ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.1688.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 1688/2022-124
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 760 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 47 C 44/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022, č. j. 36 Co 424/2021-90, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 9. 2021, č. j. 47 C 44/2020-71, zastavil řízení podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť žalobce nezaplatil soudní poplatek z žaloby v 15-ti denní lhůtě stanovené usnesením tohoto soudu ze dne 5. 5. 2021, č. j. 47 C 43/2020-46, tj. ani po marném uplynutí lhůty, kterou mu určil soud (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce zavinil zastavení řízení, byl by tak povinen k náhradě nákladů řízení žalované, ovšem té žádné náklady v řízení nevznikly (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením zamítl návrh na přerušení řízení do rozhodnutí o ústavní stížnosti směřující do rozhodnutí tohoto soudu č. j. 36 Cdo 138/2021-43 a č. j. 36 Co 240/2021-65 (výrok I), potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním ze dne 28. 3. 2022 (č. l. 117), při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce podává značné množství dovolání. Žalobce si proto musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady, naposledy nejpozději v řízení o žalobě v této věci usnesením soudu prvního stupně ze dne 9. 11. 2021, č. j. 47 C 44/2020-72, které bylo žalobci řádně doručeno dne 22. 11. 2021.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 8. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu