ECLI:CZ:NS:2022:29.CDO.2648.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 2648/2022-226
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce Oberbank AG , se sídlem v Linzi, Untere Donaulände 28, A-4020, Rakouská republika, jednající pobočkou Oberbank AG Česká republika, se sídlem v Praze 2, náměstí I. P. Pavlova 1789/5, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 26 08 02 22, zastoupeného JUDr. Petr Neubauerem, advokátem, se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 4/3, PSČ 370 01, proti žalovanému P. O. , narozenému XY, bytem XY, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 Cm 483/2017, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2022, č. j. 2 Cmo 50/2022-195, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za dovolání ve výši 4.000,- Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 19. října 2021, č. j. 34 Cm 483/2017-175, přiznal žalovanému (P. O.) osvobození od soudních poplatků za dovolání proti usnesením Vrchního soudu v Praze dne 6. května 2021, č. j. 2 Cmo 92/2021-154, a č. j. 2 Cmo 93/2021-156 (výrok I.) a ustanovil žalovanému k ochraně jeho zájmů v těchto dovolacích řízeních zástupce JUDr. Martina Šamalíka, advokáta (výrok II.).
Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného usnesením ze dne 3. května 2022, č. j. 2 Cmo 50/2022-195, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II.
Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř.
Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek z dovolání se opírá o ustanovení §4 odst. 1 písm. i/ a §11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v aktuálním znění, když žalovaný podal dovolání proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání objektivně přípustné, i když se mu dostalo přiléhavého poučení o nepřípustnosti dovolání. Dobrodiní zákona spočívající v tom, že určitým osobám je ze zákona (nebo rozhodnutím předsedy senátu) přiznáno osvobození od soudních poplatků, nesmí být zneužíváno k podávání opravných prostředků tam, kde to zákon vylučuje. Odmítnutím objektivně nepřípustného dovolání tak dovolateli vznikla poplatková povinnost (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2019, sen. zn. 29 ICdo 119/2018).
Soudní poplatek za dovolání činí (v souladu s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu zákona o soudních poplatcích) 4.000,- Kč; splatnost soudního poplatku byla stanovena v souladu s ustanovením §7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 9. 2022
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu