ECLI:CZ:NS:2022:29.ND.202.2022.1
sp. zn. 29 Nd 202/2022-248
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobkyně H. H. , narozené XY, proti žalovanému České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, PSČ 128 10, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 694.998 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 210/2020, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 210/2020, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 (dále jen „obvodní soud“) dne 18. prosince 2020 se žalobkyně (H. H.) domáhá po žalovaném (České republice – Ministerstvu spravedlnosti) zaplacení částky 694.998 Kč s příslušenstvím představovaným konkretizovaným zákonným úrokem z prodlení z žalované částky za dobu od 19. listopadu 2020 do zaplacení, z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).
2. Podáním doručeným obvodnímu soudu 23. ledna 2022 žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou (dále jen „okresní soud“). Návrh odůvodnila tím, že místně příslušným soudem dle ustanovení §87 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), je soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, tedy okresní soud. Ten na základě později podané žaloby (datované 30. září 2021) projednává pod sp. zn. 10 C 309/2021 další nárok na náhradu škody žalovaným (jde o částky 3.976.871 Kč a 500.000 Kč), na základě žaloby podané subjektem, jenž s žalobkyní vede spory. Při podání žaloby u obvodního soudu nepředpokládala žalobkyně komplikace vzniklé roztříštěním obou řízení, délkou dokazování a nemožností osobního kontaktu s obvodním soudem pro špatné dopravní spojení z místa jejího faktického bydliště ve Žďárci.
3. Žalovaný s návrhem na přikázání věci okresnímu soudu nesouhlasil.
4. Podle §12 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
5. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. K tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sb. rozh. obč.
6. Obecně platí, že situace, že některý účastník musí překonat mezi místem současného bydliště a sídlem věcně a místně příslušného soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s různými organizačními, finančními, zdravotními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013).
7. V poměrech projednávané věci, ve které obvodní soud již jednal a prováděl dokazování (srov. protokol o jednání ze dne 22. listopadu 2021, č. l. 173-176) a za situace, kdy žalovaný s přikázáním věci okresnímu soudu nesouhlasí, neshledává Nejvyšší soud naplnění předpokladů pro přikázání věci ani ve vazbě na další skutečnosti, jimž žalobkyně tento návrh odůvodnila.
8. Jinak řečeno, důvody uváděné žalobkyní nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. září 2022
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu