ECLI:CZ:NS:2022:33.CDO.3372.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 3372/2021-218
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně CC Real, s. r. o. , se sídlem v Praze 1, Revoluční 1963/6, identifikační číslo 27088570, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 153, proti žalovanému Bytovému družstvu Na Zderaze 5 , družstvu, se sídlem v Praze 2, Na Zderaze 1946/5, identifikační číslo 03056481, zastoupenému Mgr. Ing. Danielou Rybkovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Jana Želivského 2385/11, o zaplacení částky 500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 145/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2021, č. j. 16 Co 58/2021-174, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.826,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Ing. Daniely Rybkové, advokátky.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. 11. 2020, č. j. 43 C 145/2019-149, zamítl žalobu, kterou žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 500.000,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení; zároveň rozhodl o nákladech řízení. Zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne 12. 8. 2016 smlouvu, jejímž předmětem plnění byla výstavba nových bytů, které budou součástí nových bytových jednotek vystavěných v budově č. p. 1946 formou půdní nástavby či vestavby (dále též „smlouva o výstavbě“). Žalobkyně se zavázala dokončit výstavbu a předat dokončené dílo, jakož i podat žádost o kolaudaci části podléhající kolaudaci do 12 měsíců ode dne převzetí staveniště. Zavázala se současně složit před předáním staveniště jistotu (garanci) ve výši 500.000,- Kč zajišťující včasnost splnění jejích smluvních povinností, jakož i včasného provedení díla, na blíže určený účet advokáta JUDr. Romana Rudolfa podle smlouvy o úschově. K výplatě této částky žalobkyni mělo dojít, nastane-li situace předvídaná ve čl. XI. bodu 2. 1. smlouvy o výstavbě, a naopak k její výplatě žalovanému mělo dojít za situace předvídané ve čl. XI. 2. 2. smlouvy o výstavbě. Dne 27. 9. 2016 uzavřeli žalobkyně, žalovaný a JUDr. Roman Rudolf smlouvu o úschově, upravující způsob výplaty úschovy buďto žalobkyni anebo žalovanému podle podmínek této smlouvy. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 7. 2019, č. j. 40 C 179/2018-34, byla JUDr. Romanu Rudolfovi uložena povinnost vyplatit žalovanému 500.000,- Kč. Jelikož žalobkyně porušila své tři smluvní povinnosti, na které byla vázána povinnost vyplatit žalovanému částku 500.000,- Kč, Obvodní soud pro Prahu 9 dospěl k závěru o oprávněnosti požadavku žalovaného na vyplacení z úschovy. Tento rozsudek nabyl právní moci 21. 8. 2019. Protokolárním zápisem žalovaný dílo od žalobkyně převzal dne 28. 2. 2018. Odkazuje na znění §1170 odst. 1 a §2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud prvního stupně uzavřel, že došlo-li k dokončení a předání díla až dne 28. 2. 2018, ač podle smlouvy o výstavbě se tak mělo stát již 27. 9. 2017, žalobkyně svou smluvní povinnost nesplnila. Žalovaný tak byl oprávněn požadovat po ní smluvní pokutu ve výši žalované částky, která byla vyplacena z kauce složené u JUDr. Rudolfa.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 6. 4. 2021, č. j. 16 Co 58/2021-174, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem, že žalobkyně měla dokončit výstavbu a dílo předat nejpozději do 12 měsíců ode dne, kdy převzala staveniště, tj. od 27. 9. 2016, přičemž k předání provedeného díla - ve shodě se stanoviskem žalobkyně - došlo až dne 28. 2. 2018. Žalobkyně neprokázala, že k opožděnému předání díla došlo pro prodlení žalovaného a nikoliv její vinou, ani že došlo ke smluvní změně termínu dokončení a předání díla. Žalobkyně přes poučení podle §118a o. s. ř. nedoplnila skutková tvrzení o tom, odkdy dokdy byl žalovaný v prodlení s poskytnutím nezbytné součinnosti, nenavrhl žádné další důkazy. Za této situace žalovanému vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 500.000,- Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovolání, které má za přípustné podle §237 o. s. ř., neboť má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na řešení právní otázky, která nebyla dosud v rozhodovací činnosti dovolacího soudu vyřešena, a to, „zda má účastník smluv o úschově a o výstavbě nárok na vyplacení (…) kauce pouze z důvodu uplynutí termínů ujednaných ve smlouvě o úschově, aniž by mu svědčil jakýkoliv hmotněprávní nárok na tuto částku podle smlouvy o výstavbě.“ Je přesvědčena, že kauce byla vyplacena v rozporu s ujednáním ve smlouvě o výstavbě, a prosazuje názor, že jí svědčí právo na vrácení vyplacené kauce žalovanému. Žalovanému nemohlo vzniknout právo na smluvní pokutu ve výši 500.000,- Kč podle smlouvy o výstavbě, neboť dovolatelka neporušila žádnou smluvní povinnost. Poukazuje přitom na to, že k posunu termínu dokončení díla došlo v důsledku klimatických podmínek, změnou představenstva žalovaného, jeho změnami požadavků na provedení díla a neposkytováním součinnosti žalobkyni. Není srozuměna se závěrem odvolacího soudu, že se jí nepodařilo v řízení prokázat tvrzení, že k prodlení s dokončením a předáním díla došlo výlučně z důvodů na straně žalovaného. Na podporu svých argumentů se žalobkyně dovolává obsahu zápisů z kontrolních dnů ze dne 5. 4. 2017, ze dne 12. 7. 2017, ze dne 10. 10. 2017 a mailové zprávy „ze dne 2. 11. 2017,“ v rámci kterých bylo jednáno o změně harmonogramu a změně termínu dokončení díla, kdy žalovaný byl upozorňován ze strany žalobkyně na nutnost změny termínu dokončení díla z důvodů měnících se požadavků žalovaného. S tímto odůvodněním navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný navrhl dovolání pro nepřípustnost odmítnout, popř. jako nedůvodné zamítnout.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění – dále jen „o. s. ř.“
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §239 o. s. ř. přípustnost dovolání (§237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení §241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena.
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej §242 odst. 3 větu první o. s. ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného či procesního práva, která nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, a zda je tedy dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
Dovolání není přípustné.
Předkládá-li dovolatelka k dovolacímu přezkumu otázku, zda má žalovaný (objednatel) právo na vyplacení kauce rovnající se smluvní pokutě za opožděné provedení díla, neboť na ni neexistuje hmotněprávní základ, pak pomíjí, že odvolací soud (a potažmo i soud prvního stupně) právo na zaplacení smluvní pokuty spatřoval ve znění čl. VIII odst. 1.3, čl. IX odst. 3, čl. XI odst. 1 a čl. XI odst. 2 bod 6 smlouvy o výstavbě. Jinými slovy řečeno, k závěru o dosud nevyřešené otázce hmotného práva dospívá žalobkyně procesně neregulérním způsobem, neboť prosazuje názor, že ve smlouvě o výstavbě není upraveno právo žalovaného na smluvní pokutu v případě opožděného předání díla.
Skutkového charakteru jsou námitky dovolatelky, že k posunu termínu dokončení díla došlo v důsledku klimatických podmínek, změnou představenstva žalovaného, jeho změnami požadavků na provedení díla a neposkytováním součinnosti žalobkyni. Tímto způsobem neuplatnila jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu §241a odst. 1 věty první o. s. ř.
Odvolací soud ve věci rozhodl poté, co – ve shodě se soudem prvního stupně – uzavřel, že žalobkyně neprokázala svoje tvrzení, že neporušila žádnou smluvní povinnost a že k prodlení s dokončením a předáním díla došlo výlučně z důvodů na straně žalovaného, přestože byla soudem řádně poučena ve smyslu §118a odst. 1, 3 o. s. ř. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost (úplnost), jakož i samotné hodnocení důkazů, opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 (§211) o. s. ř., nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o. s. ř. Předloženou argumentací se žalobkyně domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem.
Podle §241a odst. 6 o. s. ř. v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.
V dovolacím řízení, jehož účelem je přezkoumání správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, se dokazování ve věci neprovádí. Proto v něm nelze ani úspěšně uplatňovat nové skutečnosti nebo nové důkazy, tj. takové skutečnosti či důkazy, které nebyly uvedeny v řízení před soudem prvního stupně ani soudem odvolacím (k tomu srovnej usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 8. 1995, sp. zn. 6 Cdo 114/94, publikované v časopisu Právní rozhledy 6/1996). Z této příčiny nemohl dovolací soud přihlédnout k obsahu zápisů z kontrolních dnů ze dne 5. 4. 2017, ze dne 12. 7. 2017, ze dne 10. 10. 2017 a mailové zprávy „ze dne 2. 11. 2017,“ předložených dovolatelkou až v dovolacím řízení.
Nepředložila-li žalobkyně k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud její dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. 11. 2022
JUDr. Václav Duda
předseda senátu