ECLI:CZ:NS:2022:4.PZO.9.2022.1
4 Pzo 9/2022-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 8. 2022 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podaný A. h. , IČ: XY, sídlem XY, P. O. , nar. XY, bytem XY, ve věci vedené u Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Ostrava pod č. j. GI-560/TČ-2020-842080 a rozhodl takto:
I. Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazem soudkyně Okresního soudu v Blansku ze dne 31. 7. 2020 sp. zn. Nt 7/2020 ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu telefonní stanice uživatele P. O. nebyl porušen zákon .
II. Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. per analogiam se návrh A. h., IČ: XY, sídlem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu soudkyně Okresního soudu v Blansku ze dne 31. 7. 2020 sp. zn. Nt 7/2020 ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu odmítá .
Odůvodnění:
Dne 11. 4. 2022 byl Nejvyššímu soudu doručen prostřednictvím zvolené obhájkyně písemný návrh A. h., P. O. (dále též jen navrhovatel), na přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu. V návrhu se uvádí, že navrhovatel obdržel od Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení Ostrava, (dále též jen GIBS) informaci ve smyslu §88a odst. 2 tr. ř. z 15. 11. 2021, č. j. GI-560-32-/TČ-2020-842080, o tom, že bylo provedeno nařízené zjišťování údajů o telekomunikačním provozu na základě příkazu vydaného Okresním soudem v Blansku za období od 4. 2. 2020 do 31. 7. 2020 pro trestní řízení vedené GIBS, kdy věc již byla pravomocně ukončena. V této souvislosti navrhovatel vyjádřil názor, že v jeho případě nebyly splněny zákonem stanovené podmínky k vydání takového příkazu a stejně tak k jeho provedení. Dovozuje to ze skutečnosti, že v době od 1. 11. 2019 do 16. 2. 2020 byl v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu operace ramene. Z toho důvodu nemohl v období 4. 2. 2020 až 16. 2. 2020 vykonávat žádnou činnost pro policejní orgán. Jestliže tak byl předmětný odposlech stanoven na období od 4. 2. 2020 do 31. 7. 2020, pak se muselo jednat o pochybení ze strany GIBS a provedené zjišťování údajů o telekomunikačním provozu činí nezákonným. Navrhovatel si není vědom žádné další okolnosti, která by naplňovala podmínky k vydání takového příkazu na tak dlouhý časový úsek, tj. na období 6 měsíců. Dovozuje to též ze skutečnosti, že mu není známo žádné řízení vedené u Okresního soudu v Blansku, v němž by měl figurovat a ani on sám u tohoto soudu neřešil jakoukoli záležitost. V závěru proto žádá Nejvyšší soud, aby zákonnost zmíněného soudního příkazu přezkoumal.
Poté, co byly po určitých peripetiích potřebné spisy odtajněny a následně Nejvyššímu soudu zaslány, bylo nejprve nutno přezkoumat splnění formálních předpokladů pro zahájení řízení ve smyslu §314 l odst. 2 tr. ř., tedy zda navrhovatel je osobou uvedenou v ustanovení §88a odst. 2 tr. ř., což jinými slovy znamená, že se jedná o osobu užívající telefonní číslo ohledně něhož bylo nařízeno zjišťování údajů o telekomunikačním provozu (§88a odst. 1 tr. ř.), a které byla dána příslušným orgánem činným v trestním řízení, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, informace o této skutečnosti s poučením, že je možné ve lhůtě šesti měsíců od dne doručení podat k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Z předloženého spisu GIBS, oddělení Ostrava sp. zn. GI-560/TČ-2020-8420080 bylo zjištěno, že předmětná písemná informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu tel. č. XY, registrovaného na Š. K. (později O.), společnost A. h., jehož uživatelem byl P. O., byla posledně jmenovanému doručena dne 15. 11. 2021. Navrhovatel pod shora uvedeným označením pak dne 11. 4. 2022 podal u Nejvyššího soudu výše uvedený návrh.
Podle §314 l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Podmínky pro vydání příkazu k zjištění údajů telekomunikačního provozu pak jsou zakotveny v ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. To jinými slovy znamená, že Nejvyšší soud je v tomto přezkumném řízení sui generis oprávněn zpětně zkoumat, zda pro dříve vydaný příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, byly v té době splněny všechny zákonem stanovené podmínky a na základě výsledku tohoto přezkoumání pak vydá rozhodnutí o tom, zda vydaným příkazem byl, nebo nebyl porušen zákon (§314m tr. ř.; §314n tr. ř.).
Ještě ale před tím, než v dané věci Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání zákonnosti vydaného soudního příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, musel konstatovat, že oprávněným adresátem tzv. informačního dopisu ve smyslu §88a odst. 2 tr. ř. je výhradně osoba uživatele telefonní stanice, konkrétního tel. čísla, na níž byl takový příkaz vystaven. To jinými slovy znamená, že osobou oprávněnou k obdržení tohoto informačního dopisu a v důsledku toho i k podání návrhu na přezkoumání zákonnosti soudního příkazu je v tomto případě pouze osoba uživatele, tedy osoba P. O., a nikoli výše uvedená právnická osoba A. h., na niž byla předmětná tel. stanice pouze registrována a jejímž statutárním orgánem jmenovaný uživatel nebyl. Je tedy zřejmé, že podle výše citovaných ustanovení trestního řádu je osobou oprávněnou podat předmětný návrh P. O., neboť ohledně jeho osoby bylo soudem nařízeno zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, a jím podaná žádost byla podána v zákonné šestiměsíční lhůtě. Tím byly splněny formální náležitosti k postupu, aby Nejvyšší soud mohl přezkoumat, zda pro vydání zmíněného příkazu Okresního soudu v Blansku k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byly v rozhodné době splněny zákonem stanovené podmínky.
Z předložených spisů bylo zjištěno následující. Dne 25. 5. 2020 byly orgány GIBS, oddělení Ostrava pod č. j. GI-560-3/TČ-2020-842080 podle §158 odst. 3 tr. ř. zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, přičemž podezřelým z jejich spáchání byl P. O. Těchto se mohl dopustit tím, že v dosud přesně neustanovené době v průběhu měsíců květen až červenec 2019 měl opakovaně nakupovat od osoby M. B., nar. XY, omamnou látku kokain, který je od 1. 1. 2014 zařazen jako omamná látka do seznamu I. podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a je uveden v seznamu č. 1 omamných látek v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb. o seznamech návykových látek, vydaného na základě zmocňovacího ustanovení §44 písm. c) zák. č. 273/2013 Sb., jíž se změnil zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, a to v dosud přesně nezjištěném množství, které neodpovídá spotřebě jednoho uživatele, čímž mohl jinému zprostředkovat, prodat, jinak opatřit nebo pro jiného přechovávat omamnou látku. Dále měl minimálně v témže období opakovaně sdělovat M. B. interní a taktické informace PČR spočívající v popisu typů služebních vozidel PČR v civilním provedení a rozmístění a pohybu služebních vozidel dálničního oddělení XY, kdy tyto informace získal při výkonu služby jako příslušník Policie ČR služebně zařazený na dálničním oddělení XY a dále měl opakovaně za dosud neustanoveným účelem zapůjčit M. B. svůj služební průkaz příslušníka Policie ČR a tímto mohl vědomě a úmyslně krýt nebo umožnit krytí případné přestupkové nebo trestné činnosti M. B. Tyto skutečnosti byly zjištěny z vlastního šetření provedeného pracovníky GIBS, Oddělení závažné trestné činnosti, skupiny závažné trestné činnosti-oblast Morava a z vyžádaných listinných materiálů z PČR, NPC SKPV, expozitura Brno, č. j. NPC-899/TČ-2019-2200E5.
Na základě písemného podnětu GIBS, oddělení Ostrava ze dne 27. 7. 2020 státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně dne 29. 7. 2020 pod sp. zn. 4 KZN 1089/2020 podal k Okresnímu soudu v Blansku podrobně odůvodněný návrh na vydání příkazu ke sdělení údajů o telekomunikačním provozu podle §88a tr. ř. u telefonního čísla XY registrovaného u společnosti T-Mobile na osobu Š. K., společnost A. h., IČ: XY, uživatele P. O. a to od všech poskytovatelů telekomunikačních služeb za maximální dostupné časové období.
Podle §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, dále pro zde vyjmenované trestné činy nebo pro úmyslný trestný čin k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Z výše citovaného zákonného ustanovení je zřejmé, že na institut příkazu ke zjištění údajů telekomunikačního provozu podle §88a tr. ř. jsou kladeny menší nároky, než na institut příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř., ale i při tomto méně intenzivním zásahu do práva na ochranu telekomunikačního tajemství je zcela nezbytné, aby orgány činné v přípravném řízení ale i orgány soudní respektovaly v něm vymezené požadavky.
Předmětný příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byl vydán soudkyní Okresního soudu v Blansku podle §88a odst. 1 tr. ř. dne 31. 7. 2020 pod sp. zn. Nt 7/2020 s tím, že měl být poskytnut kompletní detailní výpis uskutečněného telekomunikačního provozu u tel. č. XY registrovaného u společnosti T-Mobile na osobu Š. K., společnost A. h., IČ XY, XY, uživatele P. O. …, příslušníka Policie ČR, zařazeného jako inspektor na KŘ policie Jihomoravského kraje, Odboru služby dopravní policie, dálniční oddělení XY,…atd., od všech poskytovatelů telekomunikačních služeb (O2, T-Mobile a Vodafone) za maximální dostupné časové období zpětně do dne vydání příkazu.
V odůvodnění tohoto příkazu se poukazuje na argumentaci státního zástupce opírající se o obsah spisu GIBS č. j. GI-560-3/TČ-2020-842080 z něhož vyplývá, že v té době již bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (v obou případech jde o úmyslné trestné činy, pozn. NS), přičemž osobou podezřelou z jejich páchání byl P. O. Je zde také podrobně rozvedeno, na základě jakých poznatků a z jakých zdrojů byly rozhodné informace získány. Z těchto je patrný vztah mezi O. a M. B., coby osobou podezřelou z distribuce kokainu v městě Brně, přičemž tuto drogu od něj několikrát koupil i O. Jsou zde i poznatky o předávání informací o pohybu vozidel policie v civilním provedení zařazených na dálničním oddělení i ostatních útvarech PČR Jihomoravského kraje ze strany O. M. B., což vede k podezření, že jmenovaný policista mohl vědomě krýt nebo umožnit krytí trestného jednání M. B. Současně bylo zjištěno, že O. k telefonické komunikaci s M. B. používá mobilní telefon s číslem XY, který je registrován na spol. A. h. jeho manželky Š. O., roz. K. Dosud nebyly vyslechnuty všechny osoby, které by mohly v celé věci poskytnout potřebné informace, když současně hrozí odhalení (dekonspirace) prováděného prověřování. Existující zjištění však nasvědčují vysoké pravděpodobnosti přetrvávajícího kontaktu mezi podezřelým O. a dalšími kriminálně závadovými osobami, přičemž zjištění telefonních čísel a následné ustanovení dalších zájmových osob může být stěžejním důkazem v prověřované věci a může být takto získán důkazní materiál pro postup podle §160 odst. 1 tr. ř. (zahájení trestního stíhání). V příkazu je dále citováno znění ust. §88a odst. 1 tr. ř. a současně je konstatováno, že horní hranice sazeb u těchto trestných činů (u obou se jedná o úmyslné tr. činy, pozn. NS), pro něž je řízení vedeno, překračují tři roky, a tudíž je jeho vydání z tohoto pohledu přípustné. Je zde i uvedeno, že důvodem vydání takového příkazu je potřeba náležitého objasnění věci v celé šíři, což umožní i zjištění telefonických kontaktů podezřelého s ostatními osobami, od nichž může získávat kokain a popřípadě jej dále distribuovat dalším osobám, event. jimž může sdělovat interní informace PČR. Za současného stavu trestního řízení nelze potřebné informace získat jiným způsobem, bez ohrožení jeho účelu, když využití jiných prostředků by nebylo dostatečně efektivní. Cílem pořízení výpisu uskutečněného telekomunikačního provozu je pouze objasnění skutečností důležitých pro vedené trestní řízení, a není jím sledován jiný záměr. V závěru odůvodnění vydávaného příkazu se konstatuje, že podaný návrh je důvodný i s ohledem na mimořádnou závažnost šetřené trestné činnosti a je i v souladu se zásadou subsidiarity, přiměřenosti a zdrženlivosti, jakož i v souladu s nálezem Ústavního soudu č. 94/2011 Sb. Zájem společnosti na objasnění předmětné trestné činnosti zde převažuje nad zájmem na zachování tajemství zpráv přepravovaných telekomunikačními prostředky, garantovaného Listinou základních práv a svobod. Doba, za kterou jsou požadované údaje žádány, odpovídá účelu jejich zjištění, aby bylo možno zadokumentovat uskutečněnou komunikaci v co nejširším rozsahu. Ze všech výše uvedených důvodů tak bylo rozhodnuto, jak je ve výroku příkazu uvedeno.
Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že veškeré věcné podmínky stanovené v zákoně pro vydání příkazu ke zjištění údajů telekomunikačního provozu podle §88a odst. 1 tr. ř., jsou v něm obsaženy. Kromě konstatování, že trestní řízení bylo zahájeno pro podezření ze spáchání trestných činů, které vydání takového příkazu obecně umožňuje, jsou v něm uvedeny i potřebné skutkové okolnosti, kvůli nimž bylo k tomuto úkonu přistoupeno. Zároveň pak i to, že požadované údaje o již uskutečněném telekomunikačním provozu, které nelze jiným způsobem zjistit, napomohou k objasnění věci. V příkazu je taktéž uvedeno číslo telefonní stanice (zařízení) i jméno jejího uživatele, ohledně nějž je přípustné telekomunikační údaje zjišťovat a orgánu GIBS poskytnout. Je zde obecně zdůvodněna i doba, za kterou mají být tyto údaje zjištěny a šetřícímu orgánu předány, ale je nutné zdůraznit, že trestní řád v ustanovení §88a žádnou takovou lhůtu nestanoví a tudíž ani není možné trvat na jejím přesném vymezení. V těchto případech se totiž obvykle vychází z doby maximálně šesti měsíců od vydání příkazu zpětně. Je tomu tak proto, že zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve svém ustanovení §97 odst. 3 stanoví právě šestiměsíční dobu, jako dobu, po kterou jsou právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť…atd. povinny uchovávat zde specifikované provozní a lokalizační údaje. V příkazu ale chybí prohlášení povolovaného úkonu za úkon neodkladný nebo neopakovatelný. Rovněž v něm absentuje poukaz na mezinárodní smlouvu – Úmluvu OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (Sdělení č. 462/1991 Sb. Federálního ministerstva zahraničních věcí o Úmluvě OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami), která ČR zavazuje ke stíhání drogových trestných činů, tedy i trestného činu podle §283 tr. zákoníku.
Tyto formální nedostatky však není možné označit za natolik závažné, aby kvůli nim bylo nutné vydaný příkaz prohlásit za nezákonný. Tím spíše pak, že z věcného hlediska požadované údaje měly neodkladnou povahu a kvůli běhu času je s ohledem na výše uvedené bylo možné označit i za neopakovatelné. Zároveň evidentně směřovaly k dosažení účelu sledovaného zákonem.
Nejvyšší soud proto uzavírá, že přezkoumávaný příkaz soudkyně Okresního soudu v Blansku, jímž bylo povoleno zjištění údajů o telekomunikačním provozu u telefonní stanice č. XY užívanou P. O., shledal za vydaný v souladu s podmínkami a požadavky vyplývajícími z ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. a zároveň nezjistil žádná natolik závažná pochybení, aby zákonnost jeho vydaní musela být zpochybněna, přičemž samotné námitky navrhovatele obsažené v jeho podání jsou bezpředmětné.
Současně v této souvislosti nelze nezmínit, že přezkumná činnost Nejvyššího soudu podle §314 l odst. 2 tr. ř. a násl. nezahrnuje hodnocení skutečností, které vyšly najevo až následně během dalšího průběhu trestního řízení. To např. znamená, že pokud trestní řízení ve formě prověřování bylo skončeno podle §159a odst. 1 tr. ř. odložením věci, jako v případě P. O. (viz usnesení policejního orgánu GIBS, oddělení Ostrava ze dne 3. 11. 2021 č. j. GI-560-31/TČ-2020-842080), tak tato okolnost sama o sobě v žádném případě nezakládá nezákonnost dříve vydaného soudního příkazu podle §88a odst. 1 tr. ř.
Závěrem proto Nejvyšší soud a to vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním a poznatkům konstatoval, že přezkoumávaný příkaz soudkyně Okresního soudu v Blansku ze dne 31. 7. 2020 sp. zn. Nt 7/2020 ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu ohledně tel. stanice užívané P. O. byl vydán a proveden v souladu se zákonem, což ve smyslu §314n odst. 1 tr. ř. ve výroku ad I. tohoto usnesení deklaroval. Dalším výrokem ad II. pak odmítl podle analogie §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. návrh spol. A. h. na provedení přezkumu stejného soudního příkazu, neboť osobou oprávněnou k podání takového návrhu nebyla.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 8. 2022
JUDr. František Hrabec
předseda senátu