ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2239.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 2239/2022-217
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobkyně České spořitelny, a.s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, identifikační číslo osoby 45244782, proti žalované Z. N., bytem XY, zastoupené Mgr. Markem Dianem, advokátem se sídlem Hostinné, B. Němcové 400, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 109 C 29/2014, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 6. 2022, č. j. 47 Co 74/2022-207, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 21. 2. 2022, č. j. 109 C 29/2014-185, jímž Okresní soud v Trutnově zamítl žalobu na obnovu řízení podanou žalovanou a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání žalované proti uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní náležitosti, a sice vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a důvodu dovolání [§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“]; o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3 o. s. ř.).
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 2 o. s. ř. je dovolatel povinen v dovolání vymezit dovolací důvod a dále to, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části). Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, od řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud a) odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo b) která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo c) která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Důvod dovolání se vymezí tak, dovolatel uvede právní posouzení věci (skutkové námitky jsou nepřípustné), které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (§241a odst. 3 o. s. ř.).
Žalovaná své povinnosti řádně (v intencích výše uvedených postulátů) vymezit přípustnost dovolání nedostála. Obsahově (§41 odst. 2 o. s. ř.) v dovolání prosazuje, že je dán důvod pro obnovu řízení, přehlíží však, že stěžejním důvodem pro zamítnutí žaloby na obnovu řízení bylo její opožděné podání. Ve vztahu k tomuto závěru, na němž je napadené rozhodnutí založeno, však žalovaná (s výjimkou citace ustanovení §237 o. s. ř.) v dovolání neuvedla, v čem podle ní spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání a dovolací důvod. V dovolání použitá formulace, že „ Ústavní soud výjimečně přistupuje k prolomení zákonem stanovených lhůt“ , nepředstavuje řádné vymezení přípustnosti dovolání v intencích §237 o. s. ř. již proto, že žalovaná žádná rozhodnutí Ústavního soudu neuvádí.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, na který jsou kladeny vyšší požadavky, než na řádné opravné prostředky (odvolání). K jeho projednatelnosti nepostačuje, aby dovolatel uvedl, jaký právní názor (skutkové námitky jsou nepřípustné) má být podle něj podroben přezkumu; je třeba (v souladu s uplatněním zásad projednací a dispoziční i v dovolacím řízení) konkrétně vymezit též důvody přípustnosti dovolání; teprve v případě, že jsou tyto důvody řádně vymezeny, otevírá se prostor pro přezkumnou činnost dovolacího soudu. Rozlišení podmínek přípustnosti a důvodnosti dovolání a jejich vymezení předpokládá poměrně sofistikovanou úvahu, nicméně právě proto zákon stanoví povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Z úpravy přípustnosti dovolání je zřejmé, že Nejvyšší soud se nemá zabývat každým vyjádřením nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího soudu, nýbrž takové vyjádření nesouhlasu musí splňovat zákonné požadavky (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. II. ÚS 553/16).
Absence údaje o tom, v čem spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání a v čem spočívá nesprávnost právního závěru odvolacího soudu, zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit.
Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 ve spojení s 243f odst. 2 o. s. ř. odmítnul.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se neodůvodňuje ((§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 31. 8. 2022
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu