ECLI:CZ:NS:2022:30.NSCR.56.2021.1
MSPH 94 INS XY
sp. zn. 30 NSČR 56/2021-A-165
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Jana Kolby v insolvenční věci dlužníka J. B., narozeného XY, bytem XY, za účasti insolvenčních navrhovatelů 1) M. N. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Ondřejem Trubačem, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, 2) Midami Clean s.r.o. , se sídlem v Praze 1, Bílkova 869/12 identifikační číslo osoby 02325438, a 3) V. G. , bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Mundlem, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova 240/5, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS XY, o návrhu navrhovatele 2) na vyloučení soudců Nejvyššího soudu, takto:
Soudci Nejvyššího soudu Mgr. Hynek Zoubek, JUDr. Zdeněk Krčmář a Mgr. Milan Polášek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené pod sen. zn. 29 NSČR 49/2021.
Odůvodnění:
V insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 94 INS XY podal 17. 6. 2021 insolvenční navrhovatel 2) návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti, o němž měl podle rozvrhu práce rozhodovat senát č. 29 Nejvyššího soudu v řízení vedeném pod sen. zn. 29 NSČR 49/2021. Proti soudcům soudního oddělení 29, konkrétně JUDr. Zdeňku Krčmářovi, JUDr. Petru Gemmelovi, Mgr. Milanu Poláškovi, JUDr. Jiřímu Zavázalovi, Mgr. Rostislavu Krhutovi, JUDr. Heleně Myškové a Mgr. Hynku Zoubkovi uplatnil insolvenční navrhovatel 2) v podání doručeném Nejvyššímu soudu dne 24. 6. 2021 námitku podjatosti.
Rozhodnout o této námitce příslušelo senátu č. 30 v řízení vedeném pod sen. zn. 30 NSČR 56/2021. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu 30. 7. 2021 vznesl insolvenční navrhovatel 2) námitku podjatosti členů senátu č. 30 Nejvyššího soudu – soudců JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Františka Ištvánka, Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Davida Vláčila, JUDr. Tomáše Pirka, Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Jana Kolby. Podáním ze dne 29. 11. 2021 vznesl navrhovatel 2) námitku podjatosti soudců senátu č. 33 JUDr. Václava Dudy, JUDr. Pavla Krbka, JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka. O této námitce rozhodl senát č. 20 Nejvyššího soudu složený z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny; usnesením ze dne 8. 3. 2022, č. j. 20 NSČR 98/2021-B-38, rozhodl, že soudci JUDr. Václav Duda, JUDr. Pavel Krbek, JUDr. Ivana Zlatohlávková a JUDr. Pavel Horňák nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 33 NSČR 63/2021. Tomuto rozhodnutí předcházelo rozhodnutí senátu č. 21 Nejvyššího soudu složeného z předsedy JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o insolvenčním navrhovatelem 2) uplatněné námitce podjatosti soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., JUDr. Zbyňka Poledny, JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2022, č. j. 21 NSČR 11/2022-B-36). Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2022, sen. zn. MSPH 94 INS XY, 33 NSČR 63/2021-A-159, senát Nejvyššího soudu složený z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka rozhodl tak, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Simon, Mgr. Vít Bičák, JUDr. František Ištvánek, Mgr. Jiří Němec, JUDr. David Vláčil, JUDr. Tomáš Pirk, Mgr. Viktor Sedlák a JUDr. Jan Kolba nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sen. zn. 30 NSČR 56/2021.
Podjatost soudců (soudního oddělení 29) Nejvyššího soudu, jmenovitě JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Milana Poláška, JUDr. Jiřího Zavázala, Mgr. Rostislava Krhuta, JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka navrhovatel 2) spatřuje – stručně řečeno – v tom, že Mgr. Zoubek, coby někdejší místopředseda Městského soudu v Praze je dlouholetým přítelem JUDr. Janouta, který je pro změnu v dané insolvenční věci činný u soudu prvního stupně a současně i přítelem JUDr. Bradáčové, současné místopředsedkyně Městského soudu v Praze, která se měla podílet na přijetí opatření učiněných v dané insolvenční věci. Podle navrhovatele 2) si lze jen stěží představit, že by během dvouletého společného působení v „jednom orgánu (jímž je zřejmě míněn výkon funkce státní správy Městského soudu v Praze Mgr. Zoubkem a JUDr. Bradáčovou) čítajícím pouze pět členů (místopředsedů Městského soudu v Praze pro agendu občanskoprávní a obchodní) nevznikl mezi těmito členy vztah přesahující rámec běžných kolegiálních vztahů mezi soudci“. Ve vztahu k ostatním výše jmenovaným soudcům soudního oddělení 29 pak navrhovatel 2) namítal, že „v sedmičlenném soudním oddělení dost dobře nejde nepromítnout do rozhodování o přátelích jednoho z členů senátu vlastní blízký vztah (výše jmenovaných) soudců k Mgr. Zoubkovi, který v rámci jednoho soudního oddělení nepochybně existuje“.
Soudci soudního oddělení č. 29 se k uplatněné námitce podjatosti vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k účastníkům řízení, jejich zástupcům ani k projednávané věci; soudce Mgr. Zoubek nadto popřel tvrzení, že by měl bližší vztah k JUDr. Janoutovi či JUDr. Bradáčové.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jehož je třeba přiměřeně použít i pro rozhodování o vyloučení soudců v rámci insolvenčního řízení [srov. §7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)] jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
Nejvyšší soud ve své dlouhodobě ustálené judikatuře vychází z toho, že vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci, jestliže tyto vztahy spočívají pouze v tom, že se soudci navzájem znají nebo jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu, v tomtéž oddělení či senátě [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 19/2008, ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 34/2008, ze dne 15. 4. 2008, sp. zn. 4 Nd 99/2008, ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 4 Nd 201/2011, ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 368/2011, ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. 22 Nd 283/2013 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 308/14), ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 Nd 318/2014, ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 35/2016 a ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněné pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek], a činí tak v plné shodě se závěry, jež k dané materii zastává Ústavní soud (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Poměřováno právě uvedenými kritérii navrhovatel 2) ve svém návrhu neuvádí žádné skutečnosti, které by objektivně nahlíženo svědčily o podjatosti ve výroku označených soudců Nejvyššího soudu. Běžný kolegiální vztah soudce Mgr. Hynka Zoubka k jiným soudcům Městského soudu v Praze pochybnost o jeho nepodjatosti sám o sobě nezakládá a ve vztahu k dalším námitkou dotčeným soudcům je pochybnost o jejich nepodjatosti potud nepřípustně a navíc zprostředkovaně odvozována právě a jen od kolegiálních vztahů mezi soudci Nejvyššího soudu.
V posuzovaném případě tak nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají (jak vyplývá z jejich vyjádření) k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný z hlediska ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci. V řízení nevyšla najevo žádná objektivní skutečnost, která by (poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“) vzbuzovala pochybnosti o nepodjatosti námitkou dotčených soudců Nejvyššího soudu.
Dlužno ve sledovaných souvislostech připomenout, že ze zásady nestrannosti a nezávislosti soudce (článek 82 odst. 1 Ústavy) plyne, že osobní nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku, který však v posuzované věci předložen nebyl (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2012, sp. zn. III. ÚS 141/12).
Nejvyšší soud přitom nerozhodoval o tom, zda jsou vyloučeni i další soudci soudního oddělení 29 Nejvyššího soudu, neboť podle rozvrhu práce jsou v posuzovaném řízení zákonnými soudci povolanými rozhodnout Mgr. Hynek Zoubek jako předseda senátu a JUDr. Zdeněk Krčmář a Mgr. Milan Polášek, jako členové senátu. Nejvyšší soud totiž již ve svém usnesení ze dne 23. 2.2005, sp. zn. 25 Nd 26/2005, vysvětlil, že soud rozhodující o námitce podjatosti soudců přihlíží jen k námitce směřující proti těm soudcům, kteří jsou podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu povoláni ve věci rozhodovat. K posledně uvedenému závěru se Nejvyšší soud přihlásil např. i v usnesení ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 26 Nd 212/2020. Nejvyšší soud proto rozhodl, že (právě a jen) ve výroku označení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování v označené věci.
Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 5. 2022
JUDr. David Vláčil
předseda senátu