ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3066.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 3066/2022-291
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Hany Poláškové Wincorové a Mgr. Viktora Sedláka v právní věci žalobce J. F. K. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zaplacení částky 15 650 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 C 76/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2022, č. j. 22 Co 62/2022-221, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Rakovníku jako soud prvního stupně usnesením ze dne 3. 2. 2022, č. j. 6 C 76/2020-207, přiznal žalobci osvobození od placení soudních poplatků z dovolání ve výši 50 % (výrok I) a ustanovil žalobci k ochraně jeho zájmů pro dovolací řízení zástupce, a to advokáta Mgr. Jana Běleckého (výrok II).
K odvolání žalobce i ustanoveného zástupce Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 7. 3. 2022, č. j. 22 Co 62/2022-221, změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I tak, že se žalobci osvobození od placení soudních poplatků pro dovolací řízení nepřiznává, a ve výroku II tak, že se žalobci pro dovolací řízení zástupce neustanovuje.
Zaplacení částky 15 650 000 Kč s příslušenstvím se žalobce po žalované domáhal z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v žalobě označenými nezákonnými rozhodnutími.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 21. 3. 2022 včasné dovolání, a to proti celému jeho výroku. Toto dovolání však Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné.
Dovolání žalobce, které směřuje proti výrokům o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, není totiž dle §238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř. přípustné, jak byl žalobce v napadeném usnesení odvolacího soudu řádně poučen.
Nejvyšší soud nepřehlédl, že soudy obou stupňů v průběhu řízení za žalovanou Českou republiku jednali s chybně určenou organizační složkou státu (Finanční úřad pro Středočeský kraj), ačkoliv dle §6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, měli v dané věci jednat s Ministerstvem financí, neboť byly povinny bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce, zjistit, která z organizačních složek je příslušná za stát vystupovat a s tou bez vydání zvláštního rozhodnutí začít jednat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 629/2005, dostupný z www.nsoud.cz ). Nejvyšší soud toto pochybení v dovolacím řízení napravil a začal jednat s organizační složkou správnou, kterou uvedl do záhlaví svého rozhodnutí. Výše popsanou vadou řízení před soudy obou stupňů (jednání s chybně určenou organizační složkou státu) se však dále nezabýval, neboť k vadám řízení dovolací soud přihlíží podle §242 odst. 3 o. s. ř. jen tehdy, je-li dovolání přípustné, což v daném případě splněno není.
Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Na soudu prvního stupně nyní je, aby v souladu s §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zvážil, zda dovolateli podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit soudní poplatek z dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 11. 2022
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu