ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.2194.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 2194/2022-491
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně D. K., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o obnovu řízení o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 173/2009, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2017, č. j. 15 Co 391/2017-573, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 25. 2. 2014 domáhala obnovy řízení v řízení vedeném pod sp. zn. 26 C 173/2009. V žalobě zároveň žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 22. 6. 2017, č. j. 26 C 173/2009-546, kterým soud nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků pro obnovu řízení (výrok I) a zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce pro obnovu řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání ze dne 4. 12. 2017 (č. l. 575) při jehož podání nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. Žalobkyně zároveň požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. O této žádosti bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 7. 2020, č. j. 26 C 173/2009-652, tak, že se žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení zamítá, což následně potvrdil i soud odvolací usnesením ze dne 27. 10. 2020, č. j. 15 Co 354/2020-684.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byla žalobkyně jako dovolatelka právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že sama má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobkyně nebyla v tomto dovolacím řízení vyzvána, aby si zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Žalobkyně si vzhledem ke značnému množství jí podávaných dovolání musela být vědoma podmínky povinného zastoupení, když byla již mnohokrát poučena o následcích neodstranění takové vady.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 8. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu