ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.1499.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 1499/2022-64
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce J. K. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. ledna 2015, č. j. 2 Ko 1/2015-10151 (po přečíslování 10186), vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Cm 3/2015, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2021, č. j. 11 Cmo 17/2020-53, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. ledna 2015, č. j. 2 Ko 1/2015-10151 (po přečíslování 10186) odmítl odvolání úpadce – s odkazem na §66b odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) – proti usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „konkursní soud“) ze dne 8. prosince 2014, č. j. 52 K 92/97-10123, jímž konkursní soud uložil úpadci a konkursním věřitelům, aby do spisu vedeného správkyní konkursní podstaty nahlíželi po předchozí žádosti doručené správkyni nejméně 2 dny před požadovaným termínem, v opačném případě není povinna nahlížení do spisu umožnit.
2. Usnesením ze dne 2. ledna 2020, č. j. 26 Cm 3/2015-40, konkursní soud zamítl žalobu pro zmatečnost, jež úpadce podal dne 22. ledna 2015 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. ledna 2015.
3. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. října 2021, č. j. 11 Cmo 17/2020-53, potvrdil usnesení konkursního soudu.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce dne 5. ledna 2022 blanketní dovolání, jež spojil s žádostí o ustanovení zástupce pro doplnění dovolání (č. l. 58).
5. Žaloba pro zmatečnost směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce podle zákona o konkursu a vyrovnání. Jde o mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2006, sp. zn. 29 Odo 783/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2006, pod číslem 147, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 34/2005), takže i pro řízení o takové žalobě pro zmatečnost platí §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Podle tohoto ustanovení pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (před 1. lednem 2008) se použijí dosavadní právní předpisy. V intencích závěrů obsažených již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněném pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se oněmi „dosavadními právními předpisy“ rozumí i zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“) ve znění účinném do 31. prosince 2007. Občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007 je rozhodný i pro dovolací řízení v této věci.
6. Dovolání úpadce proti usnesení odvolacího soudu ze dne 14. října 2021 Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř.
7. Učinil tak proto, že není pochyb o tom, že usnesení, jímž konkursní soud uložil úpadci a konkursním věřitelům předem požádat o nahlížení do spisu u správkyně konkursní podstaty, je rozhodnutím, které konkursní soud vydává při výkonu dohlédací činnosti podle §12 ZKV, proti němuž podle §66b odst. 2 ZKV není odvolání přípustné (k povaze rozhodnutí dle §12 ZKV srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2009, sp. zn. 29 Cdo 1390/2007, uveřejněný pod číslem 86/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
8. V situaci, kdy úpadci (jenž ve své konkursní věci již podal řadu dovolání) je požadavek na splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení dobře znám (což potvrzuje i obsah jeho dovolání v této věci) a kdy rozhodnutí o jím podané žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení by logicky vyústilo (mělo vyústit) v zamítnutí žádosti proto, že jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (§138 o. s. ř.), neshledává Nejvyšší soud účelným vyčkat před rozhodnutím o odmítnutí dovolání rozhodnutí o podané žádosti.
9. Postupy, kdy s opravným prostředkem automaticky spojí žádost o ustanovení zástupce pro (příslušnou část) řízení, používá úpadce ve své konkursní věci (jak plyne z konkursního spisu) pravidelně (jako „modus operandi“). Úpadce v zásadě (v rozporu s §2 o. s. ř., uplatnitelným přiměřeně i v konkursním řízení) napadá odvoláním každé (i pro něj příznivé) rozhodnutí konkursního soudu v jeho konkursní věci a dovoláním (případně též znovu odvoláním) každé (i pro něj příznivé) rozhodnutí odvolacího soudu v jeho konkursní věci. Při podání odvolání pak v zásadě automaticky žádá o ustanovení zástupce pro odvolací řízení a při podání (blanketního) dovolání pak v zásadě automaticky žádá o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Svůj postoj k tomuto postupu shrnul úpadce v podání (dovolání) datovaném 5. prosince 2018 (č. l. 11513 konkursního spisu) , v podání (doplnění dovolání) datovaném 5. prosince 2018 (č. l. 11510 konkursního spisu) a v podání (doplnění dovolání) datovaném 30. prosince 2018 (č. l. 11547 konkursního spisu). Tam uvedl:
„Pro úplnost a bližší upřesnění pak dále uvádím, že vždy a za každých okolností budu nucen (vzhledem k tomu, že jsem osobou práva neznalou) podat proti jakémukoli rozhodnutí Městského soudu v Praze, resp. Vrchního soudu v Praze, řádný či mimořádný opravný prostředek, a to bez ohledu na jeho výrok, protože nelze ani při nejlepší vůli ,a priori‘ bez dalšího určit (zejména bez potřebné podpory od osoby práva znalé), zda bylo podanému návrhu (odvolání, dovolání apod.) skutečně vyhověno či nikoli, resp. zda nebyla moje práva, především proto, že se v této věci rozhoduje výhradně a jen ,mimo jednání‘ porušena, resp. zda mi nebylo i přes tzv. vyhovující rozhodnutí kteréhokoli soudu odepřeno právo na přístup k soudu.“
10. Srov. k tomu dále i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2019, sp. zn. 29 Cdo 643/2019; 29 Cdo 649/2019; 29 Cdo 661/2019.
11. Tomuto ohlášenému (procesní práva zneužívajícímu) přístupu úpadce přizpůsobil Nejvyšší soud i způsob projednání a rozhodnutí jeho dovolání v této věci (čehož bylo dosaženo tím, že Nejvyšší soud odmítl dovolání proti napadenému rozhodnutí pro souladnost s jeho dosavadní judikaturou bez zřetele k tomu, že dovolatel nebyl při podání dovolání zastoupen a že dovolání nesepsal advokát).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2022
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu