Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.08.2022, sp. zn. 33 Cdo 2254/2022 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2254.2022.2

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2254.2022.2
sp. zn. 33 Cdo 2254/2022-954 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce J. M. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Bc. Radimem Hankem, advokátem se sídlem Lysá nad Labem, Šafaříkova 1261/8, proti žalovaným 1) M. S. , bytem XY, 2) Z. K. , bytem XY, zastoupené JUDr. Martinem Krumichem, advokátem se sídlem Kolín III, Politických vězňů 427, 3) M. K. , bytem XY, zastoupenému JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, advokátem se sídlem Praha 3, Kolínská 13, 4) J. D. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Václavem Luťchou, advokátem se sídlem Praha 3, Náměstí Jiřího z Lobkovic 2406/9, 5) J. P. , bytem XY, a 6) H. P. , bytem XY, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 11 C 341/2009, o návrhu žalobce na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2022, č. j. 23 Co 111/2021-876, takto: Návrh žalobce na odklad vykonatelnosti výroků II., III., IV., V., VI. a VII. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2022, č. j. 23 Co 111/2021-876, se zamítá . Odůvodnění: Okresní soud v Kolíně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 27. 10. 2020, č. j. 11 C 341/2009-615, určil, že žalobce, žalovaný 4), žalovaná 5) a žalovaná 6) jsou podílovými spoluvlastníky budovy č. p. XY, část obce XY, postavené na stavební parcele p. č. XY, katastrální území XY, stavební parcely p. č. XY, pozemkové parcely p. č. XY a pozemkové parcely p. č. XY, vše v katastrálním území XY, a to každý se spoluvlastnickým podílem ve výši id. 1/4 (výrok I.), zamítl žalobu, kterou se žalobce vůči žalovanému 1) domáhal určení, že žalobce a žalovaná 6) jsou podílovými spoluvlastníky stavební parcely parc. č. XY, jejíž součástí je budova č. p. XY, část obce XY a stavební parcely p. č. XY, obě katastrální území XY, a dále budovy bez čísla popisného a čísla evidenčního se způsobem využití jiná stavba, postavené na stavební parcele p. č. XY, katastrální území XY (výrok II.), a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu (výroky III. – VIII.). Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 1. 2022, č. j. 23 Co 111/2021-876, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. potvrdil a ve výroku I. jej změnil tak, že se žaloba na určení, že žalobce, žalovaný 4), žalovaná 5) a žalovaná 6) jsou podílovými spoluvlastníky budovy č. p. XY, část obce XY, postavené na stavební parcele p. č. XY, katastrální území XY, stavební parcely p. č. XY, pozemkové parcely p. č. XY a pozemkové parcely p. č. XY, vše katastrální území XY, a to každý se spoluvlastnickým podílem ve výši id. 1/4, zamítá (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a státu (výroky II. – VIII.). Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož součástí byl také návrh na odklad vykonatelnosti výroků II. až VII. rozhodnutí. Žalobce požádal o odložení vykonatelnosti výroků „ s ohledem na vysokou částku přiznaných nákladů řízení v celkové výši 176 942 Kč “, a dále vzhledem ke skutečnosti, že dovolání podal „ i z důvodu odchýlení se v rozporu s §243g odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §226 o. s. ř. od předchozího právního názoru dovolacího soudu č. j. 30 Cdo 252/2018-406 “. Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jeno. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Dovolání proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenému advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené v §240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje – přinejmenším k některým z jím předestřených otázek – zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení §238 o. s. ř., a nelze tak zcela vyloučit, že dovolání může být za splnění některého z předpokladů stanovených v §237 o. s. ř. přípustné, případně i důvodné. Nejprve je třeba předeslat, že návrh na odklad vykonatelnosti výroku IV. rozsudku odvolacího soudu, kterým odvolací soud nepřiznal žalovanému 3) náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, byl podán někým, kdo k tomu nebyl (subjektivně) oprávněn. Tímto výrokem totiž žalobci nevznikla (nemohla vzniknout) žádná újma na jeho právech, odstranitelná tím, že by dovolací soud odložil jeho vykonatelnost. Z povahy dovolání jakožto opravného prostředku plyne, že je může podat jen ten účastník, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu vyhověno, popř. kterému byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jeho právech, kterou lze zrušením rozhodnutí odvolacího soudu odstranit. Subjektivní přesvědčení účastníka není určující. Oprávnění podat dovolání proto svědčí jen tomu účastníku, v jehož neprospěch vyznívá poměření nejpříznivějšího výsledku, který odvolací soud pro účastníka mohl založit svým rozhodnutím, a výsledku, který svým rozhodnutím skutečně založil, je-li zároveň způsobená újma odstranitelná tím, že dovolací soud napadené rozhodnutí zruší (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997 sp. zn. 2 Cdon 1363/96, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2000 sp. zn. 2 Cdon 1648/97). Návrh na odklad vykonatelnosti výroku IV. rozsudku odvolacího soudu je tudíž subjektivně nepřípustný. Nejvyšší soud dále - i s ohledem na obsah vlastního dovolání - nemá v poměrech projednávané věci za splněnou (ve vztahu k návrhu na odklad vykonatelnosti výroků II., III., V., VI. a VII. rozsudku odvolacího soudu) podmínku uvedenou výše pod bodem 3). Dovolatel neuvádí, že by mu okamžitým výkonem napadeného rozhodnutí byla způsobena újma, natož pak závažná, jak vyžaduje §243 písm. a) o. s. ř. O tom, jak „závažně“ se vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit v jeho vlastních majetkových poměrech (coby osoby povinné), netvrdí ničeho. Přitom závažnost újmy, která ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř. dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí], se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele), k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sen. zn. 29 ICdo 12/2020, uveřejněné pod číslem 78/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Žalobcem tvrzené skutečnosti, že podal dovolání z důvodu odchýlení se od právního názoru Nejvyššího soudu uvedeného v předchozím rozhodnutí či že celková částka přiznaných nákladů řízení je vysoká, důvodem pro odklad vykonatelnosti nejsou. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti zamítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. 8. 2022 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/30/2022
Spisová značka:33 Cdo 2254/2022
ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.2254.2022.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odklad vykonatelnosti
Dotčené předpisy:§243 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:09/22/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2023-02-27