ECLI:CZ:NS:2022:3.TDO.652.2022.1
sp. zn. 3 Tdo 652/2022-208
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. 8. 2022 o dovolání, které podal obviněný F. A. , nar. XY v XY, bytem XY, XY, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 4 To 180/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 32 T 132/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání obviněného F. A. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 32 T 132/2021, byl obviněný F. A. uznán vinným jednak přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku, jednak přečinem nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že dne 13. 9. 2020 v době kolem 13:00 hodin v obci XY , okres XY , na předzahrádce domu č. p. XY , vyhrožoval své neteři G. Š. , narozené XY , slovy „pozabíjím vás, všechny vás postřílím, jste strašná rodina, co jste to za hajzly, všem vám ukážu, co jsem zač, jednou to tu najdete zapálený“, kdy uvedené výhružky vzbudily v poškozené obavu o její život a zdraví, následně přešel k přední části domu č.p. XY ke kůlně, kde po předchozí slovní rozepři týkající se zamykání kůlny udeřil G. Š. levou rukou sevřenou v pěst do oblasti nosu a zároveň se ji snažil od sebe odstrčit, kdy následkem úderu zavrávorala, pročež jí na zem spadly její dioptrické brýle a zároveň jí úderem pěsti způsobil zranění spočívající v oděrce na hřbetě nosním a podvrtnutí krční páteře, tedy ze soudnělékařského hlediska poranění lehké s obvyklou dobou léčení a pracovní neschopností kolem 2-3 týdnů, poškozením brýlí jí pak způsobil škodu ve výši 500 Kč stanovenou dle odborného vyjádření .
Za to byl odsouzen podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře 8 (osm) měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 20 (dvaceti) měsíců.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené G. Š., nar. XY, bytem XY, XY, majetkovou újmu způsobenou trestným činem ve výši 5.494 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím od 22. 9. 2021 do zaplacení.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla dále obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené G. Š. nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem ve výši 17.626,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím od 22. 9. 2021 do zaplacení.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně, IČ: 47672234, se sídlem Jeremenkova 161/11, 703 00 Ostrava - Vítkovice, majetkovou újmu ve výši 12.203 Kč.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená G. Š. odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 32 T 132/2021, podal obviněný prostřednictvím svého advokáta odvolání.
O podaném odvolání rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 4 To 180/2022 , a to tak, že odvolání obviněného podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl, neboť se jednalo o podání opožděné.
II.
Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 4 To 180/2022, podal obviněný prostřednictvím svého advokáta dovolání (č. l. 192-197). Uvedl, že dovolání podává z toho důvodu, že napadeným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích byl naplněn dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., neboť odvolací soud zamítl jeho řádný opravní prostředek, přestože v řízení jeho usnesení předcházejícím byl dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení, a dále důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože rozhodnutí okresního soudu spočívalo na nesprávném právním posouzení obou předmětných skutků. Takto slovně vymezené dovolací důvody odpovídají právní úpravě trestního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2021.
Obviněný odvolacímu soudu vytkl, že jeho odvolání chybně zamítl, přestože řízení bylo zatíženo vadami. Jedna z vad spočívala v tom, že nebyla podle obviněného dodržena ustanovení o jeho přítomnosti u hlavního líčení, resp. má za to, že nalézací soud nezohlednil jeho řádnou omluvu z hlavního líčení a znemožnil mu tak vyjádřit se k věci, reagovat na důkazy, případně navrhnout důkazy nové. Uvedl, že včas a řádně odeslal dne 7. 2. 2022 omluvu s tím, že byl pozitivně testován na Covid-19. Za dané situace je pro něj nepochopitelné, že hlavní líčení proběhlo bez jeho přítomnosti. Obviněný v uvedeném postupu spatřuje rovněž zásah do svého práva na spravedlivý proces a porušení čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Další vadu obviněný spatřoval v nesprávném právním posouzení skutku, kdy měl za to, že neměl být uznán vinným, neboť znaky žádného z přisouzených trestných činů nenaplnil. Uvedl, že úvahy prvoinstančního soudu vztahující se k hodnocení subjektivní stránky trestného činu, jsou v rozporu s konstantní judikaturou. Odmítl, že by na svou neteř jakkoli fyzicky zaútočil či jí jakkoli vyhrožoval. Zasahující policisté jej i jeho neteř vyslechli a žádná zranění či poškození brýlí nebyla zjištěna. O zraněním nebyla zmínka ani v lékařské zprávě. Podle dovolatele se jednalo o situaci „tvrzení proti tvrzení“, která klade na soudy zvýšené požadavky stran prokázaných skutečností, nicméně soudy v projednávané věci postupovaly v rozporu se zásadou in dubio pro reo, tedy výhradně v jeho neprospěch. Z odůvodnění odsuzujícího rozsudku pak nevyplývá reálný vztah mezi provedenými důkazy a úvahami při hodnocení důkazů. Obviněný rovněž soudu vytkl i nerespektování zásady subsidiarity trestní represe, přičemž za nepřiměřeně přísný označil taktéž uložený trest.
S ohledem na uvedené námitky obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 3. 2022, sp. zn. 4 To 180/2022, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 32 T 132/2021, a dále postupoval podle §265 l odst. 1 tr. ř. a přikázal nalézacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K dovolání obviněného se ve smyslu znění §265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 22. 6. 2022, sp. zn. 1 NZO 505/2022.
Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, poukázal na skutečnost, že obviněný vycházel z právní úpravy trestního řádu účinné do 31. 12. 2021, tedy, že nereflektoval změny, k nimž došlo novelou trestního řádu č. 220/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022. Dále dospěl k závěru, že dovolání obviněného je nepřípustné. Uvedl, že obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. [dříve písm. l) , jak jej uplatnil obviněný v rámci podaného dovolání] v jeho druhé variantě, kdy odvolacímu soudu vytkl, že nevyhověl jeho řádnému opravnému prostředku, přestože řízení mu předcházející bylo zatíženo vadami, které naplnily dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. d), h) tr. ř. Rozhodnutí soudu druhého stupně je však možno napadat jen v tom rozsahu, v jakém byl tento soud na základě řádného opravného prostředku oprávněn a povinen přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud přitom odvolání obviněného zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř., neboť se jednalo o odvolání opožděné, což mělo za následek, že odvolání ani odvoláním napadený rozsudek a řízení mu předcházející odvolací soud věcně nepřezkoumal. Domáhá-li se tedy nyní obviněný s odkazem na dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. d) a h) tr. ř. faktického věcného přezkumu odsuzujícího rozsudku, dožaduje se přezkumu rozhodnutí a věci nad rámec, v jakém byl povinen je přezkoumat Krajský soud v Českých Budějovicích.
S ohledem na shora uvedené tedy státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť se jedná o dovolání nepřípustné.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Jaká rozhodnutí jsou rozhodnutími ve věci samé je taxativně vymezeno v §265a odst. 2 tr. ř. Ve zkratce se jedná o rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání; rozsudek, jímž byl obviněný zproštěn obžaloby; usnesení o zastavení trestního stíhání; usnesení o postoupení věci jinému orgánu; usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření; usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání; usnesení o schválení narovnání, nebo rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti takovým rozhodnutím.
V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ze zákonného požadavku, podle něhož lze dovoláním napadat toliko pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže rozhodl ve druhém stupni, vyplývá, že rozhodnutí soudu druhého stupně lze napadat jen v tom rozsahu, v jakém byl tento soud na základě řádného opravného prostředku oprávněn a povinen přezkoumat rozhodnutí soudu prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2005, sp. zn. 11 Tdo 589/2005).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání obviněného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 3. 2022, sp. zn 4 To 180/2022, není přípustné.
Odvolací soud v projednávané věci zamítl odvolání obviněného podle §253 odst. 1 tr. ř., neboť shledal, že bylo podáno opožděně. Tento svůj závěr založil na skutečnosti, že obviněný sice podal prostřednictvím svého obhájce odvolání proti rozsudku nalézacího soudu, jímž byl uznán vinným a byl mu uložen trest, nicméně poslední den k podání řádného opravného prostředku připadal na 23. 2. 2022 (středa) a odvolání bylo fakticky podáno, resp. předáno k poštovní přepravě až dne 25. 2. 2022 (pátek). Ze strany odvolacího soudu tedy nedošlo k věcnému přezkoumání odvolání a odvoláním napadeného rozsudku a řízení mu předcházejícího. Odvolací soud se tedy odvoláním obviněného zabýval toliko po formální stránce. Obviněný se však svou argumentací domáhá věcného přezkumu odsuzujícího rozsudku nalézacího soudu, resp. se dožaduje přezkumu rozhodnutí a věci nad rámec, v jakém byl povinen jej přezkoumat odvolací soud. Takové dovolání je však nepřípustné.
Nad rámec uvedeného je možno uvést, že obviněný dovolání podal dne 3. 6. 2022, aniž by v něm reflektoval změny, k nimž došlo novelou trestního řádu č. 220/2021 Sb., účinné od 1. 1. 2022. V rámci dovolání obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání obviněného proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., přestože v řízení, které předcházelo rozhodnutí odvolacího soudu, byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. d) tr. ř., neboť byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení, a důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který podle obviněného spočíval v tom, že rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 32 T 132/2021, spočíval na nesprávném právním posouzení skutku, který je obsažen v jeho výroku o vině. Některá uvedená znění dovolacích důvodů však došla citovanou novelou trestního řádu změny, kdy dovolací důvody podle písm. g), l ) byly bez obsahových změn nově podřazeny pod písm. h), resp. m), a současně došlo k rozšíření dovolacích důvodů §265b odst. 1 tr. ř. o dovolací důvod nově podřazený pod písm. g). Dovolací důvod podle písm. d) zůstal beze změny.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. , lze uplatnit v případech, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) – l ). Tento dovolací důvod tedy spočívá ve dvou alternativách.
Obviněný výslovně uplatnil uvedený dovolací důvod v jeho druhé variantě, tedy že v řízení předcházejícím napadenému rozhodnutí byl dán některý z důvodů dovolání, jak jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř., kdy obviněný poukazuje na dovolací důvody uvedené pod písm. d), h).
Přípustnost dovolání by však bylo možno shledat pouze tehdy, pokud by obviněný uvedený dovolací důvod uplatnil v jeho první alternativě, která spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) a g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Uvedená varianta se týká pouze případů, ve kterých bylo odvolání zamítnuto z důvodů procesních. Procesní podmínky pro odmítnutí nebo zamítnutí odvolání nebo stížnosti vymezují příslušná ustanovení trestního řádu, a to §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. u stížnosti a §253 tr. ř. u odvolání. Podstata dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. uplatněného v této alternativě je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek (odvolání nebo stížnost). Smyslem tu tedy je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které provedeno nebylo, ač podle zákona mělo být provedeno, takže dovolatel byl zkrácen ve svém právu na přístup k soudu druhého stupně (srov. NS 20/2003-T 491.). Nesplnění procesních podmínek stanovených zákonem pro zamítnutí či odmítnutí uvedených řádných opravných prostředků lze shledávat např. v tom, že soud druhého stupně zamítl odvolání pro jeho opožděné podání, ačkoli oprávněná osoba podala tento opravný prostředek včas nebo sice po lhůtě, ale učinila tak jen v důsledku nesprávného poučení (§253 odst. 2 tr. ř.), resp. v důsledku nedůvodného nevyhovění oprávněné žádosti o navrácení lhůty (NS 23/2003-T 521.), nebo soud odmítl odvolání pro nedostatek jeho obsahových náležitostí, přestože oprávněná osoba nebyla náležitě poučena, nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání anebo soud nevyčkal na odstranění vad odvolání ve stanovené lhůtě (§253 odst. 4 tr. ř., srov. R 47/2003, NS 19/2003-T 453., NS 20/2003-T 481. a NS 25/2004-T 611.), dále opravný prostředek byl zamítnut jako podaný osobou neoprávněnou, i když ho podal obhájce v zastoupení oprávněné osoby (srov. NS 19/2003-T 454.) atd. (srovnej Šámal, P. a kol, Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 3154, 3174-3175).
V případě obviněného bylo jeho odvolání zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděné. Lze uvést, že i pokud by obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. řádně, tedy ve správné variantě, jednalo by se o dovolání neopodstatněné. Ze spisového materiálu se podává, že obviněný nebyl v rámci řízení u Okresního soudu v Českých Budějovicích zastoupen advokátem. Rozsudek byl tedy doručován toliko obviněnému. Podle doručenky založené na č. l. 166 mu byl rozsudek doručen dne 15. 2. 2022 v 10.30 hod. Na doručence je rovněž uvedeno datum 16. 2. 2022 a otisk razítka se stejným datem. Doručenka je opatřena vlastnoručním podpisem obviněného. Podle §248 odst. 1 tr. ř. je lhůta pro podání odvolání 8 dnů od doručení rozsudku. O tom byl obviněný rovněž řádně poučen, jak se podává z rozsudku nalézacího soudu. Lhůta pro podání odvolání tedy připadala na středu 23. 2. 2022. Pokud by Nejvyšší soud vycházel z data 16. 2. 2022, které je rovněž na doručence uvedeno, lhůta by připadla na čtvrtek 24. 2. 2022. Řádný opravný prostředek obviněného však byl prokazatelně podán k poštovní přepravě až dne 25. 2. 2022, což se podává z otisku razítka poštovního přepravce na obálce založené na č. l. 171.
Ostatně sám dovolatel v rámci podaného dovolání opožděnost podaného odvolání nijak nezpochybňuje. V rámci podaného dovolání výslovně uvádí „jak zdůrazňovala již obhajoba v písemném odůvodnění odvolání, byť podaného opožděně“, z čehož lze usoudit, že si je této skutečnosti vědom.
IV.
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, není-li přípustné. Dovolání obviněného F. A. bylo proto bez věcného přezkoumání (§265i odst. 3 tr. ř.) odmítnuto, přičemž Nejvyšší soud toto své rozhodnutí učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 10. 8. 2022
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu