ECLI:CZ:NS:2022:30.CDO.3067.2022.1
sp. zn. 30 Cdo 3067/2022-292
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Poláškovou Wincorovou v právní věci žalobce J. F. K. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zaplacení částky 15 650 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 6 C 76/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2022, č. j. 21 Co 216/2022-270, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Rakovníku jako soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 6. 2022, č. j. 6 C 76/2020-257, zastavil řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2021, č. j. 23 Co 247/2021-166, (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II).
Usnesením ze dne 9. 8. 2022, č. j. 21 Co 216/2022-270, Krajský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 5. 9. 2022 včasné dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. 9. 2022, č. j. 6 C 76/2020-281, které bylo žalobci doručeno dne 14. 9. 2022, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Současně jej poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno s tím, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Žalobce však soudní poplatek z dovolání ve stanovené lhůtě ani později nezaplatil a rovněž nepožádal o osvobození od soudního poplatku z tohoto dovolání, byť si toho musel být vědom, neboť o této možnosti byl soudem prvního stupně poučen v rámci řízení o dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2021, č. j. 23 Co 247/2021-166, a to usnesením soudu prvního stupně ze dne 22. 3. 2022, č. j. 6 C 76/2020-227, které mu bylo doručeno dne 24. 3. 2022.
Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.
Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích, 4 000 Kč, tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný [srov. §4 odst. 1 písm. c) a §7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích].
Protože žalobce nebyl od placení soudního poplatku z předmětného dovolání osvobozen a soudní poplatek za dovolání nezaplatil ani ve lhůtě určené mu soudem, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích za použití §243f odst. 2 o. s. ř.
Pokud v rámci dovolání žalobce opětovně požadoval osvobození od soudního poplatku z dovolání ve věci samé, tedy z dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2021, č. j. 23 Co 247/2021-166 (tj. soudního poplatku ve výši 14 000 Kč), a to v rozsahu 80 %, tak se jedná o již v pořadí třetí žádost žalobce o osvobození od soudního poplatku z daného dovolání. Ohledně první žádosti bylo usnesením odvolacího soudu ze dne 7. 3. 2022, č. j. 22 Co 62/2022-221, změněno usnesení soudu prvního stupně ze dne 3. 2. 2022, č. j. 6 C 76/2020-207, tak, že se žalobci osvobození od soudního poplatku z dovolání nepřiznává, neboť je v jeho silách a finančních možnostech takovou částku zaplatit. S druhou žádostí žalobce se soud prvního stupně vypořádal v odůvodnění usnesením ze dne 9. 6. 2022, č. j. 6 C 76/2020-257 (srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, dostupný z https://nalus.usoud.cz ), a uzavřel, že stále je v možnostech žalobce předmětný soudní poplatek zaplatit. Ani v pořadí třetí žádost obsaženou v předmětném dovolání nepovažuje Nejvyšší soud za důvodnou, neboť žalobce v ní netvrdí, že by u něj od rozhodnutí o jeho první žádosti, kterým je soud vázán, došlo k nějaké změně poměrů, pouze trvá na tom, že měl být od daného soudního poplatku alespoň částečně osvobozen (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 32 Cdo 5755/2016, dostupné z www.nsoud.cz ).
Nejvyšší soud nepřehlédl, že soudy obou stupňů v průběhu řízení za žalovanou Českou republiku jednali s chybně určenou organizační složkou státu (Finanční úřad pro Středočeský kraj), ačkoliv dle §6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, měli v dané věci jednat s Ministerstvem financí, neboť byly povinny bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce, zjistit, která z organizačních složek je příslušná za stát vystupovat a s tou bez vydání zvláštního rozhodnutí začít jednat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 629/2005, dostupný z www.nsoud.cz ). Nejvyšší soud toto pochybení v dovolacím řízení napravil a začal jednat s organizační složkou správnou, kterou uvedl do záhlaví svého rozhodnutí. Výše popsanou vadou řízení před soudy obou stupňů (jednání s chybně určenou organizační složkou státu) se však dále nezabýval, neboť k vadám řízení dovolací soud přihlíží podle §242 odst. 3 o. s. ř. jen tehdy, je-li dovolání přípustné, tedy pokud se jím zabývá meritorně, což v daném případě splněno není.
Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 11. 2022
JUDr. Hana Polášková Wincorová
pověřená členka senátu