 29/2022.
Odůvodnění:
[1] V podání ze dne 2. 6. 2022 doručeném Vrchnímu soudu v Praze dne 6. 6. 2022 žalobce uplatnil námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Jany Sedlářové a JUDr. Michala Mědílka, jako členky a předsedy senátu, jenž má podle rozvrhu práce rozhodovat o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2021, č. j. 58 Co 287/2020-579g, a to v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Co 29/2022.
[2] Námitku podjatosti odůvodnil tak, že dne 31. 5. 2022 při nahlížení do spisu v rámci přípravy na jednání nařízené u odvolacího soudu na den 9. 6. 2022 „objevil“ ve spisu – tenké složce se žlutým hřbetem označené jako 5 Co 29/2022 Vrchního soudu v Praze „již vyhotovené usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 5 Co 29/2022 ze dne 9. 6. 2022 (!!!), tedy z jednání, které ještě neproběhlo, s výrokem I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Dotyčné usnesení má celkem 4 strany a podepsán JUDr. Michal Mědílek, předseda senátu. Zhotovitelkou dotyčného usnesení je zřejmě JUDr. Jana Sedlářová, zřejmě referující soudce, jak bylo zjištěno z další spisové dokumentace.“ Žalobce to považuje za „hrubé porušení práva žalobce na spravedlivé řízení …“. Soudci dle žalobce „zjevně“ a „prokazatelně vyhotovili proti žalobci usnesení Vrchního soudu v Praze s datem 9. 6. 2022, které bylo zachyceno dne 31. 5. 2022 ve spise žalobcem, a tím presumovali výsledek řízení, které se má konat až dne 9. 6. 2022, proti žalobci a ve prospěch žalované, čímž ohrozili důvěru v nezávislost a nestrannost justice“.
[3] JUDr. Jana Sedlářová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům a není tu důvod pochybovat o její nepodjatosti. Vysvětlila, že pokud J. P. za žalobce nahlížel do spisu dne 31. 5. 2022 a byl mu předložen i sběrný spis odvolacího soudu obsahující její přípravu na jednání, bylo i v poznámce uvedeno, že je nutno posoudit včasnost podané žaloby pro zmatečnost a otázku vedlejšího účastenství. Tento spor byl připraven referující soudkyní senátu k poradě senátu naplánované na den 7. 6. 2022, a to bez předchozí konzultace se členy senátu. Připravený koncept usnesení nebyl dosud projednán na poradě senátu a ani nebyl nikým ze členů senátu podepsán. Hlasovací protokol v meritorní věci se vždy vyhotovuje až po poradě senátu v jednací místnosti za přítomnosti všech členů senátu a zapisovatelky.
[4] JUDr. Michal Mědílek ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům a není tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
[5] Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
[6] Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
[8] Ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v jeho postupu v řízení v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Tyto okolnosti (samy o sobě) nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce, neboť v postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví, ledaže by byl prokázán takový soudcův vztah k věci (právní zájem na jejím výsledku či získání skutkového poznatku jiným způsobem, než v rámci vedeného řízení – dokazováním) či vztah k účastníkům nebo k jejich zástupcům (příbuzenský, přátelský či nepřátelský, vztah sociální závislosti a podobně), který by zakládal důvod pochybovat o jeho nepodjatosti (srov. závěry judikatury citované např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 27 Cdo 988/2017).
[9] V usnesení ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2258/11, Ústavní soud uvedl, že ve shodě s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ve své dosavadní rozhodovací praxi rozlišuje subjektivní a objektivní aspekt hodnocení nestrannosti soudu, resp. podjatosti soudce. Zatímco subjektivní nestrannost lze zjistit z projevu samotného soudce, jeho výroků a chování, a je presumována, pokud není prokázán opak, o objektivní nestrannosti je třeba uvažovat s ohledem na okolnosti daného případu na základě objektivních symptomů. Ty lze podle judikatury Ústavního soudu identifikovat na základě hmotně právního rozboru skutečností, které vedly k pochybnostem o nestrannosti soudce, skutečností, které protiřečí objektivitě soudcovského rozhodování natolik, že v objektivním smyslu otřásají nestranností soudcovského rozhodování, či objektivně ospravedlnitelných obav obviněného (resp. jedné ze stran sporu), které mohou na základě ověřitelných skutečností legitimně svědčit o nedostatku nestrannosti soudce. Ústavní soud tak shodně s Evropským soudem pro lidská práva považuje za validní kritérium i tzv. jevovou stránku věci. Za objektivní však nepovažuje to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení či obviněnému, neboť ať je jakkoliv pochopitelná, není určujícím prvkem, neboť za rozhodující považuje reálnou existenci objektivních okolností, které by mohly vést k pochybnostem, zda soudce disponuje určitým – nikoliv nezaujatým – vztahem k věci.
[10] Žalobce neuvádí žádné relevantní skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti JUDr. Jany Sedlářové a JUDr. Michala Mědílka. Svými námitkami ve skutečnosti poukazuje toliko na možné pochybení vedoucího soudní kanceláře nebo jiného pověřeného zaměstnance soudu, který mu k nahlížení do spisu předložil i tzv. sběrný spis odvolacího soudu, jenž není soudním spisem ve smyslu §40b odst. 1 o. s. ř., do něhož mají v souladu s §44 odst. 1 o. s. ř. účastníci právo nahlížet (srov. §185 odst. 1 instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy). Skutečnost, že do sběrného spisu pověřený člen senátu založí koncept rozhodnutí odvolacího soudu, které dosud nebylo senátem odhlasováno, je v praxi obvyklá (srov. též §185 odst. 4 instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 505/2001-Org.) a sama o sobě nezakládá ve smyslu §14 odst. 1 o. s. ř. důvod k pochybnostem o jeho nepodjatosti.
[11] Nejvyšší soud jako soud Vrchnímu soudu v Praze nadřízený proto podle §16 odst. 1 věty první o. s. ř. rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Jana Sedlářová a JUDr. Michal Mědílek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Co 29/2022. Jelikož nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 8. 2022
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu