ECLI:CZ:NS:2022:29.ICDO.143.2022.1
KSBR 54 INS 27301/2015
72 ICm 4256/2017
sp. zn. 29 ICdo 143/2022-231
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, jako insolvenčního správce dlužníka Vrchovina - zemědělská obchodní a. s., zastoupeného JUDr. Martinem Šípem, advokátem, se sídlem v Praze, Opletalova 1417/25, PSČ 110 00, proti žalovanému DAUBRESSE s. r. o. , se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 28606329, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 72 ICm 4256/2017, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Vrchovina - zemědělská obchodní a. s. , se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 28608119, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 54 INS 27301/2015, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 72 ICm 4256/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně (dále jen „insolvenční soud“) dne 27. září 2017 se žalobce (Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., jako insolvenční správkyně dlužníka Vrchovina - zemědělská obchodní a. s.) domáhá určení neúčinnosti (blíže specifikovaných) kupních smluv, na jejichž základě dlužník převedl vlastnické právo k (blíže specifikovaným) nemovitým věcem na žalovaného (DAUBRESSE s. r. o.).
2. Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 23. srpna 2022 žalovaný navrhl, aby věc byla „postoupena“ Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti. Jako důvod pro přikázání věci jinému než insolvenčnímu soudu žalovaný uvedl, že jeho sídlo a podnikatelské aktivity jsou aktuálně soustředěny v Praze a vedení incidenčního sporu je pro něj ekonomicky i časově zatěžující; nelze tak po něm oprávněně požadovat, aby nesl zvýšené náklady spojené s řízením o odpůrčí žalobě, neboť incidenční spor nezahájil a v řízení se účinně brání.
3. Žalobce s návrhem na přikázání věci jinému soudu nesouhlasí, přičemž s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu má za to, že delegace vhodná představuje průlom do zásady perpetuatio fori a zásady zákonného soudce. Po pěti letech vedení incidenčního sporu spěje řízení k vydání meritorního rozhodnutí, takže přikázání věci jinému soudu nemůže vést k rychlejšímu a hospodárnějšímu projednání věci. Žalobce dále odkázal na skutečnost, že žalovaný v řízení již dříve vznesl (nedůvodnou) námitku nedostatku věcné nepříslušnosti, a uzavřel, že žalovaný institut přikázání věci jinému soudu „zneužívá k cílenému protahování soudního řízení“.
4. Podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
5. Nejvyšší soud přezkoumal návrh žalovaného na přikázání věci jako soud nejblíže společně nadřízený insolvenčnímu soudu a Městskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána podle návrhu žalovaného (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.).
6. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
7. Skutečnosti uváděné žalobcem v návrhu na přikázání věci jinému soudu prvního stupně přitom Nejvyšší soud neshledal natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy.
8. Situace, že některý z účastníků řízení (jejich právních zástupců či navržených svědků) musí překonat mezi místem současného sídla a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou totiž spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013). Přitom též nelze pominout, že tyto obtíže jsou přirozeným důsledkem pravidla, podle kterého se obecná místní příslušnost soudu v incidenčních sporech neurčuje prostřednictvím obecného soudu žalovaného (§84, §85 o. s. ř.), nýbrž prostřednictvím insolvenčního soudu dlužníka, z jehož insolvenčního řízení vzešel incidenční spor [§7b odst. 4 ve spojení s §7a písm. b/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)].
9. Uvedené platí tím spíše v případě, kdy žalobce s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí. Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 11. 2022
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu