ECLI:CZ:NS:2022:28.ND.583.2022.1
sp. zn. 28 Nd 583/2022-317
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně M. P. , nar. XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 10, Dykova 17, proti žalovaným 1. Z. P. , nar. XY, bytem XY, a 2. D. P. , nar. XY, bytem XY, oběma zastoupeným Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 153, o určení společníka společnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 127/2018, o námitce podjatosti soudců v řízení vedeném u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cmo 44/2021 podané oběma žalovanými, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Lenka Grollová, JUDr. Lenka Broučková, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., a JUDr. Milada Uhlířová nejsou vyloučeny z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cmo 44/2021.
Odůvodnění:
1. V řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 127/2018 žalovaní vznesli námitku podjatosti soudkyň JUDr. Lenky Grollové, JUDr. Lenky Broučkové, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., a JUDr. Milady Uhlířové, které vyřizují danou věc před Vrchním soudem v Praze. Domnělá podjatost má být způsobena tím, že se soudkyně daného senátu, jehož předsedkyní je JUDr. Lenka Grollová, znají osobně s právním zástupcem žalobkyně a zprostředkovaně i s žalobkyní, a mohly by mít zájem na výsledku projednávané věci.
2. Řečené soudkyně se k námitce podjatosti vyjádřily ve smyslu, že se necítí být podjaté, neboť k věci, účastníkům řízení ani k jejich právním zástupcům nejsou v žádném vztahu, přičemž nejsou ani nikterak zainteresovány na výsledku řízení; shodně označily vznesenou námitku podjatosti za nedůvodnou.
3. Ve stejném duchu jako řečené soudkyně se k námitce podjatosti vyjádřila i strana žalující.
4. Podle §14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
5. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1, věta první, o. s. ř.).
6. Poměr k věci ve smyslu výše uvedeného ustanovení občanského soudního řádu může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, v němž soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce, či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský, či naopak nepřátelský (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 23 Nd 321/2013).
7. Vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, respektive když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude s to nezávisle a nestranně rozhodovat (viz kupř. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. III. ÚS 209/04, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2009, sp. zn. 4 Nd 178/2009).
8. Ze samotného tvrzení (subjektivního přesvědčení) žalovaných, že výše uvedené soudkyně Vrchního soudu v Praze mají vztah k účastníkům, či jejich zástupcům, ovšem nelze usuzovat, že by v projednávané věci byl skutečně dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, neboť žalovaní nenastínili existenci konkrétních okolností, jež by umožňovaly přesvědčivě učinit závěr, že má kterákoli ze soudkyň k věci či k účastníkům řízení nebo jejich právním zástupcům poměr bránící nezaujatému rozhodování, přičemž z obsahu spisu, včetně vyjádření příslušných soudkyň, pochybnosti o jejich nepodjatosti neplynou.
9. Z naznačených důvodů Nejvyšší soud, rozhodující podle §16 odst. 1, věty první, o. s. ř., vznesenou námitku podjatosti shledal neopodstatněnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 11. 2022
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.
předseda senátu