ECLI:CZ:NS:2022:4.TDO.724.2022.1
sp. zn. 4 Tdo 724/2022-2500
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 8. 2022 o dovolání obviněného M. Z. , nar. XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 12 To 44/2022, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 1 T 180/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 15. 2. 2022, č. j. 1 T 180/2015-2401, bylo rozhodnuto, že obviněný podle §83 odst. 1 tr. zákoníku a §330 odst. 1 tr. ř. vykoná původně odložený souhrnný trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 24. 7. 2019, č. j. 1 T 180/2015-2147. Pro výkon uloženého trestu odnětí svobody byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, o které rozhodl usnesením Krajský soud v Praze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 12 To 44/2022, tak, že podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost obviněného zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 12 To 44/2022 [nesprávně uvedeno Městskému soudu v Praze], podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. d) a písm. g) tr. ř. Obviněný se domnívá, že napadené rozhodnutí trpí vadou nepřezkoumatelnosti, jelikož již soud prvního stupně porušil ustanovení o přítomnosti obviněného u veřejného zasedání. Dodává, že se před konáním veřejného zasedání soudu písemně omluvil a současně požádal „o odročení“ [správně přeložení termínu] již nařízeného veřejného zasedání pro zdravotní důvody. Soud však této jeho žádosti nevyhověl a jednal v jeho nepřítomnosti a rozhodl, že vykoná trest odnětí svobody v trvání dvou let. Obviněný je přesvědčen, že tímto postupem soudu byl naplněn dovolací důvod §256a písm. d) tr. ř. [zjevně myšleno §265b odst. 1 písm. d) tr. ř.]. V čem dovolatel pak spatřuje naplnění dovolacího důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. však v podání konkrétně neuvádí.
4. Obviněný následně v dovolání rozvádí závažnost zmíněných zdravotních důvodů a také dodává, že mu bylo rozhodnutí soudu týkající se nevyhovění žádosti o odročení veřejného zasedání doručeno do datové schránky až v den konání veřejného zasedání, tedy dne 15. 2. 2022 v 14:54:35 hod. Uvádí, že přitom samotné veřejné zasedání se konalo daný den ještě před tímto doručením.
5. V další části dovolání obviněný namítá, že se v průběhu samotného veřejného zasedání chtěl vyjádřit také k náhradě škody, která mu byla přičtena jako přitěžující okolnost. Z důvodu své nepřítomnosti tak nemohl osvětlit okolnosti dotýkající se této otázky, stejně tak se nemohl vyjádřit ke „spekulacím soudu I. stupně“ ohledně jeho majetkových poměrům.
6. Dovolatel se tak domnívá, že mu postupem soudů bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, přičemž akcentuje, že obecné soudy porušily jeho právo na přístup k nestrannému a nezávislému soudu.
7. Závěrem obviněný uvádí, že ze shora uvedených důvodů se domnívá, že rozhodnutí soudů obou stupňů spočívá „na nesprávném skutkovém posouzení“. Navrhuje tak, aby Nejvyšší soud tomuto dovolání vyhověl, napadená rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu Praha-východ k novému projednání a rozhodnutí.
8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 13. 7. 2022, sp. zn. 1 NZO 548/2022, nejdříve zrekapituloval předchozí průběh řízení a následně se vyjádřil k přípustnosti předmětného dovolání. Akcentuje, že podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Následně uvádí taxativní výčet rozhodnutí uvedený v §265a odst. 2 tr. ř., proti kterým je dovolání přípustné. Podle státního zástupce je zřejmé, že rozhodnutí o tom, že odsouzený vykoná trest odnětí svobody, který mu byl uložen původně jako podmíněný, ani rozhodnutí, jímž byla zamítnuta stížnost proti takovému rozhodnutí, nejsou rozhodnutími ve věci samé ve smyslu §265a tr. ř. a dovolání obviněného je podle jeho názoru tedy nepřípustné.
9. Státní zástupce proto navrhuje, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání v neveřejném zasedání odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., jako nepřípustné. Současně podle §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.
III.
Přípustnost dovolání
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda v posuzované věci jsou vůbec splněny zákonné podmínky vymezující přípustnost podaného dovolání z hlediska ustanovení §265a tr. ř. Nejvyšší soud následně shledal, že dovolání není přípustné, a to z níže uvedených důvodů.
11. Podle §265a odst. 1 tr. ř. totiž platí, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V odst. 2 písm. a) až písm. h) tohoto ustanovení jsou přitom taxativně uvedena ta rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Jelikož jde o taxativní výčet, nelze za rozhodnutí ve věci samé považovat žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří. Proto za rozhodnutí ve věci samé nelze považovat ani usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2022, sp. zn. 12 To 44/2022, jímž podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost obviněného proti usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 15. 2. 2022, č. j. 1 T 180/2015-2401, kde uvedený soud vyslovil, že obviněný vykoná trest odnětí svobody v trvání dvou let, který mu byl původně odložen na zkušební dobu. To ostatně odpovídá i konstantní rozhodovací praxi Nejvyššího soudu v případě dovolání proti těmto typům rozhodnutí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, sp. zn. 4 Tdo 632/2021, ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 7 Tdo 417/2019, ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. 7 Tdo 682/2019, a řada dalších).
12. Z těchto (jen stručně) uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud postupoval podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl jako nepřípustné. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
13. Zbývá jen dodat, že pokud je obviněný přesvědčen o nesprávném (či dokonce o nezákonném) postupu obou soudů nižších instancí, musel by se obrátit na ministra spravedlnosti s příslušným podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. 8. 2022
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu