ECLI:CZ:NS:2022:28.ND.447.2022.1
sp. zn. 28 Nd 447/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci návrhu na zápis změn do obchodního rejstříku navrhovatelky Z. N. , narozené XY, bytem v XY, za účasti LE PUCERON SE , identifikační číslo osoby 290 37 450, se sídlem v Praze 1, V Jirchářích 148/4, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. H 192/MSPH, Fj 34116/2022/MSPH, o navrhovatelkou uplatněné námitce podjatosti soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Michaely Janouškové, takto:
Soudkyně Nejvyššího soudu JUDr. Michaela Janoušková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Cdo 2176/2022.
Odůvodnění:
1. Návrhem na zápis změn do obchodního rejstříku ze dne 26. 1. 2022, Fj 34116/2022/MSPH, se navrhovatelka domáhala zápisu změny – výmazu člena představenstva společnosti LE PUCERON SE (dále jen „společnosti“) Ing. Vladimíra Maršíka ke dni 25. 2. 2016 a téže osoby jako jediného akcionáře společnosti (dále jen „návrh na zápis změn“), řízení zahájené na základě tohoto návrhu je vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. H 192/MSPH.
2. Po té, kdy Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, č. j. H 192/RD151/MSPH, Fj 34116/2022/MSPH (jímž bylo o návrhu na zápis změny rozhodnuto tak, že se zamítá) usnesením ze dne 5. 5. 2022, sp. zn. 14 Cmo 52/2022, rozhodnutí prvního stupně změnil tak, že návrh na zápis změn se odmítá a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů, podala navrhovatelka proti usnesení odvolacího soudu dovolání, na základě něhož bylo zahájeno dovolací řízení vedené Nejvyšším soudem pod sp. zn. 27 Cdo 2176/2022.
3. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu platného od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, ve znění od 1. 7. 2022 (věc byla Nejvyššímu soudu předložena dne 22. 7. 2022), má dovolání projednat a rozhodnout o něm senát 27 Cdo ve složení JUDr. Marek Doležal, JUDr. Filip Cileček a JUDr. Michaela Janoušková, o čemž byla navrhovatelka informována přípisem Nejvyššího soudu doručeným jí prostřednictvím datové schránky dne 3. 8. 2022.
4. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 4. 8. 2022 vznesla navrhovatelka námitku podjatosti proti soudkyni Nejvyššího soudu JUDr. Michaele Janouškové, jejíž důvodnost shledává v tom, že tato soudkyně byla členkou soudního senátu, jenž rozhodoval ve věci vedené Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 338/2020, v němž tento senát vydal rozhodnutí ze dne 7. 12. 2021, č. j. 14 Cmo 338/2020-854, jímž Vrchní soud v Praze odůvodnil rozhodnutí vydané dne 5. 5. 2022 v nyní řešené věci (vedené Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 14 Cmo 52/2022). Ačkoliv jsou tato řízení formálně dvě oddělené věci, pojí je dle navrhovatelky stejná věcná podstata; JUDr. Michaela Janoušková by tedy fakticky v téže věci rozhodovala nyní již dvakrát, a to jednou v rámci řádných, podruhé pak v rámci mimořádných opravných prostředků.
5. Soudkyně JUDr. Michaela Janoušková ve vyjádření k uplatněné námitce podjatosti uvedla, že k účastníku, k jeho zástupci ani k projednávané věci žádný vztah nemá a podjatá se necítí a že již dle explicitního znění zákona není důvodem pro vyloučení soudce rozhodování v jiných věcech.
6. Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
7. Podle §16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne (odstavec 2). Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám, nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání (odstavec 3).
8. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavněprávní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Nd 189/2017, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Nd 312/2017).
9. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (například kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, nebo ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 32 Nd 286/2016).
10. Samotné rozhodování soudce v jiných věcech ovšem důvodem k jeho vyloučení být zásadně nemůže (§14 odst. 4 o. s. ř.); rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti. Jestliže by právní závěry soudce měly zakládat objektivní pochybnost o jeho nepodjatosti, dovedeno ad absurdum by to znamenalo, že jednou vyslovený závěr by jej diskvalifikoval z rozhodování všech dalších obdobných případů, což je výklad nepřijatelný. Pro závěr o vyloučení soudce může být relevantní pouze jeho poměr k předmětu řízení v konkrétní věci, popř. k jeho účastníkům nebo zástupcům. Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je tak dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, a též judikaturu v něm citovanou, např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01).
11. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně Nejvyššího soudu, která nemá k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům, jak vyplývá i z jejího vyjádření, žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejímu vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci.
12. Je-li důvod vyloučení soudkyně dovolacího soudu v projednávané věci navrhovatelkou spatřován výhradně v tom, že soudkyně JUDr. Michaela Janoušková rozhodovala v jiném řízení (o návrhu na vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady společnosti ze dne 12. 11. 2015, kterým byla odvolána z funkce člena představenstva), než u kterého je namítána její podjatost, spor věcně související s dovoláním, jež má být projednáno v řízení vedeném pod sp. zn. 27 Cdo 2176/2022, nejde současně – jak se dovolatelka mylně domnívá – ani o situaci, jež představuje důvod k vyloučení soudce dle ustanovení §14 odst. 2 o. s. ř., neboť na ni předmětné ustanovení, jak vyplývá již jen z jeho znění, nedopadá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 372/2017). Nejvyšší soud znovu připomíná, že důvodem vyloučení soudce nemohou být okolnosti spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 21 Nd 312/2015).
13. Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku označená soudkyně Nejvyššího soudu (JUDr. Michaela Janoušková), není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Cdo 2176/2022 (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.).
14. Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti rozhodnuto bez jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 8. 2022
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu