ECLI:CZ:NS:2022:29.ICDO.64.2021.1
KSOS 34 INS XY
21 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 64/2021-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 41197518, proti žalované Ing. Janě Vodrážkové , se sídlem v Chrudimi, Novoměstská 960, PSČ 537 01, jako insolvenční správkyni dlužníka V. F., zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem, se sídlem v České Třebové, Čechova 396, PSČ 560 02, o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka V. F. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 34 INS XY, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 21 ICm XY, 13 VSOL XY (KSOS 34 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 17. července 2020, č. j. 21 ICm XY, Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Určil, že pohledávky žalobce (Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky) přihlášené přihláškou P1 do insolvenčního řízení vedeného u něj na majetek dlužníka (V. F.), a to dílčí pohledávka č. 1 v rozsahu částky 59 017 Kč a dílčí pohledávka č. 2 ve výši 455 Kč, nejsou pohledávkami podřízenými (bod I. výroku).
[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání žalované (Ing. Jany Vodrážkové, jako insolvenční správkyně dlužníka) Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem:
[1] Potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok).
[2] Určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §170, §172 odst. 2, §410 odst. 1, §192 odst. 1 a §195 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z ustanovení §18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění – ve shodě s insolvenčním soudem uzavřel, že penále představuje sankci za nezaplacení pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Současně nejde o pohledávku podřízenou, neboť tato pohledávka není uvedena v taxativním výčtu obsaženém v ustanovení §172 odst. 2 insolvenčního zákona. Rozsah zde uvedených pohledávek přitom není přípustné rozšiřovat extenzivním výkladem.
4. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení [dovolací důvod dle §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)], a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že žaloba se v celém rozsahu zamítá. Přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu §237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky (výkladu ustanovení §172 odst. 2 insolvenčního zákona ve vztahu k veřejnoprávním pohledávkám), která dosud nebyla v judikatuře dovolacího soudu vyřešena.
5. Žalobce ve vyjádření považuje rozsudek odvolacího soudu za správný a navrhuje dovolaní zamítnout.
6. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
7. Učinil tak proto, že dovolatelkou zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem (co do závěru, že penále za nezaplacení pojistného na veřejné zdravotní pojištění není podřízenou pohledávkou ve smyslu ustanovení §172 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona) odpovídá závěrům vysloveným Nejvyšším soudem (v době po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí) v rozsudku ze dne 28. dubna 2022, sen. zn. 29 ICdo 73/2020.
8. Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolatelce právo na jejich náhradu nevzniklo (§243c odst. 3, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.) a žalobce právo na náhradu těchto nákladů nemá vzhledem k ustanovení §202 odst. 1 insolvenčního zákona.
9. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 11. 2022
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu