ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.2267.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 2267/2022-78
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce J. K. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2014, č. j. 1 Ko 27/2014-10088, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Cm 5/2015, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2021, č. j. 11 Cmo 16/2020-61, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Žalobou pro zmatečnost ze dne 20. května 2015 se úpadce domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2014, č. j. 1 Ko 27/2014-10088, kterým bylo k odvolání úpadce potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „konkursní soud“) ze dne 24. září 2014, č. j. 52 K 92/97-10014, jímž bylo rozhodováno o návrhu úpadce na určení neúčinnosti doručení usnesení konkursního soudu ze dne 26. června 2014, č. j. 52 K 92/97-9947.
2. Konkursní soud usnesením ze dne 6. ledna 2020, č. j. 26 Cm 5/2015-52, změnil usnesení konkursního soudu ze dne 15. ledna 2016, č. j. 26 Cm 5/2015-22, tak, že se povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 5 000 Kč neukládá (výrok I.), a zamítl žalobu pro zmatečnost (výrok II.).
3. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. října 2021, č. j. 11 Cmo 16/2020-61, odmítl odvolání úpadce proti výroku I. usnesení konkursního soudu (první výrok) a potvrdil usnesení konkursního soudu ve výroku II. (druhý výrok).
4. Odvolací soud - cituje §229 odst. 1 písm. f/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) a usnesení Ústavního soudu ze dne 20. června 2007, sp. zn. III. ÚS 249/06 - uzavřel, že žalobou pro zmatečnost napadené usnesení Vrchního soudu v Praze není rozhodnutím, kterým by bylo řízení ve věci samé skončeno ve smyslu §152 odst. 1 o. s. ř. Žaloba pro zmatečnost proto není v tomto případě přípustná.
5. Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce dne 5. ledna 2022 blanketní dovolání, jež spojil (opětovně) s žádostí o ustanovení zástupce pro doplnění dovolání (č. l. 67).
6. Žaloba pro zmatečnost směřuje proti usnesení odvolacího soudu vydanému v rámci konkursního řízení vedeného na majetek úpadce podle zákona o konkursu a vyrovnání. Jde o mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2006, sp. zn. 29 Odo 783/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2006, pod číslem 147, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2007, sp. zn. 29 Odo 34/2005), takže i pro řízení o takové žalobě pro zmatečnost platí §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Podle tohoto ustanovení pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (před 1. lednem 2008) se použijí dosavadní právní předpisy. V intencích závěrů obsažených již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněném pod číslem 16/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se oněmi „dosavadními právními předpisy“ rozumí i občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007. Občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007 je rozhodný i pro dovolací řízení v této věci.
7. Nejvyšší soud dovolání úpadce odmítl jako nepřípustné podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř., jelikož není objektivně přípustné podle žádného z ustanovení občanského soudního řádu
8. K přípustnosti dovolání proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu o odmítnutí (části) odvolání srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2006, sp. zn. 29 Odo 381/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2006, pod číslem 174).
9. K přípustnosti dovolání proti druhému (potvrzujícímu) výroku usnesení odvolacího soudu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
10. Důvod odstraňovat nedostatek povinného zastoupení úpadce s ohledem na §241b odst. 2 o. s. ř. nebyl dán.
11. Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníku řízení v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 8. 2022
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu