ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.2261.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 2261/2022-64
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce J. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. března 2015, č. j. 26 Cm 2/2015-5, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 39 Cm 2/2016, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. července 2019, č. j. 11 Cmo 27/2018-45, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Žalobou pro zmatečnost ze dne 21. května 2015 se úpadce domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „konkursní soud“) ze dne 30. března 2015, č. j. 26 Cm 2/2015-5, vydaného asistentem soudce, kterým bylo rozhodnuto, že se úpadci nepřiznává osvobození od soudních poplatků, jeho návrh na ustanovení zástupce k ochraně zájmů z řad advokátů se zamítá a jeho návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. prosince 2014, č. j. 3 Ko 16/2014-10026 se zamítá.
2. Konkursní soud usnesením ze dne 2. července 2018, č. j. 39 Cm 2/2016-39, zamítl žalobu pro zmatečnost (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
3. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. července 2019, č. j. 11 Cmo 27/2018-45, potvrdil usnesení konkursního soudu ve výroku I. (první výrok) a změnil jej ve výroku II. tak, že se o náhradě nákladů řízení nerozhoduje (druhý výrok).
4. Odvolací soud, cituje §229 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a §66a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, uzavřel, že žalobou pro zmatečnost napadené usnesení konkursního soudu nespadá do taxativního výčtu typů soudních rozhodnutí, proti kterým lze (úspěšně) podat žalobu pro zmatečnost.
5. Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce dne 11. listopadu 2019 blanketní dovolání, jež spojil (opětovně) s žádostí o ustanovení zástupce pro doplnění dovolání (č. l. 50).
6. Žaloba pro zmatečnost směřuje proti usnesení konkursního soudu vydanému v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti rozhodnutí vydanému v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce podle zákona o konkursu a vyrovnání. Jde o mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení ( srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2006, sp. zn. 29 Odo 783/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2006, pod číslem 147, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 34/2005), takže i pro řízení o takové žalobě pro zmatečnost platí §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Podle tohoto ustanovení pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (před 1. lednem 2008) se použijí dosavadní právní předpisy. V intencích závěrů obsažených již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněném pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se oněmi „dosavadními právními předpisy“ rozumí i občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007. Občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007 je rozhodný i pro dovolací řízení v této věci.
7. Nejvyšší soud dovolání úpadce odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř., jelikož není objektivně přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu (§237 až §239) upravujících přípustnost dovolání. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2006, sp. zn. 29 Odo 139/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2006, pod číslem 64.
8. Důvod odstraňovat nedostatek povinného zastoupení úpadce s ohledem na §241b odst. 2 o. s. ř. nebyl dán.
9. Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníku řízení v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2022
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu