ECLI:CZ:NS:2022:28.ND.365.2022.1
sp. zn. 28 Nd 365/2022-176
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně MIDESTA, s.r.o., IČ 276 85 098, se sídlem v Brně, Čechyňská 419/14a, zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Knoppem, advokátem se sídlem v Brně, Pekařská 1004/26, proti žalované PORR a.s. , IČ 430 05 560, se sídlem v Praze 10, Dubečská 3238/36, o 11.394.532,79 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 267/2020, o návrhu na delegaci vhodnou, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 267/2020 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení dlužné částky jako plnění z nájemní smlouvy a smlouvy o poskytování služeb.
2. Při jednání Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 14. 6. 2022 právní zástupce žalobkyně a zástupce žalované shodně navrhli, aby věc byla z důvodu vhodnosti postoupena Městskému soudu v Brně. Svůj návrh zdůvodnili poukazem na to, že v obvodu navrhovaného soudu má sídlo žalobkyně a její právní zástupce, pověřený zaměstnanec žalované má poté bydliště v XY, dále též na to, že ve věci bude zřejmě prováděno rozsáhlé dokazování, přičemž řada navrhovaných svědků má taktéž bydliště blíže obvodu zmíněného soudu.
3. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3, věty první, o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle ustanovení §12 odst. 3, věty druhé, o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
4. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
5. Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci.
6. Důvody vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, které musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
7. Obecně platí, že okolnosti toho druhu, že některý účastník, jeho zástupce či svědek musí překonat mezi místem svého bydliště či sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, a ze dne 28. 2. 2022, sp. zn. 29 Nd 112/2022).
8. Přistoupí-li k místu bydliště účastníka řízení ještě okolnost jiná, může být návrh na delegaci považován za důvodný. Například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2000, sp. zn. 5 Nd 244/2000, byl shledán opodstatněným návrh na delegaci odůvodněný především místem bydliště účastníka řízení ve spojení s absencí námitek obou účastníků. Obdobný závěr pak byl vysloven namátkou v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2000, sp. zn. 7 Nd 415/2000, kde k bydlišti a souhlasu účastníků přistoupila i existence důkazů nacházejících se v obvodu delegovaného soudu (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 23 Nd 320/2015).
9. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že s ohledem na okolnosti případu lze u soudu, k němuž je navrhována delegace věci, očekávat rychlejší a hospodárnější řízení, aniž by tento krok bylo možno vnímat jako neoprávněně zvýhodňující jednu stranu sporu. Sídlo žalobkyně a jejího právního zástupce se nachází v obvodu Městského soudu v Brně, bydliště pověřeného zaměstnance žalované poté v XY, tedy výrazně blíže Brnu než Praze, stranami navrhovaní svědci mají též bydliště převážně na Moravě. S postoupením věci souhlasili oba účastníci a v řízení současně nebylo doposud přistoupeno k provádění dokazování či jiných úkonů, pro něž by bylo postoupení věci v rozporu se zásadou ekonomie řízení.
10. Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání předmětné věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně podle §12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. 8. 2022
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu