ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.267.2022.1
sp. zn. 33 Cdo 267/2022-555
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobce F. K. , se sídlem v XY (identifikační číslo XY), zastoupeného JUDr. Jiřím Rouskem, advokátem se sídlem v Teplicích, Dubská 390/4, proti žalovanému Z. N. , bytem v XY, zastoupenému Mgr. Petrem Saskou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí 207/34, o 191.731,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 9 EC 26/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 10. 2021, č. j. 11 Co 164/2021-525, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.986,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Jiřího Rouska, advokáta.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 25. 6. 2021, č. j. 9 EC 26/2011-497, uložil žalovanému zaplatit žalobci 191.731,20 Kč s příslušenstvím (specifikovanými úroky z prodlení) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Rozsudkem ze dne 21. 10. 2021, č. j. 11 Co 164/2021-525, Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu věci samé a ve výroku o nákladech řízení státu potvrdil, změnil je jen ve výroku o náhradě nákladů řízení účastníků před soudy všech stupňů a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Po právní stránce – ve shodě se soudem prvního stupně – dovodil, že účastníci uzavřeli ústní formou smlouvu o opravě a úpravě věci, podle níž se žalobce (zhotovitel) zavázal odstranit následky poškození vozidla a přelakovat celou karoserii černou metalízou (§652 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Žalobce, který opravu i úpravu ve sjednaném rozsahu provedl, má právo na přiměřenou cenu (§634 odst. 1 obč. zák.). Náklady na opravu a lakování vozidla v posuzované době (březen 2008) v daném místě (Ústecký kraj) a s přihlédnutím k obvyklému zisku, stanovil soud na podkladě posudku znalce Ing. Václava Betky č. 5653-135-2020 z 11. 2. 2021 a jeho výpovědi částkou 199.384 Kč včetně daně z přidané hodnoty, kterou následně rozčlenil podle faktur předložených žalobcem (srov. usnesení ze dne 17. 5. 2017, č. j. 31 Cdo 1717/2015-130, vydané velkým senátem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v této věci).
Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1, věty první, o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný soudem prvního stupně a vyšel z toho, že žalovaný předal žalobci, s nímž dlouhodobě spolupracovala společnost, u které byl zaměstnán, své vozidlo poškozené při dopravní nehodě v březnu 2008. Domluvili se na jeho opravě a současně i na přelakování celé karoserie vozidla s tím, že rozdíl mezi plněním pojišťovny a celkovou cenou žalovaný uhradí. Vozidlo mělo poškozené také čelní sklo, o čemž žalobce žalovaného informoval mailem a zaslal mu fotografie poškození. Žalobce žalovanému za opravu vozidla jednotlivými fakturami vyúčtoval částky 146.023,20 Kč, 35.938 Kč a 10.057,90 Kč se splatností 21. 10. 2008. Faktury spolu s dodacími listy žalovanému doručil prostřednictvím jeho zástupce ( Š. J.). Žalovaný ani po výzvách z 19. 1. 2019 a 13. 10. 2020 vyfakturované částky neuhradil, přičemž – jak zjistil soud prvního stupně – přiměřenou cenu, tj. v době uzavření smlouvy o dílo srovnatelných parametrů obvyklou, představuje částka 199.384 Kč včetně daně z přidané hodnoty.
Prosazuje-li žalovaný v dovolání, že se s žalobcem po převzetí vozidla 19. 3. 2008 nedomluvili na jeho opravě a na přelakování celé karoserie, a že Š. J., který vůz po opravě převzal, nezmocnil k jednání ve věci opravy a úpravy vozidla, nenapadá žádný právní závěr, nýbrž pouze správnost a úplnost skutkových zjištění. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na skutkovém závěru, k němuž hodnocením provedených důkazů [výpovědí účastníků, svědků J. K., Š. J., Z. P., R. S., listin (faktur, dodacích listů, zápisů o prohlídkách vozidla včetně fotografií)] dospěl soud prvního stupně, a který odpovídá i následnému chování smluvních stran, že žalovaný vozidlo po dopravní nehodě předal žalobci, dohodl se s ním, že je opraví a přelakuje celou karoserii na černou metalízu a že žalovaný k jednání s žalobcem pověřil Š. J., který také vozidlo po opravě a úpravě převzal.
Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudy nižších stupňů a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 (§211) o. s. ř., dovolacímu přezkumu nepodléhají. Vychází-li proto kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 o. s. ř. Skutkový základ sporu, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem, je v dovolacím řízení nezpochybnitelný; dovolací soud je povinen z něj vycházet. Žalovaný zjevně uvedený předpoklad opomíjí, neboť kritiku právního posouzení věci odvolacím soudem staví na vlastní skutkové verzi (že k uzavření ústní smlouvy o opravě vozidla nedošlo). Předloženou argumentací se tak domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.
Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 8. 2022
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu